vpravo|náhled|280x280pixelů|Kremelské věže v podvečerním svitu Věže moskevského Kremlu je soubor dvaceti bašt Kremlu v hlavním městě Ruské federace v Moskvě. Dotvářejí charakteristický obraz Kremlu a spolu s cihlovou zdí tvořily obranný systém městské pevnosti. Většina věží má jednotný architektonický ráz, který získaly v druhé polovině 17. století. Podstatným rozdílem mezi nimi jsou půdorysy, na kterých jsou vybudovány. Tři věže – Beklemiševská, Vodárenská a nárožní Arzenální – stojící v rozích pevnostního trojúhelníku, mají půdorys oválný, všechny ostatní čtyřúhelníkový. Pět z bašt je zakončeno rudými hvězdami a pět věží je opatřeno branami.
Seznam věží + JménoObrázekVýška (v metrech)Stručný popisPozn.Jihovýchodní nárožíBeklemiševská věžžádné|200x200pixelů46,2Vystavěna v letech 1487 – 1488 italským architektem Marcem Ruffem. Své pojmenování dostala podle bojarské rodiny Beklemiševovců, jejichž palác stál vedle věžeVýchodní zeďKonstantinova a Helenina věžžádné|233x233pixelů36,8Vystavěna v roce 1490 podle projektu švýcarsko-italského architekta Pietra Antonia Solariho. Pojmenování dostala podle nedalekého chrámu zasvěceného svatým Konstantinovi a HeleněSignální věžžádné|225x225pixelů38Postavena v roce 1495. Jméno nese podle v ní pověšeného zvonu, který signalizoval požáryCarská věžžádné|250x250pixelů16,7Postavena v roce 1670. Dříve na tomto místě stávala dřevěná věžička, z níž car Ivan IV. Hrozný pozoroval Rudé náměstí – odtud názevSpasská věžžádné|228x228pixelů71Vybudována v roce 1491 švýcarsko-italským architektem Pietrem Antoniem Solariou. Je jednou z průjezdních bašt; brána je hlavním vchodem do Kremlu. Své pojmenování získala podle dvojice ikon Krista Spasitele umístěných po obou stranách vjezdu. Jako jediná z věží je osazena hodinami žádné|50x50pixelůSenátní věžžádné|227x227pixelů34,3Vybudována v roce 1491. Své dnešní pojmenování dostala v roce 1787 po dobudování Senátního paláce, před kterým stojíMikulášská věžžádné|200x200pixelů70,4Postavena v roce 1491 švýcarsko-italským architektem Pietrem Antoniem Soláriou. Své jméno dostala podle ikony svatého Mikuláše umístěné nad vchodemžádné|50x50pixelůSeverní nárožíNárožní Arzenální věžžádné|215x215pixelů60,2Pietro Antonio Solari postavil věž v roce 1492. Nejmohutnější z kremelských věží dostala své jméno podle budovy kremelského ArsenaluZápadní zeďProstřední Arzenální věžžádné|200x200pixelů38,9Vystavěna v letech 1493 – 1495Trojická věžžádné|225x225pixelů80Vybudována v roce 1495 italským architektem Aloisio da Carcano. Nejvyšší z kremelských bašt několikrát měnila své jméno; to současně má podle Trojického nádvořížádné|50x50pixelůVěž Kutafjažádné|150x150pixelů13,5Vybudována v roce 1516. Je jedinou z kremelských bašt, postavenou mimo zdi. Stojí před Trojickou věží, s níž je spojena padacím mostemKomandantská věžžádné|228x228pixelů41,3Postavena v roce 1495Zbrojniční věžžádné|200x200pixelů38,9Vybudována v letech 1493 – 1495. Své jméno dostala v roce 1851 podle vedle postavené zbrojniceVěž Borovičkažádné|232x232pixelů54Postavena v roce 1490 Pietrem Antoniem Solariou. Své pojmenování má podle pahorku Borovička, na kterém stojížádné|50x50pixelůJihozápadní nárožíVodárenská věžžádné|241x241pixelů61,3Postavena v roce 1488. Své jméno dostala v roce 1633, když v ní bylo instalováno vodní čerpadložádné|50x50pixelůJižní zeďBlagověščenská věžžádné|226x226pixelů32,5Vybudována v letech 1487 – 1488. Své pojmenování dostala podle ikony Panny Marie BohorodičkyVěž Tajenkažádné|233x233pixelů38,4Postavena v roce 1485. Původně byla průjezdná. Své jméno dostala podle tajné chodby, kterou se bylo možné dostat k řece MoskvěPrvní bezejmenná věžžádné|225x225pixelů34,2Pochází z roku 1480Druhá bezejmenná věžžádné|225x225pixelů30,2Pochází z roku 1480Petrovská věžžádné|227x227pixelů27,2Postavena kolem roku 1480. Nejmenší z kremelských věží je pojmenována podle Petra, metropolity Kyjevského a celé Rusi
Pozn .: Symbolem 25x25pixelů jsou označeny věže završené rubínovou hvězdou
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Moskevský Kreml
Kreml Kategorie:Seznamy k Moskvě Kategorie:Seznamy staveb