Maximilián svobodný pán Daublebský ze Sternecku ( Maximilian Freiherr Daublebsky von Sterneck zu Ehrenstein) (14. února 1829 Klagenfurt – 5. prosince 1897, Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1847 a bojoval v několika válkách. Vyznamenal se v bitvě u Visu (1866) a získal prestižní Řád Marie Terezie. V letech 1872–1873 vedl expedici do oblasti Arktidy, poté zastával funkce v námořní administraci. V letech 1883–1897 byl dlouholetým vrchním velitelem rakousko-uherského námořnictva a v roce 1888 dosáhl hodnosti admirála.Ottův slovník naučný, díl VII.; Praha; 1893 (reprint 1997); s. 883 (heslo Daublebsky ze Sternecku)
Biografie náhled|vlevo|Admirál Maximilian Daublebsky von Sterneck Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Daudlebských ze Sternecku (pravopis příjmení kolísal ve formě Daudlebsky a Daublebsky) původem z Českých Budějovic. Narodil se jako nejmladší potomek barona Josefa Daublebskyho (1775–1848), zemského hejtmana v Korutansku, a jeho druhé manželky Františky, rozené baronky Kaisersteinové (1790–1862). Po absolvování lycea v rodném Klagenfurtu nastoupil v roce 1843 ke studiu na námořní škole v Benátkách. V roce 1847 jako kadet vstoupil k rakouskému námořnictvu a během revolučních bojů v letech 1848–1849 se zúčastnil blokády Benátek (1848). Ještě v roce 1848 získal hodnost praporčíka a jako nižší důstojník absolvoval na různých plavidlech cesty po Středomoří a na Blízký východ. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1852, poručík I. třídy 1855) a jako nižší důstojník na válečných lodích se plavil znovu ve Středozemním moři nebo do Anglie. Kromě toho vykonával povinnosti u námořních základen v Pule a Terstu. K datu 24. listopadu 1859 byl povýšen na korvetního kapitána a v roce 1864 získal hodnost fregatního kapitána. Během dánsko-německé války velel fregatě SMS Schwarzenberg v bitvě u Helgolandu. Vyznamenal se ve válce s Itálií, kdy bitvě u Visu se svou lodí SMS Erzherzog Ferdinand Max potopil italskou vlajkovou loď Re d'Italia (1866). Téhož roku získal hodnost kapitána řadové lodi (4. května 1866),Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 705 dostupné online poté byl převelen k námořnímu oblastnímu velitelství v Terstu a v letech 1868–1869 byl velitelem výcvikové lodi SMS Adria. Od roku 1870 zastával post předsedy stálé komise pro námořní dělostřelectvo.Kais. Königl Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 891 dostupné online
Dne 31. října 1872 byl povýšen na kontradmirálaKais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 657, 660 dostupné online a v následujích dvou letech vedl expedici do Severního ledového oceánu, kterou inicioval a financoval hrabě Johann Nepomuk Wilczek (1872–1874). Po návratu byl na vlajkových lodích SMS Radetzky a SMS Kaiser velitelem eskadry v Jaderském moři (1873–1876).Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 734 dostupné online V letech 1876–1883 byl velitelem arzenálu v Pule.Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 3, 54 dostupné online K datu 17. listopadu 1883 obdržel hodnost viceadmirálaKais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 917, 922 dostupné online a byl povolán do Vídně na ministerstvo války, kde se stal šéfem námořní sekce, z titulu této funkce byl zároveň vrchním velitelem c. k. námořnictva.Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 919, 924 dostupné onlineWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 153 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1895; Gotha, 1895; s. 160 dostupné online K datu 1. listopadu 1888 dosáhl hodnosti admirála.Služební postup Maximiliana Daublebskyho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 33 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 1005, 1013 dostupné online
Zemřel 5. prosince 1897 ve věku 68 let ve Vídni. Byl pohřben na námořním hřbitově v Pule, srdce bylo pohřbeno v hrobce na zámku Krastowitze.
Oženil se až krátce před svým úmrtím v listopadu 1896 na zámku Sandhof v Korutansku s Lydií, rozenou Griswoldovou (1862–1921), dcerou velkoobchodníka. Z předchozího nemanželského poměru s baronkou Amálií Matzovou von Spiegelfeld měl syna Maximiliana (1865–1939), který byl legitimován a povýšen do šlechtického stavu pod jménem Daublebsky von Eichhain a za první světové války dosáhl hodnosti viceadmirála.Maximilian Daublebksky von Eichhain na webu novanobilitas.eu dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul svobodného pána, který byl rodině udělen v roce 1812. V roce 1860 byl jmenován c. k. komořím a jako vrchní velitel námořnictva obdržel v roce 1884 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během své kariéry se stal nositelem řady vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1896; s. 266 dostupné online Mimo jiné také získal čestné občanství v Tivatu (dnes Černá Hora) a byl čestným členem několika organizací a spolků se zaměřením na námořnictvo.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1887) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1890) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1893) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky I. třídy (1897) 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1897)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu Guadalupe (1868, Mexiko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (1876, Řecko) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. II. třídy (1876, Černá Hora) 60x60pixelů komandér Řádu čestné legie (1879, Francie) 60x60pixelů velkokříž Námořního záslužného kříže (1889, Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (1890, Německo) 60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (1890, Dánsko) 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce I. třídy (1891, Japonsko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu meče (1891, Švédsko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu Osmanie (1893, Osmanská říše) 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (1894, Sasko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 249–261 (heslo Maximilian Freiherr Daublebsky von Sterneck) ISBN 3-7648-2511-1 Externí odkazy
Životopis na Austria-forum.org Daublebsky von Sterneck Maximilian Frh v: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 171.
Maximilian Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Narození 14. února Kategorie:Narození v Klagenfurtu Kategorie:Úmrtí v roce 1897 Kategorie:Úmrtí 5. prosince Kategorie:Muži