Deštná () je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce, na Dírenském potoce. Žije zde obyvatel. Geograficky je Deštná na Vysočině. Tomu odpovídá zdejší terén i klima.

Historie náhled|Informační tabule na hřbitově v Deštné

První písemná zmínka o Deštné pochází z roku 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce. Původní název tohoto malého městečka byl „Deštenské Vrchy“, za války „Regenischen Hügel“ (pojmenováno po velmi deštivém místě, tedy kopců, té doby). Na některých archivních snímcích města či v orientačních místopisných označeních se můžeme setkat i s názvem Deštná u Soběslavi.

10. října 2006 byl obci vrácen status města.

Obyvatelstvo

Demografický vývoj Už v 19. století za Rakouska-Uherska patrná sestupná tendence, tehdy hlavně vlivem odchodu za obživou k Vídni či jinam. Mnozí se tam usazovali natrvalo a zakládali rodiny. Ve 20. století vlivem soustřeďování obyvatelstva do větších sídel počet stálých obyvatel Deštné dál klesá. Tento trend je patrný i po roce 2000.Dlužno ale podotknout, že vzhledem k příznivé poloze Deštné na pomezí Vysočiny a jižních Čech je vysoké procento objektů využíváno pro rekreaci. Městská správa Části města Město Deštná se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích. Deštná (k. ú. Deštná u Jindřichova Hradce) Lipovka (i název k. ú.)

Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k městu patřila i Rosička a Světce, od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 Annovice, Drunče a Vícemil a od 30. dubna 1976 do 30. června 1990 také Březina.

Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany. V jádře gotická fara, ve dvou pokojích jsou nástropní malby od Bedřicha Kamarýta Poutní kaple svatého Jana Křtitele, ze začátku 17. století Kaplička se smírčím kamenem Barokní kašna a sloup se sochou anděla z roku 1888 Hřbitov v Deštné, památkově chráněn od r. 1958https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/hrbitov-140809 Provaznické muzeum Karla Klika – otevřeno roku 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků. Letecké muzeum – otevřeno roku 2008 v budově bývalého kina.

Osobnosti

Rodáci

Tomáš Václav Bílek (1819–1903), středoškolský profesor a historik Bohumil Jílek (1892–1963), československý politik, 4. předseda ÚV KSČ Rudolf Kabeš (1885–1974), sochař a restaurátor PhDr. Josef Klik (1896–1965), historik a spisovatel Aleš Krejčů (1944–2022), historik umění, architekt, vysokoškolský pedagog, ředitel českobudějovického Památkového ústavu v letech 1991–2005 a nejdéle sloužící památkář v Česku František Kvapil (* 1934), vlastivědný publicista, autor publikací o historií Deštné Vojtěch Pakosta (1846–1892), básník, kněz a překladatel Karel Valenta (1898-1942), komunistický funkcionář, člen protinacistického odboje. Za svoji činnost popraven v Mnichově

Ostatní S obcí jsou dále spjaty tyto osobnosti: Karel Ditters z Dittersdorfu (1739–1799), hudební skladatel Jan Eisner (1934-2020), kameraman, režisér, scénárista, manžel herečky Ivy Janžurové. Většinu druhé světové války přečkal u prarodičů v Deštné. Později se sem vracíval filmovat. Na stáří tu koupil bývalou hájovnu a jezdíval sem s Ivou za rekreací. V Deštné a okolí se natáčely i záběry do dokumentu Janžurka (2024)https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/402407/janzurka Bedřich Kamarýt (1831–1911), katolický kněz českobudějovické diecéze, monsignor, malíř a spisovatel Ladislav Lábek (1882-1970), český historik a muzeolog. Lábek ve svých textech a životopisných vzpomínkách uvádí, že z Deštné u Soběslavi pocházel jeho otec František. On sám zde trávil prázdniny u svého strýce (který byl kopistou starých obrazů) Josef Langmiler (1923-2006), divadelní a filmový herec, dabér. Vzpomínal na kapelu Karla Závodného, významného hudebního tělesa v Deštné. Chodíval na ně i 15 kilometrů pěšky Josef Mixa (1921-2016), divadelní ředitel, herec, režisér. Po maturitě pracoval jako řidič autobusu na deštenské lince. Spolu s řidičem přespávali v Deštné a poslouchali tu Londýn a Moskvu. Slávek Talián, hudebník, někdejší člen orchestru Karla Gotta. Jeho rod pochází z Deštné, kde se narodil ještě jeho otec

Zajímavosti Na silnici vedoucí z Deštné do sousední Červené Lhoty se natáčelo několik záběrů do filmu Pan Tau.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Deštná na YouTube

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Města v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Mikroregion Jindřichohradecko-DSO Jindřichohradecko Kategorie:Místní části v Deštné (okres Jindřichův Hradec) Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině