Míškovice jsou obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Holešova a deset kilometrů severozápadně od Zlína. Leží na severozápadním okraji Vizovické vrchoviny, v krajinné a etnografické oblasti Haná. Žije zde obyvatel.

Střed obce je tvořen rozlehlou parkově upravenou návsí, které dominuje funkcionalistická stavba z roku 1927 – Kostel svatého Antonína Paduánského, postavený podle návrhu známého zlínského architekta F. L. Gahury. Gahura je rovněž autorem obecního hřbitova u rozcestí na jihu obce a při leteckém pohledu je patrné dokonale symetrické uspořádání.

Název Jméno obce vzniklo jako patronymické odvození od osobního jména Míšek (domácké podoby jmen jako Miroslav, Mikuláš či Michal) a původně označovalo „ves lidí Míškových“. Pozdější německá varianta Mischkowitz vznikla fonetickým přepisem českého základu.

V historických pramenech se název obce vyskytuje v následujících tvarech: 1397 – Myescovicz 1407 – Mieskowicz 1500 – Msskowicze 1675 – Mieskowitz 1846 – Mischkowitz, Míškovice

Historie

Nejstarší osídlení a paleolitické stanice První doklady osídlení území dnešních Míškovic sahají do mladého paleolitu. Na katastru obce se nachází několik archeologických nalezišť, z nichž nejvýznamnější je lokalita Křemenná, kde bylo od 50. let 20. století shromážděno více než 4000 kusů štípané kamenné industrie. Nálezy jsou spojovány s kulturou aurignacien pomoravského typu, která je někdy označována také jako „míškovický typ“. Význam lokality spočívá i v mimořádně pestrém složení použitých kamenných surovin, mezi nimiž se objevují nejen místní rohovce typu Troubky–Zdislavice, ale také importované materiály jako radiolarit z Bílých Karpat, obsidián či silicity ze středního Polska, což svědčí o dálkových kontaktech tehdejších lovců.

Systematický archeologický výzkum zde začal roku 1957 pod vedením Františka Domanského a Josefa Skutila. První povrchové sběry zde však prováděl již od roku 1950 místní zemědělec Stanislav Zavadil.

Středověk a poddanství (14.–18. století) První písemná zmínka o Míškovicích pochází z roku 1397, kdy je ves zapsána v olomouckých zemských deskách v souvislosti s majetkovými převody držby holešovského panství mezi šlechtickými rody pánů ze Šternberka a pánů z Kravař.

Jako součást holešovského velkostatku sdílely Míškovice pohnuté osudy celého regionu. Po třicetileté válce a pobělohorských konfiskacích získal panství moravský zemský hejtman Jan z Rottalu (1605–1674). Tím se Míškovice staly součástí rozsáhlého barokního dominia rodiny Rottalů. Místní obyvatelé byli poddaní holešovské vrchnosti a podléhali povinným robotním dávkám, evidovaným v tehdejších urbářích a robotních rejstřících.Zemský archiv v Opavě – pobočka Kroměříž, fond Velkostatek Holešov (1371–1945), inv. č. 42, Urbář holešovského panství. Po vymření rodu Rottalů po meči v roce 1762 přešlo panství sňatkem na hrabata z Vrbna a Bruntálu, kteří jej drželi až do zrušení poddanství roku 1848.

Moderní dějiny a rozvoj obce (19. století) Zrušení vrchnostenského zřízení v roce 1848 umožnilo vznik samostatné obecní samosprávy. Míškovice byly začleněny do političtějšího a soudního okresu Holešov. Obec ležící na národopisném pomezí úrodné Hané a Hostýnského Záhoří si dlouhodobě udržovala převážně zemědělský charakter s tradiční uličkovou zástavbou a velkými zemědělskými usedlostmi (grunty).

Rozvoj spolkového života nastal na přelomu 19. a 20. století. Roku 1896 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů, který se stal hlavním hybatelem kultury a společenských akcí na vsi.Státní okresní archiv Kroměříž, fond Archiv obce Míškovice, inv. č. 1, Pamětní kniha obce Míškovice (1921–1975).

