náhled|Příklady emailových spamů v emailovém klientu Spam je nevyžádané sdělení masově šířené internetem. Původně se používalo především pro nevyžádané reklamní e-maily, postupem času tento fenomén postihl i ostatní druhy internetové komunikace – např. diskuzní fóra, komentáře, instant messaging nebo vyskakovací oznámení. Používá se též zkratka UBE/UCE (Unsolicited Bulk/Commercial Email). Spam je automatizovaně rozpoznáván a odstraňován (např. do složky spam), ale není jednoduché ho odlišit od korektních obchodních nabídek, o které má uživatel zájem (tzv. ham, v překladu šunka).
náhled|Příklady spamu v e-mailovém klientu
Původ (etymologie) termínu náhled|konzerva SPAM Název pochází ze značky amerických konzerv lančmítu. Slovo vzniklo jako zkratka ze slov spiced ham – okořeněná šunka a tyto konzervy se vyrábí od 30. let 20. století dodnes. V současnosti ale výrobce trvá na psaní velkým písmem – SPAM. V období 2. světové války byla hojně rozšířená a ve Velké Británii stále méně oblíbená.
Proto se spam objevuje v závěrečném skeči 25. dílu televizního seriálu Monty Pythonův létající cirkus, kde všechny položky jídelního lístku v restauraci obsahují spam, i mnohokrát opakovaně, a spory zákazníků s číšnicí o objednávky přerušuje skupina Vikingů zpívajících „Spam, spam, spam…“.
Označení tak bylo přijato nejprve pro praktiku mnohonásobného rozesílání téže zprávy na Usenetu, ale pak se význam posunul pro zneužívání skupin k šíření různých nepřípadných textů a přímo reklamy a zachoval se i poté, co se těžiště takových aktivit přesunulo do e-mailu. Po příchodu nových komunikačních kanálů se spam přenesl i do nich (vyskakovací reklama ve webových prohlížečích, instant messaging, vyskakovací oznámení v mobilních zařízeních).
Historie spamu
Historie spamu (zahraničí)
Spam existuje déle nežli internet. První zmínka o spamu pochází z 19. století. V tomto období povolila telegrafická firma Western Union zasílání zpráv do více destinací. V roce 1864 byl zaznamenán první hromadě odeslaný nežádoucí telegram. To mělo za následek, že až do období velké hospodářské krize byli bohatí obyvatelé Severní Ameriky zahlcováni nejasnými investičními nabídkami. V Evropě tento problém neexistoval v takovém měřítku jako v Americe, jelikož telegrafii zde regulovaly národní poštovní kanceláře.
Internet byl původně armádní projekt a nikdo nepředpokládal, že bude určen k vydělávání peněz. Zřejmě první internetový spam napsal zaměstnanec Digital Equipment Corporation. Byl zaslán 1. května 1978 na adresy tehdejší sítě ARPANET a obsahoval informace o prezentaci produktů této společnosti. Jelikož neměly tyto spam maily úspěch a vzbudily negativní reakci, tak se od tohoto marketingové formy odstoupilo. Dalším spamem byla zpráva podepsaná jistým Davem Rhodesem a rozeslaná do diskusních skupin sítě USENET. Předmětem této zprávy bylo MAKE.MONEY.FAST!! (vydělávej rychle peníze).
Roku 1993 se muž jménem Richard Depew rozhodl představit svoji novou představu o fungování USENETu. Tato idea nebyla na první pohled špatná. Navrhoval přidat moderátorům konferencí možnost stanovit pravidla a zrušit příspěvky, které je poruší. Koncem března si Richard hrál se svým programem nazvaným ARMM, jehož úkolem bylo spravovat diskuse podle jím navrženého způsobu. Došlo k nehodě a jeho software zahltil diskusní skupinu news.admin.policy více než 200 příspěvky. Samotný Richard Depew se za své počínání omluvil s tím, že se skutečně jednalo o nehodu.
Jedním z dalších spamů byla zpráva zaslaná 18. ledna 1994 s předmětem Global Alert For All: Jesus is Coming Soon (Upozornění pro všechny: Ježíš brzy přijde). Jednalo se o nábožensky laděný text, který ukazoval souvislosti mezi zemětřesením v Los Angeles v Kalifornii, záplavami v Evropě, válkou v Jugoslávii a dalšími katastrofami.
