Během své historie měly čínské státy řadu hlavních měst. Nejvýznamnější z bývalých hlavních měst v Číně shrnuje čínský seznam „čtyř velkých starobylých čínských metropolí“ (), kterými jsou Peking (současné hlavní město Čínské lidové republiky), Nanking, Luo-jang a Čchang-an (moderní Si-an).
Ve dvacátém století byl seznam velkých metropolí rozšířen na sedm měst přidáním Kchaj-fengu, Chang-čou a An-jangu. Roku 2004 Čínská společnost starobylých hlavních měst oficiálně přidala na seznam Čeng-čou.
Čínský termín pro hlavní město byl ťing () anebo tu (). Oba názvy byly rovnocenné a zaměnitelné. Občas byly tehdejšími autory dokonce používány střídavě pro totéž město.
Státy na území Číny mívaly i více hlavních měst. V takových případech hlavní města neměla vždy stejný význam a úlohu v životě země. Podle jejich role a významu je lze rozdělit na metropole primární a vedlejší (či sekundární); vedlejší metropole byly pomocné anebo formální.Fang, s. 18. Primární hlavní město bylo jedno, sloužilo jako sídlo panovníka, vlády a ústředních správních orgánů. Pomocná hlavní města byla zřizována jako pomocná administrativní centra, která měla usnadnit správu státu v případě jeho velké rozlohy, sídlily v nich pobočky některých ústředních úřadů spravující část území státu. Formální hlavní města neměla úlohu ve správě státu, jejich role byla v rovině symbolické, propagandistické, jejich vyhlášení mělo zpravidla podpořit prestiž a legitimitu dynastie. Pro starší doby, vzhledem k nedostatku pramenů, mezi pomocnými a formálními metropolemi často nelze rozlišit.
Abecední seznam hlavních měst čínských států
Seznam v abecedním pořadí podle současných názvů měst:
A-čcheng (nyní městský obvod v Charbinu), hlavní město říše Ťin (1115-1234) do roku 1153, v letech 1173–1215 vedlejší hlavní město, zvané Šang-ťing.
An-jang hlavní město v období Jin dynastie Šang (přibližně v letech 1600–1046 př. n. l.); nazýváno Jin ().
Čcheng-tu bylo hlavním městem států Šu Chan (221–263) v období tří říší;
Čínská republika, v listopadu – prosinci 1949 hlavní město kuomintangské vlády Čínské republiky;
Čchung-čching, v letech 1937–1946 a říjnu–listopadu 1949 hlavní město kuomintangské vlády Čínské republiky.
Chang-čou bylo hlavním městem států Wu-jüe (904-978), v období Pěti dynastií a deseti říší;
říše Jižní Sung (1127–1279), v letech 1130–1276, nazývaný Lin-an (臨安).
Jie-čcheng byl hlavním městem států Východní Wej (534–550);
Severní Čchi (550–577).
Kanton byl hlavním městem států Nan-jüe (206-111 př. n. l.);
Čínská republika: v letech 1925–1927 a dubnu–říjnu 1949 hlavní město kuomintangské vlády; v květnu–prosinci 1931 hlavní město kantonské vlády.
Kchaj-feng byl hlavním městem států Pozdní Liang (907—923) v období Pěti dynastií a deseti říší, od roku 913, nazýváno Tung-tu;
Pozdní Tchang (923—936) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-tu;
Pozdní Ťin (936—94) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-ťing;
Pozdní Chan (947—951) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-ťing;
Pozdní Čou (951—960) v období Pěti dynastií a deseti říší, nazýváno Tung-ťing;
říše Severní Sung (960—1127), nazýváno Tung-ťing.