První republika a baťovský architektonický odkaz (1918–1939) V 19. století byly Míškovice ovlivněny rozvojem průmyslu v blízkém Holešově a Zlíně a v první polovině 20. století také ekonomickým růstem spojeným s průmyslovým koncernem Baťa. Tento vliv se projevil i v architektuře. Léta 1927–1932 vnesla do obce prvky moderní funkcionalistické architektury: Kostel svatého Antonína Paduánského (1927–1930): Stavba byla financována především z veřejné sbírky organizované Spolkem pro stavbu kostela a z darů rodáků v zahraničí. Projekt vypracoval známý zlínský architekt František Lydie Gahura. Výsledný kostel v baťovském duchu představuje sakrální architekturu čistých linií. Obecní hřbitov u rozcestí (1932): Gahura navrhl také urbanistické uspořádání nového hřbitova při cestě na Mysločovice. Kompozice hřbitova a kostela tvoří symetrickou osu, která je patrná zejména z leteckých pohledů.

Druhá světová válka (1939–1945) Za německé okupace podléhali míškovští zemědělci povinným dodávkám potravin (kontingentům) pro potřeby německé říše. V roce 1942 byly v rámci válečných rekvizic odvezeny zvony z místní kaple. V okolních Hostýnských vrších působily odbojové a partyzánské skupiny, pro které zemědělské zázemí obce představovalo zdroj zásob. V prvních květnových dnech roku 1945 probíhaly v okolí obce ústupové boje německé armády směrem k Hulínu. Míškovice byly osvobozeny jednotkami Rumunské a Sovětské armády, přičemž dělostřelecká palba způsobila škody na některých obytných staveních.

Poválečné období, kolektivizace a rozvoj obce (1945–1989) Po roce 1948 zasáhla obec kolektivizace zemědělství. Zakládání Jednotného zemědělského družstva (JZD) naráželo na odpor místních tradičních hospodářů. V průběhu 50. a 60. let došlo k rozorání mezí a vytvoření ucelených lánů, čímž se radikálně proměnila historická struktura krajiny pod Křemennou. V 70. letech bylo místní JZD sloučeno do většího celku JZD Mysločovice.

V období normalizace probíhala výstavba infrastruktury v rámci tzv. „Akcí Z“. Obyvatelé svépomocí postavili novou hasičskou zbrojnici, prodejnu smíšeného zboží (Jednota), kulturní dům a víceúčelový společenský prostor na návsi. V roce 1976 byla Míškovicím v rámci administrativních integrací odebrána samostatnost a obec byla přičleněna pod spádové Mysločovice.

Současnost (po roce 1990) Na počátku 21. století se obec proměnila ze zemědělského sídla v rezidenční lokalitu. Díky dobrému dopravnímu napojení na Holešov, Zlín i dálniční síť u Hulína (D1, D55, D49) došlo k výstavbě rodinných domů. Počet obyvatel vzrostl z 446 v roce 2001 na více než 700. V obci proběhla revitalizace návsi, rekonstrukce sportovišť a úprava vodních ploch tvořících biokoridor ÚSES.

Přírodní poměry Katastr obce Míškovice leží v nadmořské výšce přibližně 210–315 m n. m. na rozhraní zemědělské krajiny střední Hané (Hornomoravský úval) a severozápadního okraje Vizovické vrchoviny (podcelek Zlínská vrchovina). Nejvyšším bodem katastrálního území je návrší Křemenná (315 m n. m.) v jeho jihovýchodní části. Reliéf je mírně zvlněný, tvořený úrodnými sprašovými půdami a obhospodařovanými poli, které doplňují meze, remízky a liniová zeleň.

Hydrologicky území náleží do povodí řeky Moravy a je odvodňováno Míškovickým potokem a sítí melioračních kanálů. V jižní části obce se nachází soustava menších rybníků a tůní, které tvoří lokální biokoridor BK 25 v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES). Ten představuje významně stabilizující prvek krajiny a poskytuje útočiště obojživelníkům (např. čolek obecný, rosnička zelená, skokan hnědý), vodnímu hmyzu i hnízdícím druhům ptáků. Na biokoridor navazují liniové prvky zeleně vedoucí směrem k Holešovu a k Hostýnským vrchům, které zajišťují ekologickou prostupnost krajiny.

