Pravčice jsou obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží ve východní části úrodné Hané. Žije zde obyvatel. Území obce je takřka rovinné o ploše 700 hektarů s nadmořskou výškou od 196 metrů při potoku Žabínek na jižním okraji katastru obce po 212 metrů v části Padělky při okraji severovýchodním. Pravčice jsou součástí Mikroregionu Holešovsko.
Obec leží cca dva kilometry od sousedního Hulína, devět kilometrů od okresního města Kroměříže a 30 kilometrů od krajského města Zlína. Propojení Pravčic s okolními obcemi a městy zajišťuje především silnice III. třídy, která ji protíná a která navazuje na silnici II. třídy Hulín – Holešov. Obec je také napojena dálnicí D55 na dálnici D1.
Pamětihodností je kostel svatého Floriána a pomník padlým v první a druhé světové válce. U silnice směrem na Třebětice stojí kříž. Obcí protéká řeka Rusava a potoky Rymický, Roštěnka a Kostelecký, které se do Rusavy na katastru obce vlévají. Jediným rybníkem je Broďák zvaný Hliník, na který navazuje Hájek – zbytek lužního lesa. Při severním okraji území se rozprostírá malý lesík nazývaný Remíz. Do nejbližších větších lesů v Hostýnských vrších na východ od obce či v Chřibech na jihozápad je to kolem dvacet kilometrů.
Známá pískovcová brána – skalní most v Děčínské vrchovině zvaný Pravčická brána – je od Pravčic vzdálena takřka 300 kilometrů a s obcí nemá kromě názvu nic společného.
Název Název obce vysvětluje odborná literatura jako ves lidí Právkových nebo Pravcových, jelikož název vznikl od osobního jména Právek. Podle všeho jde o jedinou obec tohoto názvu.
Historie 1261: první písemná zmínka o obci, dne 25. května 1261 daroval král Přemysl Otakar II. olomouckému biskupovi Brunovi z hraběcí rodiny holštýnsko-schauenburské za věrné služby Újezd Hulský a dědiny Praweziz, Nemeziz a Altendorf (Pravčice, Němčice a Stará Ves) 1571: nejstarší dochovaná gruntovní kniha 1579: celá osada vyhořela 1665: druhý velký požár v obci, při němž shořelo 19 selských stavení, v obci byla v té době veliká bída 1721: obec opět vyhořela 1789: zřízena škola, do té doby docházely děti do školy v sousedním Hulíně 1897: za obcí byl založen hřbitov a následující rok byl slavnostně posvěcen období po první světové válce: obec se rozrostla o ulici Hulínskou a Němčickou, zahájena byla elektrifikace, vybudováno bylo osvětlení, postavena Sokolovna a zřízena telefonní linka na hulínskou centrálu, následovala stavba kostela 1923 a 1925: parcelace 1926: v polovině června postihla obec velká povodeň, kdy se Rusava vylila ze svých břehů hned čtyřikrát 1927: zregulování řeky Rusavy 1940: stavba fary v sousedství kostela, výstavba prvních domů v Nové ulici 1948: na jaře byl před kostelem svatého Floriana postaven naproti sochy svatého Jana památník padlým v obou světových válkách (je na něm socha svatého Václava) 1950: založeno Jednotné zemědělské družstvo (JZD) Pravčice 1969: místní národní výbor začal se stavbou hasičské zbrojnice, v červenci téhož roku postihla obec další velká povodeň 1972–1975: MNV postavilo prodejnu potravin, kterou prodalo Jednotě, za utržené peníze byly v roce 1977 vydlážděny chodníky 1975: JZD bylo přiřazeno pod JZD Kostelec u Holešova, po cca 15 letech se opět osamostatnilo 1989: po „sametové revoluci“ vzniklo i v obci Občanské fórum (OF) 1. července 1990: do funkce předsedy byl zvolen Ing. Ladislav Zapletal, do funkce tajemníka Jaroslav Šašek 1991: velká rekonstrukce tzv. „staré školy“ pro potřeby nového sídla obecního úřadu, rozšíření osvětlení o úsek ke hřbitovu 1992: obnovení základní školy v obci, první učitelkou se stala Marie Školoudová 1993: na čelní fasádu obecního úřadu nainstaloval pravčický občan Josef Zlámal sluneční hodiny 1996: plynofikace obce 1997: letní povodně, fotbalové hřiště bylo zaplaveno i s šatnami 2001: obci zasáhla v létě silná vichřice s kroupami, která nadělala velkou spoustu škod 2004: schválen první územní plán obce 