Aconcagua (6961 m n. m.) je velehora nalézající se v Andách na západě Argentiny. Jedná se o nejvyšší horu Ameriky, zároveň je také nejvyšší horou západní a jižní polokoule a nejvyšší horou mimo Asii. Má druhou nejvyšší topografickou prominenci a izolaci na světě (po Mount Everestu).

Aconcagua převyšuje okolní štíty až o 1000 m. Hora a její okolí je součástí Přírodního parku Aconcagua. Na úbočích hory se nachází několik ledovců, nejvýznamnějšími jsou Polský ledovecAconcagua - Nowe marzenie, aconcagua.pl na severovýchodě a Anglický ledovec na východě.

Historie dobývání náhled|vlevo|Aconcagua od jihu V jazyce Inků se nazývala Anco-cahuac. Tento název v kečuánštině znamená Bílá stráž. To, že Inkové vystoupili na vrchol jako první, dokázáno není, ale nesporně se dostali do velké výšky. Na jiných vrcholech And byly nalezeny jejich stopy a to i ve výškách přes 6000 m.

Prvním Evropanem, jenž prozkoumal okolí Aconcaguy, byl počátkem 19. století generál José de San Martín se svou obrovskou armádou o 53 000 vojácích, 10 600 mulách a 1600 koních. Roku 1817 se dostal přes masiv And právě v této oblasti. Charles Darwin během svých cest spatřil tuto horu v roce 1832. Jako první Evropan se pokusil vylézt na vrchol Paul Gussfeldt (jeden z nejznámějších horolezců Německa tehdejší doby), který se v roce 1883 dostal do výšky 6560 m. První úspěšný prvovýstup učinil švýcarský horský vůdce Matthias Zurbriggen v roce 1897. Další dva členové expedice vystoupili na vrchol několik dní poté.

Poloha Aconcagua leží v Argentině v pohoří Andy, blízko hranic s Chile. Je ohraničena údolími de las Vacas a de los Horcones Inferior. Hora se nachází v pásmu Hlavní Cordillery, avšak východně od hlavního rozvodného hřebene, leží tedy celá v Argentině, konkrétně v provincii Mendoza. Vrchol je asi 5 km od hranic provincie San Juan a 13 km od státní hranice s Chile.

Nejbližší argentinské město Mendoza leží 112 km jihovýchodně od Aconcaguy, zatímco na chilské straně je nejbližší město Los Andes vzdáleno jen 58 km a metropole Santiago de Chile asi 100 km jihozápadně. 18 km jižně od vrcholu prochází silnice RN7, páteřní komunikace spojující Argentinu a Chile.

Aconcagua je jednou z hor tzv. skupiny Seven Summits (Sedm vrcholů). Leží skoro přesně na 70. poledníku západní délky. Je jen 133 km vzdálena od moře, několikrát blíže než jakákoli vyšší hora na světě.

Geologie Hora byla vyzvednuta podsunutím (subdukcí) desky Nazca pod jihoamerickou desku během geologicky nedávné Andeanské orogeneze. Na rozdíl od řady jiných andských vrcholů nejde o vulkán.

Výstup na vrchol náhled|vlevo|Aconcagua pohledem z dopravního letadla K výstupu na horu je třeba mít povolení, jehož cena je v současné době 700 USD. Vrcholu se ročně pokouší dosáhnout kolem 3500 lidí. Normální trasa – Velká část výstupu vede sutěmi. Na cestě obvykle nejsou žádná sněhová pole, ale v některých úsecích je nutností vybavení na ledovec (mačky, cepín), kvůli umrzlému terénu apod. Normálka prochází dolinou Horcones na Plaza de Mulas (4200 m), výstup vede po severozápadním hřebeni a míjí výškové tábory Nido des Condores (4877 m), Berlin (5950 m) a Independencia (6546 m, bývalá nejvýše položená chata na světě, dnes v ruinách). Aconcagua je při výstupu ze severu po Normální cestě technicky poměrně snadnou horou. Není třeba nějakého skutečně náročného lezení, obtíží je nízký atmosférický tlak ve velké nadmořské výšce, hodnoty tlaku vzduchu jsou přibližně o 40 % nižší oproti tlaku na hladině moře. Polská cesta – vede údolím Vacas do tábora Plaza Argentina umístěného východně od hory. Další postup je stoupání Polským ledovcem z východní strany až na severní žebro nacházející se pod táborem Independencia. Další pokračování Polské cesty je stejné jako u „normálky“. Náročnější výstup než normální trasa, přesto je schůdná i zdatnými a zkušenými vysokohorskými turisty. Jižní stěna – Jižní stěnou vede několik horolezeckých tras. Všechny varianty jsou náročným lezením ve skále či velmi strmém ledu. Prvovýstup jižní stěnou uskutečnili v r. 1954 Francouzi (Paragot, Poulet, Dagory, Berandini, Lesseur a Denis).

Rekord Většina lezců využívá při výstupu tři výškové tábory a výstup jim trvá více dní.

Rekord v nejrychlejším výstupu na Aconcaguu po normální trase se povedl Čechovi Martinu Zhořovi 27. prosince 2019. Nejrychlejšího času 3 hodiny 38 minut a 17 sekund dosáhl při třetím výstupu během deseti dní. Předchozí rekord italského týmu ve složení Brunod, Meraldi, Pellissier z roku 2000 vylepšil o 2 minuty a 3 sekundy.

Více už píše ve své zprávě Zhoř:

Klima náhled|120px|Vrchol ze základního tábora Všeobecně je udáváno, že se Aconcagua klimaticky vyrovnává nižším osmitisícovkám v Himálaji. Mimořádné objektivní nebezpečí představuje velmi silný studený vítr, dosahující někdy rychlosti až 200 km/h (takzvaný Viento Blanco). Z bezvětří a relativního klidu se může počasí otočit během několika hodin.

Viento Blanco je úkaz známý právě z Aconcaguy. V Tichém oceánu se vypařuje velká vodní masa a sráží se nad Aconcaguou s horkým vzduchem z pamp, z druhé strany masivu And. Jedná se o podobný princip jako u tornáda, kterému se Viento Blanco podobá. Mračna se hromadí kolem vrcholu a začnou rotovat obrovskou rychlostí (až 200 km/h) a dále na sebe natahují další oblačnost. Tento větrný vír, ve kterém zároveň prudce klesá teplota, může trvat hodiny, ale i dny.

Odkaz v kultuře Aconcagua je zmíněna ve vědeckofantastickém románu Roberta A. Heinleina Měsíc je drsná milenka.

Odkazy

Reference

Související články Ojos del Salado

Externí odkazy

Vrchol Aconcaguy Nejvyšší vrcholy Výstupy 2003-2005 Výstup trasou Falešný Polský ledovec Trek českých horolezců na Aconcaguu

Kategorie:Šestitisícovky v Andách Kategorie:Šestitisícovky v Argentině Kategorie:Hory a kopce v Mendoze Kategorie:Koruna planety Kategorie:Ultraprominentní vrcholy v Jižní Americe