V těsné blízkosti jihovýchodního okraje katastralního území (již na k. ú. Kurovice) se nachází přírodní památka Kurovický lom, bývalý vápencový lom s významnými geologickými odkryvy druhohorních sedimentů. Lokalita je cenná z hlediska geologie, paleontologie a výskytu chráněných druhů, jako je např. čolek velký.

Podnebí oblasti je mírně teplé a sušší s dlouhým vegetačním obdobím, což podmínilo výrazně zemědělský charakter okolní krajiny.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.

Znak obce V červeno-modře polceném štítě vpravo stříbrný heroldský kříž s modrou přirozenou lilií uprostřed, vlevo nahoře položená zlatá putna s vytékající stříbrnou vodou, provázenou vlevo zlatou osmihrotou hvězdou.

Sport V obci se nachází víceúčelové sportoviště s umělým povrchem, fotbalové hřiště, hasičské hřiště, malorážková a broková střelnice "Smrtný důl".

Spolkový život

V obci působí několik spolků, zejména Myslivecký spolek Míškovice, Český zahrádkářský svaz, Český svaz chovatelů, Spolek rybářů, Sportovně střelecký klub, SDH. Obec jejich činnost dlouhodobě podporuje prostřednictvím dotací z obecního rozpočtu.

Kultura

V průběhu roku se v obci pravidelně konají kulturní a společenské akce, mezi které patří pouť sv. Antonína, Turnaj ulic, Košt slivovice, Vodění medvěda, Plesy, rozsvícení vánočního stromu nebo výstava ovoce a zeleniny či drobného zvířectva.

Občanské vybavení Pohostinství, prodejna smíšeného zboží, Česká Pošta, kadeřnictví, kosmetika, masáže, knihovna, kulturní dům, hasičská zbrojnice, dětské hřiště, venkovní otevřený prostor "Výletiště"

Školy V obci se nachází mateřská škola. Základní školu děti navštěvují v sousední obci Mysločovice, která je spádová pro šest dalších okolních obcí.

Doprava Silniční doprava Obcí prochází v severojižním směru Silnice II/438, která spojuje Teplice nad Bečvou s Otrokovicemi. V Otrokovicích navazuje na silnici I/55.

Nejbližší napojení na dálniční síť představuje mimoúrovňová křižovatka Třebětice (exit 4) na dálnici D49, vzdálená přibližně 7 km od obce. Přibližně 10 km severozápadně od obce se nachází mimoúrovňová křižovatka Hulín (exit 16), kde se stýkají dálnice D1, D49 a D55.

Autobusová doprava Regionální doprava je zajišťována autobusy (4 linky), v obci se nachází 2 zastávky.

Infrastruktura

Obec je vybavena veřejným vodovodem, plynofikací a splaškovou kanalizací zakončenou čistírnou odpadních vod. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace a čistírny odpadních vod je obec Míškovice.

V roce 2025 byla v obci dokončena výstavba optické sítě umožňující vysokorychlostní připojení domácností k internetu prostřednictvím optických přípojek.

Pamětihodnosti Kostel svatého Antonína Paduánského – Postavený podle návrhu architekta F.L.Gahury ze Zlína. Kaple svatého Floriána, u hřbitova Socha svatého Josefa Socha Panny Marie Lurdské Pomník obětem první světové války

Obyvatelstvo

Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Galerie

Odkazy Reference

Související články Kostel svatého Antonína Paduánského Římskokatolická farnost Mysločovice

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kroměříž Kategorie:Obce v okrese Kroměříž Kategorie:Mikroregion Holešovsko Kategorie:Odkanalizování Mikroregionu Židelná Kategorie:Svazek obcí pro hospodaření s odpady - Bystřice pod Hostýnem Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině