Islámské společenství v Bosně a Hercegovině (bosensky Islamska zajednica u Bosni i Hercegovini) je muslimská duchovní organizace v Bosně a Hercegovině, která vznikla roku 1882. V čele společenství stojí duchovní rada (Rijaset), které předsedá reisu-l-ulema.
Organizační struktura Islámské společenství je na území Bosny a Hercegoviny rozděleno do osmi diecézí (sg. muftijstvo v čele s muftím) s centry ve městech Sarajevo, Bihać, Travnik, Tuzla, Goražde, Zenica, Mostar a Banja Luka. Zvláštní postavení má vojenské muftijstvo, působící v ozbrojených složkách Bosny a Hercegoviny. Do ingerence společenství spadají i tři zahraniční diecéze (sg. mešihat, doslova úřad či rezidence, v čele s muftím); v Chorvatsku s centrem v Záhřebu (Islámské společenství v Chorvatsku, bosensky/chorvatsky Islamska zajednica u Hrvatskojhttp://islamska-zajednica.hr), ve Slovinsku s centrem v Lublani (Islámské společenství ve Slovinské republice, bosensky Islamska zajednica u Republici Sloveniji, slovinsky Islamska skupnost v Republiki Sloveniji) a v Srbsku s centrem v Novém Pazaru (Islámské společenství v Srbsku, bosensky/srbsky Islamska zajednica u Srbiji). Svrchovanost bosenskohercegovské islámské společnosti do jisté míry uznává i Islámské společenství v Černé Hoře (černohorsky Islamska zajednica u Crnoj Gori), které volí pouze mešihat a svého reisa. Černohorská organizace navíc využívá institucionální, personální a jinou výpomoc Islámského společenství v Bosně a Hercegovině. Naopak zcela nezávisle působí Islámské společenství Srbska (Islamska zajednica Srbije).náhled|Carova mešita, sídlo Rijasetu Islámského společenství v Bosně a Hercegovině do roku 2022|250x250pixelůPříslušníci Islámského společenství zakládají obce věřících (sg. džemat), které musejí mít při svém ustavení podporu alespoň dvou set domácností. Každý džemat si volí vlastní sněm (skupština džemata) a výbor (džematski odbor). Nejméně sedm džematů, případně jakýkoli počet džematů v jednom okrese či obci zakládá medžlis s vlastním sněmem (skupština medžlisa) a výkonným výborem sněmu (izvršni odbor medžlisa). Více medžlisů pak tvoří muftijstvo, jež vede muftí jmenovaný reisu-l-ulemou. Samotného reisu-l-ulemu jednou za sedm let vybírá Sněm Islámského společenství (Sabor Islamske zajednice), složený z 87 delegátů z Bosny a Hercegoviny i ze zahraničí.