Skutečně masivním spamem byly nevyžádané zprávy Green Card Lottery, kterou poprvé zaslal 5. března 1994 manželský pár právníků Laurence Canter a Martha Siegel. Zprávu rozeslali krátce po zrušení neoficiálního zákazu komerčních sdělení na tehdejším Internetu společností NSF (Národní vědecká nadace), což podle některých ukončilo počátky celosvětové sítě, kdy bylo možné vynucovat Netiketu. Zpráva zahltila 6 000 diskusních skupin a odvolávali se přitom na svobodu projevu. V jejich stopách později kráčel další spammer Michael Wolff, který pomocí nevyžádaných zpráv nabízel svoji knihu o internetovém chatu. Každý výskyt spamu doprovázely mohutné diskuse o etice chování na Internetu (tzv. Netiketa).
Spam se s masivním rozvojem internetu stal opět zajímavou marketingovou technikou. Jednalo se o takzvané kobercové nálety, kdy bylo doručováno velké množství nevyžádané pošty. Okolo roku 2000 spam tvořil přes 90 % elektronické pošty. V této době navíc nefungoval efektivní filtr nevyžádané pošty, takže se uživatelé museli tímto obsahem prokousávat a výrazně to snižovalo přehlednost emailové schránky.
Historie spamu (Česko), příklady Tvujdum.cz
Zřejmě největší negativní reakci uživatelů vyvolal v roce 2003 hromadný spam společnosti Media Online, s. r. o. Firma provozující server o bydlení Tvujdum.cz v něm oznamovala novinky a seznamovala čtenáře se svým webem. Spam obsahoval přílohu ve formátu HTML, což snížilo reklamní dopad celé akce. Uživatele také pobouřila výmluva uvedená v textu e-mailu:http://www.lupa.cz/clanky/kauza-tvujdum-cz-ty-adresy-jsme-koupili/
Tento e-mail je Vám zasílán na základě pečlivého výběru a globální rešerše uživatelů, kteří své webové stránky věnují tematice bydlení, stavebnictví. Předem se omlouváme za nevyžádaný e-mail.
Ředitel společnosti se původně pokoušel masivní spamování obhajovat: „Dovoluji si Vás ujistit, že v žádném případě nešlo o masové rozesílání spamů, jak některé servery uvádějí, neboť množství připravených e-mailů bylo vůči českému internetu zanedbatelné.“ Později vydala společnost tiskovou zprávu, v níž se omluvila všem uživatelům. Výkonný ředitel společnosti navíc přislíbil finanční dar v hodnotě 50 000 Kč nadaci Člověk v tísni.http://investice.ihned.cz/201-10048750-12192050-off-i00000_detail-07
Přesto se uživatelé českého internetu semkli v boji proti spamu a podle serveru Lupa.cz zaslalo 30 lidí stížnost na společnost Media Online. Některé stížnosti adresované živnostenskému odboru Magistrátu hlavního města Prahy byly podepsány jen přezdívkou. Úřad nakonec udělil spamující firmě pokutu ve výši několika desítek tisíc korun.http://www.lupa.cz/clanky/tvujdum-dostal-pokutu-za-rozesilani-spamu/http://technet.idnes.cz/tvujdum-cz-bude-mozna-platit-pokutu-za-spam-fe8-/tec_aktuality.asp?c=A030306_21458_tec_aktuality
Aleš Slabý
Jedním z dalších prvních českých rozesilatelů nevyžádaných zpráv byl student a podnikatel Aleš Slabý. Veřejnost poprvé masivně oslovil s nevyžádanou nabídkou na klonování SIM karet.Klonování SIM karet se začíná rozmáhat za bohulibým účelem Reklamu na svůj produkt také zřejmě vkládal do diskusí na známých českých serverech. Nebyl rozhodně prvním ani posledním spammerem, který opakovaně porušoval tehdejší Zákon o regulaci reklamy, nikdy mu to však nebylo prokázáno.http://www.swmag.cz/153/spam-historie-a-zakon/ Spam podle svého tvrzení v rozhovoru z roku 2004 na Živě.cz už nerozesílá a věnuje se jiné oblasti obchodu a vlastní několik velkých společností.http://www.zive.cz/clanky/rozhovor-s-alesem-slabym-pul-roku-jsem-neposlal-zadny-spam/sc-3-a-116991/default.aspx
Zákony proti spamu
Nynější zákony
Od 7. září 2004 začal platit nový Zákon o některých službách informační společnosti (č. 480/2004 Sb.), který problematiku spamu upravuje a vyžaduje prokazatelný souhlas příjemce zprávy. Dohledem nad dodržováním zákona byl pověřen Úřad pro ochranu osobních údajů. Tento zákon byl postupně novelizován, a to v letech 2005, 2006, 2007 a naposledy v roce 2011.