Luo-jang byl hlavním městem států
Východní Čou (770–255 př. n. l.), v letech 51–314 př. n. l.;
Východní Chan (25–220), v letech 25–190 a 196;
Říše Wej (220–265) v období tří říší;
Západní Ťin (265–316), v letech 265–313;
Severní Wej (386–535), od roku 493;
říše Tchang (618–907), v letech 684–690 a 904–907;
Čou (690–705);
Pozdní Liang (907–923) v období Pěti dynastií a deseti říší, v letech 909–913;
Pozdní Tchang (923–937) v období Pěti dynastií a deseti říší.
Nanking, „Jižní hlavní město“, byl hlavním městem více států:
států období Šesti dynastií: nazýváno Ťien-jie (建業), od 313 Ťien-kchang (建康)
Východní Wu (229–280);
Východní Ťin (317–420);
Liou Sung (420–479);
Jižní Čchi (479–502);
Liang (502–557), v letech 502–552 a 555–557;
Čchen (557–589);
Jižní Tchang (937–976) v období Pěti dynastií a deseti říší;
říše Ming (1368–1644), do roku 1403 hlavní město, poté vedlejší hlavní město;
stát tchaj-pchingů, nazýváno Tchien-ťing (天京， nebeské hlavní město) v letech 1853–1864;
Čínská republika, v letech 1927–1937 a 1946–1949 hlavní město kuomintangské vlády, v letech 1940–1945 hlavní město Wang Ťing-wejovy vlády.
Peking, „Severní hlavní město“, byl hlavním městem států
Stát Jen v období Jar a Podzimů (722-481 př. n. l.), město nazýváno Ťi (薊)
říše Liao (907–1125), vedlejší hlavní město, nazýván Jen-ťing (燕京, „hlavní město Jen“)
říše Ťin (1115-1234), v letech 1122–1153 vedlejší hlavní město Nan-ťing („Jižní hlavní město“), v letech 1153–1215 hlavní město Čung-tu (中都, „Ústřední metropole“)
říše Jüan (1260–1368), v letech 1260–1264 vedlejší hlavní město Čung-tu, v letech 1264–1368 hlavní město Ta-tu (大都, „Velká metropole“). Mongolsky Daidu (přepis z čínštiny)Denis Twitchett, Herbert Franke, John K. Fairbank, in The Cambridge History of China: Volume 6, Alien Regimes and Border States (Cambridge: Cambridge University Press, 1994), p 454.), Chánbalik („Chánovo město“) v turkických jazycích
říše Ming (1368–1644), v letech 1403–1421 vedlejší hlavní město Šun-tchien (neoficiálně Pej-ťing); v letech 1421–1644 hlavní město Šun-tchien (neoficiálně Ťing-š’, 京師)
říše Čching (1644–1912)
Čínská republika: v letech 1912–1928 Pejjangská vláda; v září 1930 Pekingská vláda.
Čínská lidová republika: od 1949
na území moderního Si-anu se nalézala hlavní města více států:
Západní Čou, město Feng-chao
Stát Čchin v období Jar a podzimů a z něho vzniklá říše Čchin (221-207 př. n. l.): město Sien-jang (咸陽)
Západní Chan (202 př. n. l. – 9 n. l.) město Čchang-an (長安, „Věčný mír“)
Sin (9–23), město Čchang-an (常安, „Stálý mír“)
Východní Chan (25–220), v letech 191–195, v tomto a následujících státech město Čchang-an (長安, „Věčný mír“)
Západní Ťin (265–316), v letech 313–316
Rané Čao (319–329), v období Šestnácti států
Rané Čchin (351–394), v letech 351–385, v období Šestnácti států
Pozdní Čchin (384–417), v období Šestnácti států
Západní Wej (535–557)
Severní Čou (557–581)
říše Suej (581–618), do roku 605, jako Ta-sing (大興)
říše Tchang (618–907), v letech 618–684 a 705–904, jako Čchang-an
Šang-tu bylo letní hlavní město v říši Jüan
Ta-tchung, hlavní město říše Severní Wej do roku 493.