Hlavní organizační změny v Islámské společenství (rok přijetí právních či jiných předpisů): 1878: muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Cazin, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla, Sarajevo, Rogatica a Tešanj 1882: rakouským císařem jmenován první reisu-l-ulema v Sarajevu a současně i duchovní rada (Rijaset), složená ze zástupců kléru (Ulema-medžlis) a reisu-l-ulemy (ten je zároveň i sarajevským muftím) 1909: věřícími zvolen první reisu-l-ulema v Sarajevu, muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla a Sarajevo 1930: Islámské společenství přejmenováno na Islámskou náboženskou společnost (Islamska v(j)erska zajednica), tvoří ji Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis v Sarajevu (muftí ve městech Banja Luka, Tuzla, Sarajevo a Mostar) a Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis ve Skopji (muftí ve městech Skopje, Bitola, Prizren, Novi Pazar a Pljevlja), oběma nadřazena Vrchní náboženská rada starších (Vrhovno v(j)ersko star(j)ešinstvo) v čele s reisu-l-ulemou v Bělehradě 1936: úřady muftí zrušeny (po formální stránce je nahradil fatwá al-amín, bosensky fetva-i-emin, duchovní pověřený vydáváním nábožensko-právních dobrozdání), nadále působí Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis v Sarajevu a Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis ve Skopji, oběma nadřazena Vrchní náboženská rada starších v čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu 1947: v čele společnosti stojí Vrchní islámská rada starších (Vrhovno islamsko star(j)ešinstvo) v čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu, úřady muftí nejsou neobnoveny 1959: Ulema-medžlisy a Vakufsko-mearifské rady v Sarajevu a Skopji zrušeny 1969: obnovení úřadů muftí, Islámská náboženská společnost přejmenována na Islámské společenství (Islamska zajednica) 1990: zřízeny mešihaty a Rijaset namísto Vrchní islámské rady starších 1993: muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Goražde, Mostar, Travnik, Tuzla, Sarajevo a Zenica (od 1999 také vojenský muftí a od 2018 muftí pro Evropu) Bosenskohercegovští muslimové se rovněž podíleli na vzniku více duchovních obcí ve střední Evropě. Například Husein Hilmi-efendija Durić (1887–1940) byl vojenským imámem v rakousko-uherské armádě a poté muftím (1934–1936) islámského společenství v Maďarsku (Magyar Mohamedán Egyházközséget). Salih Hadžiosmanović a Sabit Smajlbegović aktivně pomohli založení české muslimské obce (Moslimská náboženská obec) ve 30. letech 20. století.
Předpisy upravující činnost Islámského společenství 1909 Statut samosprávy v islámských náboženských a vakufsko-meárifských zaležitostech v Bosně a Hercegovině (Štatut za autonomnu upravu islamskih vjerskih i vakufsko-mearifskih poslova u Bosni i Hercegovini)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Statut_IZ-e_iz_1909.pdf 1930 Zákon o Islámské náboženské společnosti (Zakon o Islamskoj verskoj zajednici)https://sr.wikisource.org/sr-el/Закон_о_Исламској_верској_заједници_(1930) 1930 Ústava Islámské náboženské společnosti Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1930.pdf 1936 Ústava Islámské náboženské společnosti Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1936.g.pdf 1947 Ústava Islámské náboženské společnosti ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1947.g.pdf 1953 Zákon o právním postavení náboženských společností (Zakon o pravnom položaju verskih zajednica) 1959 Ústava Islámské náboženské společnosti ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1959.g.pdf 1969 Ústava Islámské náboženské společnosti v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1969.pdf 1976 Zákon o právním postavení náboženských společností Socialistické republiky Bosny a Heregoviny (Zakon o pravnom položaju vjerskih zajednica SRBiH) 1990 Ústava Islámského společenství v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1990.pdf 1993 Ústavní akt Islámského společenství Republiky Bosny a Hercegoviny (Ustavna odluka Islamske zajednice Republike Bosne i Hercegovine)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustavna_odluka_iz_1993.g.pdf 1997 Ústava Islámského společenství v Bosně a Hercegovině (Ustav Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini)http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1997.pdfhttp://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_precisceni_tekst_2014.pdf 2004 Zákon o svobodě náboženského vyznání a právním postavení církví a náboženských společností v Bosně a Hercegovině (Zakon o slobodi vjere i pravnom položaju crkava i vjerskih zajednica u Bosni i Hercegovini)
