Lubor Herzán (* 20. února 1950) je český architekt, který působil v devadesátých letech jako městský architekt v Třebíči.
Biografie
Rodina Pochází z významného třebíčského stavitelského rodu, nejstarším členem rodu, který se věnoval stavebnictví byl tesař Jan Jiří Herzán, který se v Třebíči zmiňuje v roce 1807, stavební firmu založil v roce 1813. Jeho syn Dominik Herzán působil jako stavitel v Třebíči i okolí, mimo jiné rekonstruoval třebíčskou městskou věž. Josef Herzán, syn Dominika Herzána, byl spolu s Reimundem Wolfem stavitelem třebíčského Gymnázia a některých budov třebíčské nemocnice. Jaroslav Herzán vybudoval Masarykovu vyhlídku. Otec Lubora Herzána, Jiří Herzán, byl stavitelem kulturního domu v Borovině.
Kariéra Lubor Herzán se narodil v roce 1950 v Třebíči, jeho otcem byl stavitel Jiří Herzán. V dětství trávil čas s rodiči o víkendech při výletech do přírody, čas trávil také u prarodičů v Třešti, kam za nimi dojížděl z Jihlavy jeho otec Jiří. V deseti letech vstoupil do turistického oddílu, kde působil do 18 let, tento oddíl se v roce 1968 změnil ve skautský oddíl a Lubor Herzán se stal jedním z vedoucích smečky Vlčat. Po zrušení skautské organizace a jejím začlenění do Pionýra opustil skautské hnutí.
Studoval na gymnáziu v Třebíči, kde v roce 1968 odmaturoval, uvažoval, že nastoupí na studium biologie, ale přesto nastoupil na stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně na obor architektura. Na fakultě se stal vyslancem stávkového výboru. Absolvoval v roce 1974 a nastoupil na pozici projektanta ve Stavoprojektu Jihlava, posléze od roku 1978 pracoval v třebíčském bytovém družstvu a v roce 1989 odešel a později byl osloven třebíčským starostou Pavlem Heřmanem, aby začal působit jako městský architekt v Třebíči. V témže roce spolu s Pavlem Heřmanem založil spolek Za lepší Třebíč. V roce 1990 byl zvolen do rady ONV.
Městským architektem se stal v roce 1991, jako městský architekt působil až do roku 2002. Po roce 2002 pak působil na pozici, jež měla koordinovat vstup města a jeho památek do seznamu UNESCO. Židovský hřbitov, židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa byly do seznamu UNESCO zapsány v roce 2003, UNESCO pak nadále sleduje dodržování pravidel, které zápis provází, tomu se věnoval Herzán až do roku 2010. Po tomto roce působil opět jako městský architekt, v roce 2012 však odešel do důchodu. V roce 2013 vydal knížku Od asanace k UNESCO, kde shrnul historii Třebíče z pohledu architekta.
Zájmy Věnoval se skautingu, kempingu a hudbě. Během studia na vysoké školu založil skupinu Kolejmdníci.
Ocenění V roce 2024 obdržel Cenu města Třebíče.
Dílo
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Lubor Herzán v projektu Příběhy našich sousedů Lubor Herzán v projektu Paměť národa Rozhovor s Luborem Herzánem, Český rozhlas Vysočina
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští stavitelé Kategorie:Čeští památkáři Kategorie:Narození v roce 1950 Kategorie:Narození 20. února Kategorie:Narození v Třebíči Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé