náhled|Ilustrace P. munguba z 30. let 19. století Pseudobombax (Pseudobombax) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to opadavé stromy s dlanitě složenými listy a bílými nebo růžovými květy s množstvím nápadných tyčinek, které jsou opylovány zejména netopýry. Plodem je tobolka obsahující větší počet drobných semen obklopených vlákny. Rod zahrnuje asi 20 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Pseudobombaxy se pěstují v tropech jako okrasné dřeviny, z plodů se získává kapok používaný zejména jako vycpávkový materiál. Dřevo je lehké a měkké a má jen místní význam.

Popis Pseudobombaxy jsou malé až vysoké, opadavé stromy. Kmeny jsou často ztlustlé a většinou bez ostnů. Hlavní větve jsou charakteristicky patrovité podobně jako u jiných příbuzných rodů. Listy jsou dlanitě složené nebo výjimečně jednolisté (P. simplifolium), nahloučené na koncích větví. Jednotlivé lístky jsou celokrajné a nasedají na konec řapíku bez znatelného švu. Palisty jsou rychle opadavé. Květy jsou velké, pravidelné, jednotlivé nebo v několikakvětých vrcholících. Zpravidla se rozvíjejí na koncích zkrácených tuhých větévek v bezlistém období. Kalich je miskovitý až trubkovitý, na konci uťatý nebo s 5 mělkými laloky. Korunní lístky bývají lžicovité a přirostlé k trubičce tyčinek. Jsou bílé, smetanové nebo červené a často chlupaté nebo plstnaté. Tyčinek je mnoho, jsou dlouhé a nápadné, na bázi srostlé v trubičku. Semeník obsahuje 5 nebo řidčeji více komůrek s mnoha vajíčky a nese velmi dlouhou, nitkovitou čnělku zakončenou hlavatou nebo laločnatou bliznou. Plodem je dřevnatá tobolka pukající většinou 5 chlopněmi a odhalující křídlatý střední sloupek. Semena jsou drobná, hruškovitá, obklopená hojnými vlákny.

Rozšíření Rod pseudobombax zahrnuje asi 20 až 28 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe od severozápadního Mexika (Baja California) po Bolívii a Paraguay a na Karibských ostrovech. Největší počet druhů (asi 16) roste v Brazílii. Rozsáhlý areál, sahající od Střední Ameriky po Bolívii, má druh P. septenatum. Na Karibských ostrovech je původní pouze P. ellipticum.

Ekologické interakce Květy některých druhů (P. ellipticum, P. longiflorum, P. grandiflorum, P. septenatum aj.) jsou specializovány na opylování netopýry. Produkují množství pylu s vyšším obsahem bílkovin, který netopýři vyhledávají spolu s nektarem jako zdroj potravy. Druh P. ellipticum kvete v bezlistém stavu před koncem období sucha, květy se se zřetelným prasknutím otevírají na noc a korunní lístky se nazpět spirálovitě svinují. Následně pak květy opadávají kolem poledne dalšího dne. V neopadavém kalichu zůstává sladký nektar, který láká četné drobné ptactvo. Některé druhy (např. P. munguba) netvoří nektar a nabízejí netopýrům pouze pyl. Květy některých druhů navštěvují i kolibříci, motýli aj. Semeny pseudobombaxů se živí různí ptáci, zejména papoušci.

Taxonomie V minulosti byl rod Pseudobombax řazen spolu s řadou dalších dřevnatých rodů (Ceiba, Bombax, Adansonia aj.) do čeledi Bombacaceae, která byla v systému APG vřazena do čeledi Malvaceae. Rod Pseudobombax byl v roce 1943 oddělen od rodu Bombax, který je (v současném taxonomickém pojetí) rozšířen jako původní rostlina pouze v tropech Starého světa. Hlavním diagnostickým znakem k rozlišení těchto dvou velmi podobných rodů je způsob nasedání lístků na vrchol řapíku. U rodu Bombax nasedají lístky zřetelným švem, zatímco u Pseudobombax není žádný šev patrný.

Význam Pseudobombax ellipticum je často pěstován v tropech jako okrasná dřevina. Původní forma má květy růžové, existuje i bělokvětý kultivar 'Alba'. Řidčeji se pěstují i jiné druhy, zejména P. grandiflorum, P. tomentosum, P. marginatum a P. longiflorum.

Dřevo pseudobombaxů je měkké, lehké a málo trvanlivé. Používá se místně k výrobě beden, leteckých modelů, kánoí, dřeváků, podnosů ap. Z plodů celé řady druhů se získávají vlákna, známá jako kapok. Používají se zejména jako vycpávkový materiál do matrací, záchranných vest, polštářů ap. Domorodci je používají na ucpávky šípů do foukaček. Z lýkových vláken P. longiflorum a P. maximum se vyrábějí provazy. Z lýka P. munguba se vyrábějí lisy na kasávu (mletý maniok). Odvar z kůry P. guayasense je podáván při infekcích a průjmech.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Slézovité Kategorie:Flóra Brazílie Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra Karibiku Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra Střední Ameriky Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra Mexika