Předpisy upravující činnost šarí‘atských soudů Naredba o ustrojstvu i djelokrugu šerijatskih sudova (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1883, č. 7220) Naredba kojom se proširuje nadležnost šerijatskih sudova u muhamedanskim ostavinskim poslovima (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1885, č. 2442) Naredbu o ustrojenju (organizaciji) kotarskih sudova u Bosni i Hercegovini (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 354) Naredba o ovlaštenju šerijatskih sudova da mogu ovjeravati potpise stranaka islamske vjere (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 72.421) Zakon o uređenju redovnih sudova za Kraljevinu Srba, Hrvata i Slovenaca (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929) Zakon o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sudijama (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929) Zakonske odredbe o izricanju osuda, o nazivima sudova i sudaca i o upotrebi čistog hrvatskog jezika kod sudova (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I) Zakonska odredba o izmjeni Zakona o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sucima od 31. marta 1929. godine (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I) Zakon o ukidanju šerijatskih sudova na području NR Bosne i Hercegovine (Službeni list Narodne Republike Bosne i Hercegovine, č. 10/46 a 12/46)
Seznam nejvyšších duchovních představitelů od roku 1878 Nejvyšší radou Islámského společenství je Rijaset, který v současné době tvoří 8 osob, mezi nimi reisu-l-ulema, zástupce reisu-l-ulemy a 5 ředitelů jednotlivých správních sekcí (pro náboženské záležitosti, vzdělání a vědu, ekonomické a finanční záležitosti, právní a administrativní záležitosti a vnější vztahy a diasporu). Náboženskými otázkami se zabývá Rada muftí (Vijeće muftija), v níž od dubna 2018 zasedá 15 muftí (9 z Bosny a Hercegoviny: banjalucký, bihaćský, goraždanský, mostarský, sarajevský, travnický, tuzlanský, zenický a vojenský + 6 ze zahraničí: australský, chorvatský, německý, severoamerický, slovinský a srbský) a reisu-l-ulema se svým zástupcem.
Reisu-l-ulema 1882–1893 Mustafa Hilmi-efendija Hadžiomerović (1816–1895), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 17. října a uveden do úřadu 15. prosince 1893–1909 Mehmed Teufik-efendija Azabagić (1838–1918), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 25. října a uveden do úřadu 20. listopadu 1909–1910 místo uprázdněno, Ahmed Munib-efendija Korkut (?–1924), náib (náměstek) 1910–1912 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850–1927), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 30. června, mandátu se vzdal předčasně po narůstajícím napětí s politickým vedením bosenskohercegovských muslimů 1912–1914 místo uprázdněno, Mehmed Teufik-efendija Okić (1870–1932), náib (náměstek), roku 1913 zvolen v obou volbách hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević, ale do úřadu vstoupil roku 1914 1914–1930 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870–1938), reisu-l-ulema v Sarajevu, první volba reisu-l-ulemy zrušena, podruhé zvolen 27. října 1913 a uveden do úřadu 26. března 1914, mandátu se vzdal předčasně pro nesouhlas se shora prosazovanou reformou islámského společenství 1930–1936 háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936), reisu-l-ulema v Bělehradě, jmenován 12. června a uveden do úřadu 31. října, jmenovací listina, manšúrá, byla předána v Bajraklijské mešitě v Bělehradě, nikoli v Carově mešitě v Sarajevu jako dosud 1936–1938 místo uprázdněno, úřadem pověřen náib Vrchní náboženské rady starších v Bělehradě Salih Safvet Bašić (1886–1948), resp. náib v Sarajevu Fehim-efendija Spaho (1877–1942) a náib ve Skopji Fevzija-ef. Hadžihamzić 1938–1942 Fehim-efendija Spaho (1877–1942), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. dubna a uveden do úřadu 9. června, zemřel v úřadu 1942–1947 místo uprázdněno, úřadem pověřen Salih Safvet Bašić (1886–1948) 1947–1957 Ibrahim-efendija Fejić (1879–1962), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 26. srpna a uveden do úřadu 12. září, jmenovací listina, manšúrá, byla předána v Gazi Husrev-begově mešitě, nikoli v Carově mešitě jako dosud 1957–1975 Sulejman-efendija Kemura (1908–1975), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 15. listopadu a uveden do úřadu 8. prosince, zemřel v úřadu 1975–1987 Naim-efendija Hadžiabdić (1918–1987), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 22. března a uveden do úřadu 18. května, zemřel v úřadu