Marie Svobodová, rozená Paulová, 8. září 1871 Praha – 7. dubna 1960 České Budějovice) byla česká herečka.

Mládí, divadelní začátky Narodila se v rodině zámečníka Michaela Paula, jako poslední dítě. Matce bylo v tu dobu 47 let, otec zemřel v roce 1878. Matka musela pracovat, takže Marii vychovávala její o 24 let starší sestra (provdaná Střelečková), která však v roce 1887 také zemřela. Matka měla později obchod na Malé Straně v Praze a Marii si vzala zpět k sobě. Bydlely v Křemencové ulici na Novém Městě.

Otec byl po svém otci německé národnosti, byl však českým vlastencem. Marie si po příchodu k divadlu počeštila jméno na Pavlová. Miroslav Kalný: Paměti Marie Svobodové, Orbis, Praha, 1953, str. 118

Již v mládí milovala divadlo a chodila často do divadla Aréna na Smíchově, kde na jevišti obdivovala např. Eduarda Vojana, Marii Ryšavou a Marii Hübnerovou (vystupující tehdy ještě pod pseudonymem Slatinská). Později ráda navštěvovala Národní divadlo, když bylo po požáru z roku 1881 opraveno.

Hodiny herectví brala u Jana Kubíka, ředitele Švandova divadla U Libuše, člena Švandova souboru. Poprvé vystoupila na jevišti na podzim roku 1891 ve hře F. F. Šamberka Josef Kajetán Tyl.

Kočovné divadlo V roce 1894, po třech letech u ředitele Kubíka, odešla na venkov ke společnosti ředitele Josefa Faltyse, kde tehdy hostoval i Jindřich Mošna.

V roce 1895 získala nové angažmá u společnosti ředitele Antoše Frýdy. U této společnosti působil také Václav Vydra a Oldřich Svoboda, herec a později režisér, její budoucí manžel.

Na konci roku 1896 přešla i s manželem ke společnosti Antonína Chlumského a následně ke společnosti ředitele Choděry na Moravu. Další angažmá absolvovala u divadelní společnosti ředitele Hanuše a ředitele Postla, kde hrála celých 6 let.

V roce 1908 se Svobodovi odstěhovali do Prahy, kde získala Marie angažmá u ředitelky Grossové-Kučerové v Libni a její manžel byl angažován v kabaretu „U Rozvařilů“, kde recitoval básně.

Po krachu společnosti Grossové hrála v souboru ředitele J. E. Sedláčka, kde byli angažováni mj. také Zdenka Gräfová a Bedřich Karen. Následovalo angažmá u ředitelky Procházkové-Malé a znovu u ředitele Postla, dále ve společnosti řed. Klečkové a řed. Blažka, kde hráli v tu dobu také František Roland a Karel Jičínský.

Následovalo působení u společnosti ředitele Františka Franzla-Lešanského, kde působil v tu dobu také František Smolík (do konce ledna 1911). Smolík se s rodinou Svobodových sblížil a opatroval také jejich děti, které Marie a Oldřich Svobodovi po všech štacích vozili s sebou František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 20–21. Poté znovu u řed. Václava Choděry a od r. 1914 ve společnosti řed. Tuttra.

Během 1. světové války byl manžel Oldřich odveden. Na podzim 1918 pak Marie i s manželem nastoupili ke společnosti ředitelky Sukové-Kramuelové, jejíž společnost pak Oldřich Svoboda dva roky řídil.

Stálé angažmá Prvním stálým angažmá pro Marii Svobodovou i jejího manžela a také pro dcery Annu a Růženu Novákovou s manželem Kamilem se stalo v srpnu roku 1921 Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích. Po řediteli Kauckém vedl toto divadlo tři roky Karel Veverka (1871–1945), bývalý člen ND a ředitel plzeňského divadla, po něm hudební skladatel Rudolf Piskáček a následně Stanislav Langer. V sezoně 1929/1930 pak Jan Škoda.

Následně bylo budějovické divadlo spojeno s Českým divadlem v OlomouciMiroslav Kalný: Paměti Marie Svobodové, Orbis, Praha, 1953, str. 74, 144. V Olomouci se stali jejich kolegy pozdější známí čeští herci a režiséři, např. Jaroslav Průcha, E. F. Burian, František Salzer, František Vnouček, Emil Bolek, Jarmila Kurandová, sestry Jarmila a Zdeňka Švabíkovy, Jára Pospíšil, Jiří Vasmut a další.

V Olomouci působila Marie Svobodová s manželem do roku 1932, kdy oba odešli do důchodu. Její poslední vystoupení bylo ve hře Tchán Kondelík a zeť Vejvara při zájezdu divadla do Ústí nad Labem dne 11. září 1932.

Činnost po odchodu do důchodu Důchod trávili manželé Svobodovi v Českých Budějovicích a Marie Svobodová spolupracovala s divadelním kroužkem závodního klubu při Československém rozhlase v Českých Budějovicích, vedeným Miroslavem Kalným. Zde hostovala např. v roli babičky, provázející slovem dramatizaci pohádek Boženy Němcové. Rovněž nastudovala roli Savišny ve hře A. N. Arbuzova Šest zamilovaných.

