náhled|upright=1.5|Zemský povrch 250px|náhled|Cono de Arita en Salta (Argentina). Geomorfologie je věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Objektem geomorfologie je reliéf povrchu planety Země. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu tj. vazeb mezi složkami reliéfu.
Podle Farského (2008) je geomorfologie vědní disciplínou, která se z pohledu objektu a předmětu zabývá georeliéfem, jeho jednotlivými tvary a způsoby jejich vzniku, tedy procesy vedoucími ke změně materiálního základu těchto tvarů.“
Členění geomorfologie regionální obecná strukturní geomorfologie klimatická geomorfologie klimatogenetická geomorfologie dynamická geomorfologie paleogeomorfologie antropogenní geomorfologie aplikovaná geomorfologie teoretická geomorfologie
Zemské tvary vznikají působením endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů. Vnější jsou např. vítr, voda, ledovec. Vnitřní např. vrásnění, zemětřesení, sopky.
Vnější geomorfologičtí činitelé Vnější geomorfologičtí činitelé působí: erozně transportně akumulačně Nejdůležitějším předpokladem působení vnějších činitelů je zvětrávání.
Působení vody Pod pojmem působení vody rozumíme působení tekoucí vody, ale nikoliv řeky. Geomorfologické tvary vzniklé tímto působením jsou: ron – jedná se o jakési plošné smývání půdy v místě, kde jsou horniny nezpevněné. erozní rýhy – rýhy, vzniklé erozní činností dopadající srážkové vody. Hloubka a tvar rýhy záleží na tvrdosti horniny. Když je hornina tvrdší, vytváří se rýhy ve tvaru V. V měkčích horninách se vytváří rýhy ve tvaru U. zemní pyramidy – mají tvar úzkého pilíře se širším kamenem nahoře. V ČR se jedná např. o Kokořínské pokličky. badland – vytváří se v suchých oblastech bez vegetace, kde je půda z měkkých sedimentů. Vlivem prudkého deště tu vznikají rýhy o různé hloubce a vzniká zvlášť nesourodý a neschůdný terén.
Působení řek
Působení ledovců Ledovce způsobují svojí tíhou v krajině ohlazování skal nebo tvoření údolí a jezer. Geomorfologické tvary: moréna pleso oblík – zaoblený malý kopec s podložím z velmi tvrdých hornin, který odolal plošné ledovcové erozi. bludný balvan thufur – malý kopeček (max. výška 1 m) s ledovým jádrem pingo – osamocený pahorek s ledovým jádrem (max. výška kol. 50 m). Vyskytuje se v oblastech s trvale zmrzlou půdou. ledovcový stůl – tvar, vypadající jako hřib. Klobouk tvoří kámen, který zabraňuje slunečním paprskům, aby noha tvořená ledovcem roztála. trog fjord matterhorn – jehlanovitá hora. Po stranách hory je několik samostatných ledovců, které ji obrušují do stále strmější a ostřejší podoby. Příkladem je švýcarský Matterhorn.
Působení moře Moře ovlivňuje vzezření pobřeží. Působí na něj buď erozivně, nebo akumulačně. Akumulační tvary písečná kosa písečný val pláž Erozní tvary K vidění hlavně na mysech a klifech. mořská (skalní) brána skalní pilíř – zůstane po zřícení brány
Geomorfologie České republiky
provincie subprovincie (dříve soustava)
Česká vysočina Šumavská subprovincie Česko-moravská subprovincie Krušnohorská subprovincie Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie Česká tabule Středoevropská nížina Středopolské nížiny Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Vnější Západní Karpaty Západopanonská pánev Vídeňská pánev
Odkazy Reference
Literatura
Související články Geografie Česka William Morris Davis
Externí odkazy
Zeměpis.com – Geomorfologie ČR Zeměpisný web – Geomorfologie
Kategorie:Vědy o Zemi Kategorie:Fyzická geografie Kategorie:Obory a disciplíny geologie