Herbert Eugene Ives (21. července 1882 – 13. listopadu 1953) byl vědec a inženýr, který vedl vývoj faxu a televizních systémů na AT&T v první polovině dvacátého století. Nejznámější je ale díky Ivesovu–Stilwellovu experimentu z roku 1938, který poskytl přímé potvrzení jednoho z efektů speciální teorie relativity, dilatace času. Nicméně Ives sám nepřijal speciální teorii relativity, a argumentoval pro alternativní interpretace experimentálních výsledků.Halliday and Resnick, "Physics", p 931, 3rd edition, 1978, John Wiley & Sons
Život Narodil se 21. července 1882 ve Filadelfii jako syn Mary Olmsteadové a vynálezce Frederica Ivese. Studoval na Pensylvánské univerzitě a univerzitě Johnse Hopkinse, kde v roce 1908 absolvoval. Ve stejném roce se oženil s Mabel Lorenzovou, měli spolu tři děti.
Roku 1920 napsal během práce pro armádu na pozici důstojníka v letecké sekci knihu o letecké fotografii.Herbert E. Ives, Airplane Photography, Philadelphia: J. B. Lippincott Company, 1920. Ives byl také vášnivý sběratel mincí a stal se prezidentem Americké numismatické společnosti. Rovněž byl prezidentem Optical Society of America, tuto pozici zastával v letech 1924 a 1925. V Bellových laboratořích vedl elektro-optický výzkum.Contributors To This Issue in Bell Labs Quarterly, April 1932, Vol. 11, p. 78.
Stejně jako jeho otec Frederic Eugene Ives byl expertem na barevné fotografie. V roce 1924 rekonstruoval první barevné faksimile pomocí barevné separace. V roce 1927 demonstroval možnosti televize, když vysílal živé video obrázků ministra obchodu ve vládě Herberta Hoovera prostřednictvím experimentální stanice AT&T 3XN ve Whippany a umožnil novinářům vidět Hoovera a komunikovat s ním.
V roce 1930 se jeho dvoucestný telefonní-televizní systém pravidelně experimentálně používal.D.N. Carson. "The Evolution of Picturephone Service", Bell Laboratories Record, Bell Labs, October 1968, pp.282-291. Velké výzkumné středisko Bellových laboratoří v New Yorku vedl Ives ve 30. letech a měl tým více než 200 vědců, inženýrů a techniků. Bellovy laboratoře se snažily rozvinout technologii videotelefonů a televize, jak pro telekomunikační účely, tak pro účely zábavy.Herbert E. Ives, BairdTelevision.com website. Probíhající výzkum kombinovaných audio a video telefonů pod vedením Ivese v hodnotě asi 500 milionů dolarů nakonec vedl k zavádění futuristického Picturephonu.Videophone Encyclopædia Britannica, retrieved April 13, 2009 from Encyclopædia Britannica Online;
V návaznosti na filozofii Hendrika Lorentze se pokusil prokázat fyzickou realitu relativistických efektů pomocí logických argumentů a experimentů. Nejznámější je Ivesův–Stilwellův experiment,H.E.Ives, G.R.Stilwell, An experimental study of the rate of a moving atomic clock, Journal of the Optical Society of America, Vol. 28, Iss. 7, pp. 215–226 (1938). , který poskytl přímé potvrzení relativistického efektu dilatace času. Nicméně Ives sám považoval tento experiment za důkaz existence éteru a proto, jak se mylně domníval, že vyvrátil teorii relativity. Byl znechucený reakcí vědecké komunity, která vykládala jeho experiment opačně než očekával.
Následně se obrátil k teorii a publikoval řadu článků,H.E.Ives, Historical note on the rate of moving atomic clock, Journal of the Optical Society of America, Vol. 37, Iss. 10, pp. 810–813 (1947).H.E.Ives, The measurement of the velocity of light by signals sent in one direction, Journal of the Optical Society of America, Vol. 38, Iss. 10, 879–884 (1948).H.E.Ives, Lorentz-type transformations as derived from performable rod and clock operations, Journal of the Optical Society of America, Vol. 39, Iss. 9, pp. 757–761 (1949).H.E.Ives, Extrapolation from Michelson-Morley experiment, Journal of the Optical Society of America, Vol. 40, Iss. 4, pp. 185–191 (1950)., kde popsal relativistické jevy v podmínkách jednotného systému souřadnic, o nichž si mylně myslel, že vyvrací teorii relativity."Anti-Relativity in Action: The Scientific Activity of Herbert E. Ives between 1937 and 1953", Roberto Lalli, Historical Studies in the Natural Sciences, Vol. 43, No. 1 (February 2013), pp. 41-104, University of California Press Ives zemřel 13. listopadu 1953 v Upper Montclair.
Ocenění a vyznamenání Ives obdržel třikrát medaili Edwarda Longstertha od Franklinova institutu: 1907, 1915 a 1919. Byla mu udělena medaile Frederica Ivese Optical Society of America v roce 1937.Frederic Ives Medal / Quinn Prize, website of The Optical Society (formerly Optical Society of America, OSA). Prezident Harry Truman mu udělil Medaili za zásluhy v roce 1948 za jeho válečnou práci týkající se osvětlení a optických komunikačních systémů.Dean Turner and Richard Hazelett, eds., The Einstein Myth and the Ives Papers: A Counter-Revolution in Physics, Pasadena: Hope Publishing (1979).
Reference
Externí odkazy
AT&T historie s fotografiemi Více o televizní historii a fotografiích Ještě více televizní historie Částečná bibliografie Ivesovy práce na Smithsonianu Citace Články publikované od začátku funkčního období prezidenta OSA Journal of the Optical Society of America Životopisná monografie Národní akademie věd
Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Úmrtí v roce 1953 Kategorie:Američtí vynálezci Kategorie:Američtí fyzici Kategorie:Absolventi Pensylvánské univerzity Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Filadelfii Kategorie:Úmrtí v New Jersey