náhled|upright=1.6|Schéma spirálních ramen Mléčné dráhy podle modelu zveřejněného v roce 2008. Jde o výtvarnou rekonstrukci založenou na pozorováních. Rameno Lodního kýlu–Střelce (také rameno Střelce–Lodního kýlu) je jedno ze spirálních ramen Mléčné dráhy. Jeho části se označují jako rameno Střelce a rameno Lodního kýlu. Obsahuje koncentrace mezihvězdného plynu a mladých hvězd včetně molekulárních mračen a oblastí H II, v nichž září ionizovaný vodík. V modelech zdůrazňujících rozložení starší hvězdné populace bývá řazeno mezi vedlejší ramena; v rozložení plynu a oblastí vzniku hvězd je však výraznou strukturou.
Poloha Název ramene odkazuje na souhvězdí Střelce a Lodního kýlu, do jejichž směrů se jeho části promítají při pohledu ze Země. V blízké části galaktického disku leží rameno Střelce směrem dovnitř od dráhy Slunce, tedy blíže ke galaktickému středu. Slunce se nachází v oblasti místního ramene neboli ramene Orionu, mezi ramenem Střelce a ramenem Persea.
Zařazení mezi spirální ramena Výsledky infračervených pozorování Spitzerovým kosmickým dalekohledem, představené v roce 2008, podpořily model se dvěma dominantními hvězdnými rameny, ramenem Štítu–Kentaura a ramenem Persea. Na rozdíl od ramene Štítu–Kentaura nebylo ve směru ramene Střelce zjištěno srovnatelné zvýšení počtu hvězd. Rameno Střelce a rameno Pravítka proto byla v tomto modelu označena jako vedlejší, tvořená především koncentracemi plynu s oblastmi mladých hvězd. Rozlišení souviselo zejména s výrazností ramen ve starší hvězdné populaci, zahrnující červené obry.
Různé skupiny hvězd přitom mohou spirální strukturu vykreslovat odlišně. Studie z roku 2025 využívající vzdálenosti 2 857 mladých klasických cefeid rozpoznala rameno Střelce–Lodního kýlu jako výraznou strukturu ve třetím a čtvrtém galaktickém kvadrantu. V tomto souboru byly místní rameno a rameno Štítu podstatně méně zřetelné; pozorování vnitřního ramene Štítu přitom silně omezovalo zeslabení světla mezihvězdným prachem.
Měření geometrie Geometrii blízkého úseku ramene Střelce zkoumala studie z roku 2014 pomocí trigonometrických paralax oblastí vzniku hmotných hvězd. Autoři spojili nová měření deseti oblastí získaná soustavou radioteleskopů VLBA v rámci přehlídky BeSSeL s dříve publikovanými údaji o dalších osmi oblastech.
Pro sledovaný úsek odvodili úhel navinutí spirály (7,3 ± 1,5)°. Tento úhel vyjadřuje odklon směru ramene od tečny ke kružnici kolem galaktického středu. Nejbližší část ramene podle jejich modelu leží ve vzdálenosti (1,4 ± 0,2) kpc od Slunce, tedy přibližně (4 600 ± 700) světelných let. Rozptyl poloh sledovaných oblastí kolem proložené spirály činil přibližně 0,2 kpc; autoři jej použili jako charakteristickou pološířku ramene. Tyto hodnoty popisují zkoumaný úsek a použitý model.
Oblasti vzniku hvězd K dobře prozkoumaným oblastem vzniku hvězd v rameni Střelce patří mlhovina Laguna (M8), Orlí mlhovina (M16), mlhovina Omega (M17) a mlhovina Trifid (M20). Studie z roku 2021 založená na katalogu mladých hvězdných objektů ze Spitzerových pozorování a astrometrii sondy Gaia je zařadila do úzké, přibližně 1 kpc dlouhé struktury zahrnující 25 oblastí vzniku hvězd.
Hvězdy v této struktuře vykazují podobné pohyby. Její úhel navinutí přibližně 56° je výrazně větší než úhel připisovaný rameni jako celku. Autoři proto zvažovali několik výkladů: může jít o vnitřní strukturu ramene, odbočku vybíhající z ramene nebo samostatný útvar. Výsledek ukazuje, že místní rozložení oblastí vzniku hvězd je složitější než jednoduchý hladký průběh spirály.
V části v Lodním kýlu je významnou oblastí vzniku hvězd mlhovina Carina (NGC 3372). Její molekulární mračna náleží ke komplexu na bližší straně ramene Lodního kýlu.
Odkazy Reference
Související články Galaktický disk Rameno Orionu Rameno Persea
Externí odkazy Astronomers Find a ‘Break’ in One of the Milky Way’s Spiral Arms – zpráva NASA o struktuře s velkým úhlem navinutí v rameni Střelce