Tchaj-pej je od roku 1949 hlavní město Čínské republiky
Wu-chan bylo v únoru–září 1927 hlavní město vlády levého křídla Kuomintangu
Chronologický seznam hlavních měst čínských států Říše Čchin, Chan a Sin + Říše Čchin, Chan a Sin Označení metropole Název města Období Typ metropole Čchin (221 př. n. l. – 206 n. l.) Sien-jang (咸陽, moderní Si-an) 221–206 př. n. l. Západní Chan (206 př. n. l. – 9 n. l. a 23–25 n. l.) Jüe-jang (櫟陽) 202–200 př. n. l. Čchang-an (長安, „Věčný mír“, moderní Si-an) od 200 př. n. l. Sin (9–23 n. l.) Čchang-an (常安, „Stálý mír“, moderní Si-an) 9–23 n. l. Východní Chan (25–220) Východní metropole Luo-jang (雒陽) 25–190 primární Západní metropole Čchang-an 25–191 vedlejší 191–195 primární 195– vedlejší Jižní metropole Nan-jang 25– formálníFang, s. 19–20. Sü-čchang 196–220 primární
Tři říše, Ťin, Jižní a severní dynastie
+ Tři říše (220–280) Název města Období Typ metropole Říše Wej (220–265) Luo-jang (洛陽) 220–265 primární Čchiao (Po-sien v An-chueji) 220– vedlejší Sü-čchang (v Che-nanu) 220– Čchang-an (長安, moderní Si-an) 220– Jie (Lin-čang v Che-nanu) 220– Říše Šu Chan (221–263) Čcheng-tu (成都) 221–263 Říše Východní Wu (222–280) Ťien-jie (建業, moderní Nanking) 227–279
+ Ťin (265–420) Název města Období Typ metropoleZápadní Ťin Luo-jang (洛陽) 265–313 Čchang-an (長安, moderní Si-an) 313–316 Východní Ťin Ťien-kchang (建康, moderní Nanking) 317–420
+ Jižní a severní dynastie Název města Období Dynastie Jižní dynastieŤien-kchang (建康, moderní Nanking) 420–479 Sung 479–502 Jižní Čchi 502–557 Liang 557–589 Čchen Severní dynastie Pching-čcheng (平城, moderní Ta-tchung) 386–493 Severní Wej Luo-jang (洛陽) 493–534 Jie (鄴) 534–550 Východní Wej 550–577 Severní Čchi Čchang-an (長安, moderní Si-an) 535–557 Západní Wej 557–581 Severní Čou
Říše Suej a Tchang + Říše Suej (581–618) Označení metropole Název města Období Typ metropole Ta-sing-čcheng (大興, moderní Si-an) 581–606 primární 606–618 pomocná Tung-tu (東都, Východní metropole) Luo-jang (洛陽) 606–618 primární
+ Říše Tchang (618–690 a 705–907), Čou (690–705) Označení metropole Název města Období Typ metropole Si-tu (西都, Západní metropole) Čchang-an (長安, Věčný mír, moderní Si-an) 618–684Fang, s. 22–23. primární 684–705 pomocná 705–904 primární Tung-tu (東都, Východní metropole)Šeng-tu (Božská metropole, od 684)Tung-tu (od 705) Luo-jang (洛陽) 657–684 pomocná 684–705 primární 705–736 pomocná 904–907 primární Čung-tu (中都, Střední metropole) Jung-ťi (永濟, v provincii Šan-si) 720–720, ?–808Fang, s. 37. formální Si-tu (西都, Západní metropole) Feng-siang (鳳翔, v provincii Šen-si) 757–761 a 762Fang, s. 22–23 a 37. Pej-tu (北都, Severní metropole) Tchaj-jüan (太原) 690–705a 723–761a 762– Nan-tu (南都, Jižní metropole) Čcheng-tu (成都) 757–760 Nan-tu (南都, Jižní metropole) Ťiang-ling 760–761