2007: při záchranném archeologickém výzkumu před stavbou dálnice D1 a rychlostních komunikací R55 a R49 (od roku 2016 dálnice D55 a D49) došlo k odkrytí spousty historicky cenných nálezů, nesmírně zajímavým nálezem se stal titulus (hrotitého tvaru) – předsunutého příkopu římského pochodového tábora z období kolem roku 100 našeho letopočtu, který je jednoznačným důkazem římské provenience na tomto území 2008: zahájení stavby dálnice D1 a rychlostní komunikace R55 u Pravčic 2008–2013: v obci proběhly komplexní pozemkové úpravy 2010: koncem roku začal provoz na D1 a R55 (od roku 2016 značena jako dálnice D55) 1998–2010: vydlážděna stezka kolem rybníka, doplněna kanalizace o část na Záhumenicích, provedena velká oprava školy, hasičské zbrojnice, obecní hospody a větší část Sokolovny, upraveno dětské hřiště u školy a vybudováno nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem u Sokolovny, zřízeno parkoviště u školy, do obecní knihovny byl zaveden pro veřejnost internet 2010: na jaře postihly obec podvakrát záplavy, na Závrbkách byl spuštěn do provozu Solární park Pravčice (instalovaný výkon 3,3 MW) 2011: začaly vycházet Pravčické noviny, obec oslavila 750 let od první zmínky o Pravčicích 2012: otevřen nový úsek R55 (od roku 2016 jde o dálnici D55) 2013: na návsi bylo vysazeno stromořadí javorů, ukončeny komplexní pozemkové úpravy a zdigitalizování katastrální mapy, otevřeno Muzeum Zemědělské techniky našich dědů – Josef Netopil a synové 2014: pořízen nový územní plán obce 2015: budova obecního úřadu dostala novou fasádu 2015: vysazena dvě nová biocentra, vyčištěn rybník Hliník, oprava centrálního kříže na hřbitově, obec odkoupila pozemek v sousedství obecního úřadu, začala stavba mostu nad budoucí dálnicí D49 2016: na hřbitově byla vydlážděna centrální plocha ve tvaru kříže 2017: vysazena další dvě nová biocentra 2018: vybudován nový osvětlený chodník na rozcestí, rozšířeny šatny na fotbalovém hřišti, oprava kapličky u Sokolovny, požádáno o povolení vodovodu, začal provoz v nově postavené žárové zinkovně, zasazení pamětní lípy u příležitosti výročí republiky 2022: Stromořadí javorů na návsi bylo obcí poničeno necitlivým dendrologickým zásahem a obec tak ve svých ulicích nemá prakticky žádnou veřejnou zeleň, schopnou plnit ekologické funkce 2022: Za budovou obecního úřadu byl vytvořen malý veřejný park
Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Pravčice 607 716 814 837 849 916 858 775 778 774 742 726 726 701 676 Počet domů část Pravčice 86 94 104 107 108 114 148 181 187 199 202 229 232 241 253
Obecní správa Mezi lety 1850–1984 byly Pravčice byly obcí v okrese Kroměříž (1850–1930), posléze v okrese Holešov (1950) a později opět v okrese Kroměříž. Od 1. ledna 1985 do 30. června 1990 patřily jako část města k Hulínu a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003. Znak a prapor, symboly, kterými se Pravčice prezentují navenek, poukazují svým základem na historickou příslušnost obce k arcibiskupství olomouckému. Vlastní podobu znaku i praporu schválilo po předchozí anketě mezi obyvateli Pravčic zastupitelstvo obce v roce 2003. Svěcení symbolů proběhlo v kostele svatého Floriana 28. srpna 2005 mons. Josefem Hrdličkou. Návrh znaku a praporu obce vypracoval heraldik Mgr. Jan Tejkal. Vycházel z historického pečetního otisku na listině z 26. listopadu 1688.
Znak Pravčice mají ve svém znaku v červeném štítě se stříbrným kuželem kosmo položený zlatý vinařský nůž; arcibiskupství olomoucké má svůj znak tvořený červeným štítem s šesti stříbrnými kužely, vinařský nůž je jedním ze základních symbolů křesťanství a v přeneseném slova smyslu vyjadřuje silná pokolení.
Prapor Vlajka je tvořena červeným listem s bílým žerďovým klínem vycházejícím z druhé a třetí čtvrtiny žerďového okraje a s vrcholem na vlajícím okraji, uprostřed listu je žlutý vinařský nůž ostřím k žerďovému okraji; poměr šířky k délce listu je 2:3.