V závěru života se dočkala také hostování v pražském Národním divadle kdy vystoupila dne 6. prosince 1952 ve sté repríze Jiráskovy hry Vojnarka v roli staré Havlové („Jeho matka“) Miroslav Kalný: Paměti Marie Svobodové, Orbis, Praha, 1953, str. 171, foto 24 a začátkem roku 1954 ještě dvakrát v Jiráskově hře Samota v roli Barbory Vejrové Archiv Národního divadla: .

Rodina Vdala se dne 18. února 1896 v Duchcově za Oldřicha Svobodu (1872–1939), herce a režiséra, se kterým měla šest dětí. Dcera Božena (1896–1917), herečka, syn Oldřich (1898–1922), syn Zdeněk (1901–1902), dcera Helena (1906–?), dcera Marie (1909–?). U divadla se však nejvíce prosadily především dcery Anna provd. Letenská (1904–1942), pozdější členka souboru Divadla na Vinohradech, která hrála také ve filmu a byla popravena nacisty za 2. světové války a dcera Růžena provd. Nováková (1899–1984), která byla divadelní herečkou.

Film V roce 1929 vystoupila poprvé, společně i se svým manželem Oldřichem, ve filmové roli ve filmu Osud tří srdcí. Za život účinkovala v menších rolích v šesti filmech, naposledy v roce 1954 ve filmu Otakara Vávry Jan Hus. V tomtéž roce byl o ní natočen i životopisný film.

Ocenění 1952 Zlatá medaile „Divadelní žatvy 1951–1952“ za roli Barbory Vejrové v Jiráskově hře SamotaJindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 320, Miroslav Kalný: Paměti Marie Svobodové, Orbis, Praha, 1953, str. 171 1953 Státní cena

Divadelní role, výběr 1891 F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, společnost Jana Kubíka 1895 Victorien Sardou: Madame Sans-Gêne, titul. role, společnost Antoše Frýdy 1902 Josef Kajetán Tyl: Mistr Jan Hus, společnost ředitele Hanuše (titulní roli hrál Oldřich Svoboda) 1902 F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, společnost ředitele Hanuše (titulní roli hrál Oldřich Svoboda) 1910 Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Eliška, společnost ředitelky Klečkové 1914 August Strindberg: Otec, Laura, společnost řed. Tuttra, režie Fr. Zvíkovský 1923 Bedřich Smetana: Dvě vdovy, Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích, režie Karel Veverka 1923 F. X. Svoboda: Čekanky, šafářka, Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích 1923 Otto Ernst: Flachsmann vychovatel, Alžběta Sturhahnová, Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích, režie Oldřich Svoboda (v roli Gisely Holmové vystoupila Anna Svobodová, v roli prof. Preela pak Oldřich Svoboda) 1924 Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích, režie Oldřich Svoboda (v roli Markétky vystoupila Růžena Nováková, v roli Petra vystoupila Anna Svobodová, v roli Mikuláše Dačického z Heslova Oldřich Svoboda) Miroslav Kalný: Paměti Marie Svobodové, Orbis, Praha, 1953, str.140 1924 Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, klíčnice Salomena, Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích, režie Oldřich Svoboda (v roli Zdeňky z Elkuše vystoupila Růžena Nováková, v roli paní Žofky Anna Svobodová, v roli Tobiáše Třísky vystoupil Kamil Novák) 1951 Alois Jirásek: Samota, Barbora Vejrová, Krajské oblastní divadlo v Českých Budějovicích, režie Jiří Bělka (soubor se účastnil s tímto představením v roce 1952 soutěže „Divadelní žatva 1951–1952“ v pražském Tylově divadle) 1952 Josef Kajetán Tyl: Jan Hus, Husova matka, Krajské oblastní divadlo v Českých Budějovicích 1952 Jaroslav Janovský: Mikoláš Aleš, Tetka Mikšíčková z Mirotic, Krajské oblastní divadlo v Českých Budějovicích 1952 Alois Jirásek: Vojnarka, Jeho matka, Národní divadlo, režie Antonín Dvořák (pohostinské vystoupení dne 6. prosince 1952) 1954 Alois Jirásek: Samota, Barbora, Tylovo divadlo/Národní divadlo, režie Antonín Dvořák (pohostinské vystoupení dne 11. ledna 1954 a 23. ledna 1954)

Filmografie 1929 Osud tří srdcí, manželka průmyslníka, režie Stáňa Skřivánek (v roli průmyslníka vystoupil manžel Marie Svobodové Oldřich) (natočeno na jevišti divadla v Českých Budějovicích Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 217) 1938 Vandiny trampoty, úřednice, režie Miroslav Cikán 1939 Paní Kačka zasahuje, Pepina Součková, režie Karel Špelina 1939 Venoušek a Stázička, role: ?, režie Čeněk Šlégl 1954 Nejlepší člověk, babka, režie Václav Wasserman, Ivo Novák 1954 Jan Hus, stařenka, režie Otakar Vávra 1954 Marie Svobodová (životopisný film), režie Oldřich Kříž

Odkazy

Reference

Literatura B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 71 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 21, 32 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 320 (foto), Olga Friedrichová: Jediná cesta pro Marii, Jihočeské nakladatelství, České Budějovice, 1989 Miroslav Kalný: Paměti Marie Svobodové, Orbis, Praha, 1953 V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 116 Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 185, 260

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na hřbitově svaté Otýlie Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech