Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.
Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.
V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.
Rozšíření jazyka Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.
Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Písmo Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.
Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.
Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.
Velká písmena:
A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z
Malá písmena:
a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z
Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:
Výslovnost Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině: náhled|upright=1.3|Ázerbájdžánská abeceda
Arabské písmoLatinkaCyriliceLatinkaVýslovnost v češtině do roku 1929 1929–1939 1939–1991 1991 (přibližná) ا,آ A a А а A a jako a ﺏ B b Б б B b jako b ﺝ Ç ç Ҹ ҹ C c jako dž چ C c Ч ч Ç ç jako č ﺩ D d Д д D d jako d E e Е е E e jako e ﻉ ,(کسره) Ə ə Ә ә Ə ə jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e ﻑ F f Ф ф F f jako f گ G g Ҝ ҝ G g jako g|- | ﻍ || |Ƣ ƣ || Ғ ғ || Ğ ğ || prodlužuje předchozí samohlásku |- | ﺡ,ﻩ || H h || Һ һ || H h || jako h |- | ﺥ || X x || Х х || X x || jako ch |- | style="background-color:pink;" | || Ь ь || Ы ы || I ı || tzv. zadopatrové i, jako y |- | ی || I i || И и || İ i || jako i |- | ژ || Ƶ ƶ || Ж ж || J j || jako ž |- | ﻙ || K k || К к || K k || jako k |- | ﻕ || Q q || Г г || Q q || jako g |- | ﻝ || L l || Л л || L l || jako l |- | ﻡ || M m || М м || M m || jako m |- | ﻥ || N n || Н н || N n || jako n |- | ﻭ || O o || О о || O o || jako o |- | style="background-color:pink;" | || Ɵ ɵ || Ө ө || Ö ö || jako německé ö |- | پ || P p || П п || P p || jako p |- | ﺭ || R r || Р р || R r || jako r |- | ﺙ,ﺱ,ﺹ || S s || С с || S s || jako s |- | ﺵ || Ş ş || Ш ш || Ş ş || jako š |- | ﺕ,ﻁ || T t || Т т || T t || jako t |- | ﻭ || U u || У у || U u || jako u |- | ﻭ || Y y || Ү ү || Ü ü || jako německé ü |- | ﻭ || V v || В в || V v || jako v |- | ی || J j || Ј ј || Y y || jako j |- | ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ || Z z || З з || Z z''' || jako z''
Příklady
Číslovky Ázerbájdžánsky Česky bir, бир jeden iki, ики dva üç, үч tři dörd, дөрд čtyři beş, беш pět altı, алты šest yeddi, једди sedm səkkiz, сǝккиз osm doqquz, доггуз devět on, он deset
Vzorový text Otče náš (modlitba Páně) Göylərdə olan Atamız, Adın müqəddəs tutulsun. Padşahlığın gəlsin. Ko olsun Senin istediin, Göydə olduğu kimi Yerdə də Sənin iradən olsun. Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver. Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi Bizi borclarımızı da bağısla. Bizi sınağa çəkmə, Lakin bizi şəndən xilas et. Amin.
Odkazy
Související články Turkické jazyky
Externí odkazy
Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek
Kategorie:Oghuzské jazyky Kategorie:Jazyky Ázerbájdžánu Kategorie:Jazyky Íránu Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Gruzie Kategorie:Jazyky Iráku Kategorie:Jazyky Turecka Kategorie:Jazyky Kazachstánu Kategorie:Živé jazyky