Zákon byl vytvořen podle směrnice Evropského společenství č. 2000/31/ES. Spam definuje jako nevyžádané obchodní sdělení, což jsou všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby. Za obchodní sdělení je dle dané definice nutné považovat např. i přání k Vánocům, narozeninám či svátku zasílané pomocí SMS nebo e-mailu současným, bývalým či potencionálním zákazníkům (takováto přání totiž nepřímo podporují zboží, služby a image odesílatele). Zákon řeší nejen internetový spam, ale také jiné formy elektronické komunikace (SMS, telemarketing).
Podle zákona se za obchodní sdělení nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; za obchodní sdělení se dále nepovažují údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle.
Obchodní sdělení může prodejce zaslat, kdyžhttp://jsemvpravu.cz, Spam z pohledu zákona [online]. [Cit. 2008-09-01]. http://jsemvpravu.cz/spam-zakon Dostupné online.].:
a) je adresátem jeho zákazník, i) který zasílání podobných sdělení v minulosti neodmítl, ii) sdělení týká obdobného zboží či služeb,
b) adresát obchodníkovi poskytl informovaný souhlas.
Informovaný souhlas Informovaný souhlas prodejce nemůže získat zasláním e-mailu obsahujícího jeho základní informace. Tento způsob informování byl sice zákonem vyňat z definice obchodního sdělení, ale podle současné legislativy neobsahuje taková zpráva dostatek informací. Informovaný souhlas k zasílání obchodního sdělení lze ale například získat pomocí formuláře na webových stránkách prodejce.http://jsemvpravu.cz, Spam z pohledu zákona [online]. [Cit. 2008-09-01]. http://jsemvpravu.cz/spam-zakon#informovany-souhlas Dostupné online.].
Cílem tohoto odstavce bylo přenesení nákladů za rozesílání spamu na odesílatele. Spam podle zákona není například e-mail ve tvaru „Podívejte se na www.obchodni-nabidka.cz“ a dále politická či náboženská sdělení. Někteří čeští publicisté proto tvrdí, že nový zákon legalizoval spam a vyčítají ministerstvu přílišnou benevolenci.
Dozorem nad dodržováním zákona byl pověřen Úřad pro ochranu osobních údajů. Důvodem pověření jsou vyšší pravomoci úřadu.
Spam a Evropská unie
Členství České republiky v EU přineslo v boji proti spamu výhodu. Nově je možné postihnout odesílatele obchodního sdělení v případě, že firma či subjekt sídlí v některé ze zemí EU. Většina spamu však přichází z jiných částí světa a vymáhání práva je proto složitější a prakticky nemožné.
Dřívější zákony proti spamu
Česká republika neměla dlouho žádný zvláštní zákon, který by výrazně omezoval zasílání nevyžádaných reklamních e-mailových zpráv. Opravdu palčivé případy proto řešili úředníci živnostenských úřadů podle Zákona o regulaci reklamy (sb. 138/2002, částka 57/2002, datum 15. 4. 2002). Podle § 2, bod e) se zakazovalo šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. Úřad mohl potrestat porušení zákona udělením pokuty až do výše dvou milionů korun.
Dalším problémem byly omezené pravomoci pověřených úřadů. Pokud byl odesílatel anebo příjemce spamu připojen prostřednictvím mobilního operátora, nemohl úřad zahájit správní řízení. Ve svém dopise úřad trpělivě vysvětloval důvody, proč nemůže vyšetřit porušení zákona: „Vzhledem k tomu, že živnostenské úřady nejsou osobou oprávněnou k získání předmětu, který tvoří telekomunikační tajemství, nelze nám požadované údaje sdělit. Na podkladě uvedených skutečností Vám však nyní musíme sdělit, že danou věc není možno řešit ve správním řízení, jelikož se v současné situaci nedal zjistit přesně a úplně skutečný stav věci.“