Pět dynastií a deset říší + Pět dynastií a deset říší (907–960)Označení metropole Název města Období Typ metropole Pozdní Liang (907–923) Tung-tu (Východní metropole)Fang, s. 23. Kchaj-feng primární Si-tu (Západní metropole) Luo-jang vedlejší Pozdní Tchang (923–936), Pozdní Ťin (936–947), Pozdní Chan (947–950) Východní metropole Luo-jang primární Západní metropole Čchang-an vedlejší Severní metropole Tchaj-jüan vedlejší Pozdní Čou (951–960) Tung-ťing (Východní hlavní město) Kchaj-feng primární Si-ťing (Západní hlavní město) Luo-jang vedlejší
Říše Sung + Říše Sung (960–1279)Označení metropole Název města Období Typ metropole Severní Sung Tung-ťing (東京, Východní hlavní město) Kchaj-feng 960–1127 primární Si-ťing (Západní hlavní město) Luo-jang vedlejší Nan-ťing (Jižní hlavní město) Jing-tchien (moderní Šang-čchiou v Che-nanu) 1014– formální Pej-ťing (Severní hlavní město) Ta-ming 1014– formální Jižní Sung (1127–1279) Kchaj-feng formální Nan-ťing (Jižní hlavní město) Jing-tchien (moderní Šang-čchiou v Che-nanu) 1127–1129 Lin-an (臨安, moderní Chang-čou) od 1129 primární Ťien-kchang (moderní Nanking) od 1129 dočasná vedlejší
Jižní Sungové formálně dál prohlašovali Kchaj-feng za hlavní město a Lin-an jen za „dočasné sídlo vlády“ (sing-caj-suo) a jako symbol snahy o návrat na sever stavěli nezbytné paláce jen pomalu a relativně skromné.Fang, s. 26.
Říše Liao, Ťin a Jüan + Říše Liao (907–1125) Označení metropole Dnešní název města Období Typ metropole Šang-ťing (上京, Vrchní hlavní město) Lin-chuang (moderní Pa-lin-cuo-čchi ve Vnitřním Mongolsku) 907–1120 primární Tung-ťing (Východní hlavní město) Liao-jang pomocná Čung-ťing (Střední hlavní město) Ta-ting (moderní Ta-min-čcheng v Liao-ningu) pomocná Si-ťing (Západní hlavní město) Ta-tchung pomocná Nan-ťing (南京, Jižní hlavní město) Jou-tu (moderní Peking) pomocná 1122–1123 primární
+ Ťin (1115–1234) Označení metropole Dnešní název města Období Typ metropole Šang-ťing (上京, Vrchní hlavní město) Paj-čcheng-č’ jižně od A-čchengu do 11151138–1153 primární 1173–1215 vedlejší Tung-ťing (东京, Východní hlavní město)Nan-ťing (南京, Jižní hlavní město) Tung-ťing Liao-jang 1117–11321132–11531153–1212 Šang-ťing Pej-ťing (北京, Severní hlavní město) Lin-tung 1119–11381138–1215 Čung-tu (中都, Střední hlavní město) Pej-ťing Ning-čcheng 1120–11531153–1215 Nan-ťing Peking 1122–1153 Čung-tu 1153–1215 primární Si-ťing (Západní hlavní město) Ta-tchung 1122–1212 vedlejší Nan-ťing Kchaj-feng 1153–1214 1214–1234 primární Čung-tu Luo-jang 1215–1233 vedlejší
+ Jüan Označení metropole Název města Období Typ metropole Šang-tu (上都, Vrchní metropole) 1260–1264 primární 1264–1368 pomocná Čung-tu (中都, Střední metropole)od 1272 Ta-tu (大都, Velká metropole) Peking 1260–1264 1264–1368 primární Čung-tu Wang-wu-čcha-tu 1308–1311 vedlejší
Říše Ming