Josef Katschner a syn, továrna vaječných a medových výrobků a sušárna zeleniny byla královéhradecká firma, která se od roku 1907Národní listy, Praha 31. prosince 1924, str. 6 věnovala produkci potravin.

Historie Roku 1907 Josef Katschner se svým synem (veřejnými společníky od 1. října 1907D. Filip, Královéhradecká ročenka 1914, Hradec Králové 1913, str. 111) zahájil v Hradci Králové stavbu své továrny na výrobu cukrovinek, nudlí, makaronů a vaječných výrobků – první továrnu na výrobu perníku v Rakousku-Uhersku. Její výstavbu provedl místní stavitel Josef Jihlavechttp://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_283_p518&strana=188&nadpis=Pamětní%20kniha%20města%20Hradce%20Králové%20%201907%20-%201908%20. Dne 24. června 1907 rozhodla městská rada o tom, aby byla žádost továrníka J. Katschnera na zavedení pitné vody do jeho továrny postoupena vodárenskému odboruhttp://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_283_p518&strana=146&nadpis=Pamětní%20kniha%20města%20Hradce%20Králové%20%201907%20-%201908%20. Následujícího roku se do Hradce Králové také přistěhoval, protože dosud žil v Polici nad Metují, kde podnikatelsky začínal. Roku 1908 také vystavoval na Pražské průmyslové výstavě. V roce 1909 byla firmě povolena přístavba dílen při tovární budově v bloku V. V září 1911 píchla vosa do jazyka 19letou dělnici. V krátké chvíli nebohé jazyk naběhl a vyplnil těsně všecku dutinu ústní, čímž průdušnice zacpána a než lékař přišel, dívka se zadusilaObnova, Hradec Králové 15. září 1911, str. 4. Následujícího roku byla firma mnohokrát kritizována za nezákonné zaměstnávání dětí a školní mládeže, mnohdy jako stávkokazeKrálovéhradecké rozhledy, Hradec Králové 26. července 1912, str. 6.

Výroba těstovin z jeho továrny tehdy pokryla celý domácí trh i export hlavně na Balkán (Bosna a Hercegovina). 9. června 1914 však zemřel Josef KatschnerNárodní listy, Praha 11. června 1914, str. 9 a do čela závodu se postavil jeho syn.

Rozvoj firmy pokračoval i po vzniku Československa a vedle sousední Jitřenky se i ona stala „výstavním stánkem“ hradeckého průmyslu, kterou si prohlédla řada našich i zahraničních delegací, a to i když 27. prosince 1919 zemřel továrník Josef Katschner. V roce 1925 v továrně pracovalo 145 dělníků, 4 úředníci a 1 topič. Tehdy bylo denně vyráběno 500 kg cukrovinek, neapolitánek, kulatých dezertů a miňonek, 800 kg nudlí a makarónů, 400 kg medových koláčů a totéž množství kanditů. Majitel firmy dokázal ustát světovou hospodářskou krizi a uhájit svoji pozici na trhu. V roce 1936 však podaly odbory na firmu trestní oznámení podle vládního nařízení č. 79-1935 pro porušování kolektivních smluv. Okresní úřad v Hradci Králové svolal následně jednání, aby se pokusil o smírné vyřízení této záležitosti.

Firmě se nevyhnula ani častá neštěstí a další problémy. Byly to v prvé řadě požáry, ať již ten, který vypukl 1. dubna 1914 a vyžádal si značné škody, protože voda prosákla stropy a poškodila částečně i zdivo, či oheň 19. února 1916, jenž zachvátil celý zadní trakt továrny a ohrožoval netoliko továrnu, nýbrž i sousední obytná stavení. V červnu 1933 padla za oběť požáru oplatkárna a škoda činila na 150 000 KčNárodní listy, Praha 17. června 1933, str. 4. V prosinci 1937 byla vyloupena firemní pokladnaKrálovédvorské hlasy, Dvůr Králové nad Labem, 14. ledna 1938, str. 5. Ztratilo se z ní 5 000 KčŠtít, Hradec Králové 23. prosince 1937, str. 3. Útěchou ale bylo, že celá sedmičlenná tlupa kasařů byla ještě téhož měsíce zatčena. Nezanedbatelný požár postihl továrnu i v noci na 24. září 1940. Lidové noviny z 26. září 1940 o tom napsaly:

„Oheň mezi cukrovím. Hradec Králové. V noci na úterý zpozoroval policista, konající pochůzku v nejživější ulici města, Karlově třídě, že z budovy továrny na cukrovinky a těstoviny firmy Katschner vychází kouř a oknem viděl v dílně šlehat plameny. Policista nejprve vzburcoval obyvatele domu a poté přivolal z nedaleké policejní stanice pohotovost pěti strážníků. Za jejich pomoci se podařilo dvěma minimaxy a vodou uhasit ohnisko požáru mezi dvěma pecemi. Když přijely hasičské sbory z Hradce a sousedního Pražského Předměstí, byl již požár, ohrožující velmi cenné zásoby a tovární zařízení, omezen a za dvě hodiny po vznícení pak úplně uhašen. Oheň mohl nabýt velmi nebezpečného rozsahu, ježto v blízkosti plamenů bylo mnoho dříví, odpadkového papíru a jiných hořlavin.“

Výrobu to však nikdy nezastavilo. Stejně tak různé pracovní úrazy, které vznikaly kvůli vysokému pracovnímu nasazení. Dalším neštěstím byl v říjnu 1941 úraz 21leté dělnice Věry Černášové, která byla při vkládání těsta zachycena válcem stroje a byly jí rozdrceny všechny prsty levé ruky.

V roce 1948 byl podnik znárodněnhttps://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=18673&Section=1&IdPara=1&ParaC=2, a tím jednou provždy zanikl. Provoz byl následně začleněn do národního podniku Perník v Pardubicích.

Reference

Kategorie:Zaniklé firmy v Hradci Králové Kategorie:Firmy založené roku 1907 Kategorie:Firmy zaniklé roku 1948