Představitelé obce Roky 1590–1919 od roku 1590: fojt Tomáš, řezník od roku 1596: rychtář Jan Ovesný od roku 1618: rychtář Pavel Rokyta od roku 1622: rychtář Bartoň Hrubý ze Záhlenic od roku 1643: rychtář Jan Hrubý od roku 1663: fojt Bartošek od roku 1664: fojt Matěj Hlobil od roku 1708: fojt Jura Kukla od roku 1747: fojt Ondřej Kukla od roku 1768: rychtář Tomáš Žůrek od roku 1771: rychtář Jan Zapletal od roku 1779: rychtář Jan Darebník od roku 1782: rychtář Martin Rozkošný od roku 1817: rychtář Josef Wlach od roku 1820: rychtář Josef Darebník od roku 1838: rychtář František Rozkošný od roku 1843: rychtář František Rozkošný od roku 1846: rychtář Jan Navrátil od roku 1849: rychtář Václav Rozkošný od roku 1850: starosta Václav Rozkošný (č. 15) od roku 1871: starosta Josef Dědičík (č. 27) 1880–1883: starosta František Hlobil (č. 17) 1883–1886: starosta František Dědičík (č. 24) v roce 1886: starosta František Kukla (č. 39) 1886–1889: starosta Josef Žůrek (č. 53) 1889–1892: starosta Josef Darebník (č. 23) 1892–1896: starosta Josef Vybíralík (č. 26) 1896–1899: starosta Jan Škubala (č. 30) 1899–1908: František Frantík (č. 51) 1908–1912: starosta Donát Darebník (č. 21) 1912–1919: starosta Josef Hrabal (č. 53)
Roky 1919–1945 1919–1923: starosta František Parobek (č. 100) 1923–1928: starosta Ignác Pavelka (č. 39) 1928–1931: starosta Josef Darebník (č. 21) 1931–1942: starosta František Kopecký (č. 2) 1942–1945: starosta František Hlobil (č. 17)
Roky 1945–1984 v roce 1945: předseda MNV Karel Slovenčík (po dobu pouhých šestnácti dnů) 1945–1946: předseda MNV Alois Vystavěl 1946–1948: předseda MNV František Zapletal 1948–1950: předseda MNV Josef Ševčík 1950–1952: předseda MNV František Zlámal 1952–1963: předseda MNV Josef Ševčík 1963–1964: předseda MNV Eduard Opravil 1964–1971: předseda MNV Jindřich Novák 1971–1976: předseda MNV František Zaoral 1976–1981: předseda MNV Vítězslav Procházka 1981–1984: předseda MNV Antonín Mrhálek
Od roku 1990 1990–1998: předseda, později starosta Ing. Ladislav Zapletal 1998-2018: starosta Jaroslav Šašek od 2018: starostka Šárka Gahurová
Základní škola Do roku 1789 v obci fungovala tzv. zimní škola, která byla provozována, když se cesta do farní školy v Hulíně stala neschůdnou. V roce 1789 byla v obci zřízena filiální škola o jedné malé učebně, která byla současně i bytem učitele Jana Poledňáka; zapsáno bylo 58 dětí. Samostatná škola byla zřízena v roce 1806 v obecní pastoušce u kapličky na Žabárni.
Tzv. „stará škola“ V roce 1866 byla postavena na návsi nová patrová budova školy. Součástí školy byl rovněž byt pana řídícího. Výuka v budově na návsi byla ukončena v roce 1928. V současné době je budova bývalé školy nazývaná „stará škola“ a slouží jako sídlo obecního úřadu.
Nová škola Nová škola byla postavena v roce 1928 dle plánů stavitele Ing. Met. Matušky, architekta v Bystřici pod Hostýnem. V roce 1945 byla zabrána wehrmachtem, vyučování bylo zastaveno a v budově byla ubytována maďarská vojenská jednotka; škola byla zpustošena. Pravidelné vyučování bylo obnoveno již 17. května 1945, současně se začalo i s výukou v mateřské škole. Od roku 1948 se děti mohly ve škole rovněž stravovat. Ovšem v roce 1976 byla základní škola zrušena a děti i učitelky dojížděly do školy v Hulíně. Znovu otevřena byla 1. září 1992, a to jako jednotřídní, ředitelkou až do roku 2003 byla Marie Školoudová, poté byla škola sloučena s mateřskou a ředitelkou se stala Eva Čechová, roz. Žurmanová. Od školního roku 2010/2011 vydávají žáci spolu s učitelkami jednou ročně své vlastní číslo školního časopisu Pravčičák.
Mateřská škola