Česká strana pokroková, zvaná realistická, do roku 1906 známá jako Česká strana lidová, byla česká středová progresivní politická strana vycházející z myšlenek realismu. Hlavním představitelem byl Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1906 byla strana po spojení s odštěpeneckým křídlem Radikálně pokrokové strany v čele s Aloisem Hajnem, zvaném Pokrokový občanský klub pro Pardubice a Chrudim, reorganizována pod novým názvem Česká strana pokroková. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 byla zakázána a v roce 1917 byla strana obnovena. Na jaře 1918 se strana rozštěpila na křídlo, které vstoupilo do České státoprávní demokracie a křídlo s centrem na Moravě, které sloučení odmítlo a po říjnu 1918 stranu přejmenovalo na Československou stranu pokrokovou. Strana definitivně zanikla v lednu 1920.
Realistické hnutí náhled|upright|Znak realistických deníků Čas, Matice lidu a Osvěta lidu, které vedly k vytvoření strany
V 80. letech 19. století byli tři přední intelektuálové nespokojeni se stavem politického života, s neplodným soupeřením Národní strany (staročechů) a Národní strany svobodomyslné (mladočechů): realisté Josef Kaizl, Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk. Původně chtěli vstoupit k staročechům a změnit je, ale po punktacích, které Národní stranu smetly, vstoupili realisté do Národní strany svobodomyslné a byli zvoleni do vídeňské Říšské rady.
Po Šromotově aféře v roce 1893 byl Masaryk z mladočeské strany vyloučen a ukončil svůj poslanecký mandát v Říšské radě i Českém zemském sněmu. Na krátko odešel z politiky a plně se věnoval působení profesora na pražské Univerzitě včetně publikační činnosti.
Působení V roce 1900 se Masaryk rozhodl ustavit samostatnou politickou stranu Českou stranu lidovou, zvanou všeobecně realisté. Jednou z hlavních příčin založení vlastní strany byl odmítavý postoj vůči rozsudku v tzv. Hilsnerově aféře, s nímž staročeši i mladočeši v té době souhlasili.Eva Schmitt-Hartmann, "Thomas G. Masaryk's Realism: Origins of a Czech Political Concept", (1984), 150. Ustavující sjezd České strany lidové se konal do 31. března do 1. dubna 1900. Masaryk ve spolupráci s J. Gruberem, F. Drtinou a C. Horáčkem zkoncipoval její obsáhlý „rámcový“ program, který posléze hojně propagoval v různých českých městech.
Tiskovým orgánem České strany lidové byl Čas redigovaný Janem Herbenem. Tzv. mladorealisté založili roku 1902 paralelní realistickou revue Přehled. V roce 1905 byl Jan Herben obviněn z defraudace peněz vybíraných Časem ve veřejné sbírce. V důsledku aféry přišla strana o mnoho členů, včetně mladorealistů, kteří přešli k mladočechům.
Dne 16. května 1905 se do politického tábora České strany lidové připojila skupina kolem deníku Osvěta lidu, původně spojena s Radikálně pokrokovou stranou, v čele s redaktorem Aloisem Hajnem, čímž vytvořili stranu s novým názvem Česká strana pokroková.Česká strana pokroková a její ustavující valný sjezd dne 21. ledna 1906 (1906), str. 2–3, Dostupné online: https://www.archive.org/stream/eskstranapokrok00unkngoog?ref=ol (2007) Ve volbách do říšské rady v roce 1907 získali mandát Masaryk a Drtina, ve volbách do říšské rady v roce 1911 obhájil mandát jen Masaryk. V českých zemských volbách roku 1908 byl jediným poslancem za realisty zvolen Jindřich Štemberka, který však na sněmu přistoupil k poslaneckému klubu radikálních stran, za což ve straně čelil kritice a po dvou letech na mandát rezignoval.
Po roce 1914 byla strana jednou z hlavních politických sil prvního československého zahraničního odboje.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , str. 12–25, 77–83, 140–148, 159–164 V průběhu války byla strana úřady rozpuštěna a řada jejich členů byla odsouzena.
Zánik V důsledku pokusů císaře Karla I. o usmíření s českou společností a díky amnestii řady českých osobností, jako bylo propuštění Karla Kramáře v červenci 1917, proběhlo určité politické uvolnění, umožňující opětovné obnovení činnosti strany. V prosinci 1917 bylo rozhodnuto o utvoření sjednocené strany českých občanských stran. České vedení strany pak v únoru 1918 rozhodlo o splynutí s Českou státoprávní demokracií. To ale odmítala jiná část členů, reprezentována moravským vedením strany a Cyrilem Duškem v Čechách, kteří sloučení odmítli. Toto křídlo začalo spolupracovat s národními socialisty, se kterými jejich strana utvořila koalici v komunálních volbách v roce 1919. 6. ledna 1920 bylo sjezdem strany rozhodnuto o rozpuštění strany a sloučení do Československé strany socialistické, které se definitivně uskutečnilo před volbami v březnu 1920. Historický odkaz hnutí pak hájil spolek Realistický klub.
V roce 1925 pak založil Inocenc Arnošt Bláha z Realistického klubu novou československou stranu pokrokovou (1925–1928).
Vývoj názvu Česká strana lidová (1900–1906) Česká strana pokroková (1906–1918) Československá strana pokroková (1918–1920)
Volební výsledky Pozice je určena dle počtu získaných hlasů.
Říšská rada VolbyHlasyMandátyPoziceAbs.%Abs.± 1907 14 704 0.3 2 41. 1911 39 427 0.9 1 26.
Český zemský sněm VolbyHlasyMandátyPoziceAbs.%Abs.± 1901 534 0.2 0 1908 3 126 0.8 1 17.
Reference
Kategorie:Politické strany v Předlitavsku Kategorie:Politické strany za první republiky Kategorie:Politické strany založené roku 1900 Kategorie:Politické strany zaniklé roku 1920