Švédské velvyslanectví v Česku se nachází na Hradčanech v Praze, v ulici Úvoz, číslo 13. Nachází se poblíž Strahovského kláštera. Z velvyslanectví je výhled na zbytek Prahy, protože budova, která se jmenuje „Na krásné vyhlídce“, se nachází na kopci. Od velvyslanectví až k Petřínu vede pěší stezka pojmenovaná po švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi, který zachránil tisíce Židů před holocaustem. Na velyslanectví pracují čtyři úředníci ze Švédska a pět místních zaměstnanců. Úkolem je poskytovat služby švédským občanům v Česku a podpora švédské kultury a obchodu v hostitelské zemi.
Vedoucí mise JménoObdobíTitulAkreditaceGerhard Löwen1921–1932VyslanecKnut Richard Thyberg1931–1933Chargé d’affaires (jednající)Joen Lagerberg1932–1935Chargé d’affairesJoen Lagerberg1935–1937VyslanecFolke Malmar1937–1939VyslanecTorsten Hammarström1945–1947VyslanecWilhelm Winther1947–1950VyslanecSven Allard1951–1954VyslanecTaké akreditován pro Budapešť.Carl Olof Gisle1954–1959VyslanecKarl Fredrik Almqvist1959–1962VelvyslanecHarry Bagge1963–1969VelvyslanecTaké akreditován pro Budapešť 1963–1964.Agda Rössel1969–1953VelvyslanecCarl-George Crafoord1973–1976VelvyslanecMarc Giron1976–1977VelvyslanecSigge Lilliehöök1978–1979VelvyslanecBengt Rösiö1979–1981VelvyslanecOlof Skoglund1981–1985VelvyslanecKarl-Vilhelm Wöhler1985–1988VelvyslanecLars-Åke Nilsson1988–1991VelvyslanecLennart Watz1992–1996VelvyslanecTaké akreditován pro Bratislavu 1993–1996.Ingmar Karlsson1996-2001VelvyslanecTaké akreditován pro Bratislavu.Harald Fälth????–2006VelvyslanecCatherine von Heidenstam2006-2010VelvyslanecAnnika Jagander2011–2016VelvyslanecViktoria Li2016–2020VelvyslanecFredrik Jörgensen2020–dosudVelvyslanec
Historie budovy Palácovou vilu si nechal postavit český právník a diplomat JUDr. Josef Růžička (1889–1942) v roce 1928 pro sebe a svoji rodinu. Do 20. let 20. století na tomto místě stával hostinec „Na krásné vyhlídce“ a nová budova si tento název ponechala. Vila byla navržena architektem Tomášem Šaškem. Dalším obyvatelem domu „Na krásné vyhlídce“ byl zeť Josefa Růžičky – spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl. V domě v podkroví našla (v letech 1928 až 1994) svůj domov i automobilová závodnice Eliška Junková. V roce 1945 si švédská ambasáda pronajala od Anny, vdovy po zavražděném JUDr. Josefu Růžičkovi, část budovy a Annu v ní nechala bydlet. V roce 1948 byla budova znárodněna a ohroženou Annu dál chránila švédská ambasáda.https://www.idnes.cz/praha/zpravy/serial-svedska-ambasada-viktoria-li-svedsko-praha-ruzicka-uvoz.A180829_423877_praha-zpravy_nuc Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 byla budova vrácena zpět rodině původních majitelů. Tatiana, dcera Anny Růžičkové, svoji polovinu domu darovala švédské ambasádě jako poděkování za to, jak se starala o její matku. Druhou polovinu nemovitosti odkoupila švédská ambasáda od jiného vlastníka, takže od roku 1993 patří už celý objekt ambasádě .
JUDr. Josef Růžička JUDr. Josef Růžička (13. července 1889 – 23. května 1942) byl český právník a diplomat. Před druhou světovou válkou byl majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.)
V roce 1996 byla náhodně nalezena (vesměs jím) ručně psaná evidenční „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy).
JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na tři měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence protektorátního prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví.
Veleslav Wahl Ornitolog Veleslav Wahl byl zetěm JUDr. Josefa Růžičky, neboť se oženil s jeho dcerou Taťánou Růžičkovou. Veleslav Wahl během druhé světové války působil v domácím odboji. Založil mládežnickou zpravodajskou skupinu, která se v roce 1943 spojila se skautskou odbojovou skupinou, a v květnu 1945 již velel celé Zpravodajské brigádě v síle tří praporů, tzn. velel skupině čítající asi 2000 odbojářů. Za svoji protiněmeckou činnost dostal po skončení druhé světové války Československý válečný kříž a další dvě vyznamenání. Ke konci druhé světové války se Wahl seznámil s československý vojákem, příslušníkem britského paravýsadku Platinum-Pewter, kapitánem Jaromírem Nechanským, který byl v pražském květnovém povstání 1945 vojenským pověřencem České národní rady. V době květnového povstání 1945 a bezprostředně po skončení druhé světové války byl Veleslav Wahl nejmladším členem České národní rady. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Veleslav Wahl zapojil do činnosti odbojové skupiny majora Jaromíra Nechanského a pomáhal organizovat domácí 3. odboj. Nechanský se pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub–Slavík (H–S). Nechanský i Wahl se však stali oběťmi provokace náčelníka kontrarozvědky. V srpnu 1949 StB zatkla jednoho z příslušníků skupiny H–S. Dne 30. srpna 1949 byl Jaromír Nechanský odeslán na dovolenou a 4. září 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice, za což byl dne 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. Veleslav Wahl byl zatčen počátkem září 1949 a dne 22. dubna 1950 byl odsouzen k trestu smrti. Nechanský i Wahl byli popraveni v pankrácké věznici dne 16. června 1950 v ranních hodinách. Na fasádě domu „Na krásné vyhlídce“ připomíná Veleslava Wahla pamětní deska z projektu Poslední adresa.
Eliška Junková Po smrti svého manžela finančníka, bankéře a československého automobilového závodníka Čeňka Junka se v roce 1928 přestěhovala Eliška Junková do bytu v podkroví domu „Na krásné vyhlídce“ (na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany), kde žila až do své smrti (do roku 1994). V roce 2000 byla odhalena na budově pamětní deska, na níž je ovšem chybně uveden rok, kdy začala v domě bydlet (1930 místo správného 1928).
Fotogalerie
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Seznam zastupitelských úřadů v České republice Eliška Junková Veleslav Wahl Externí odkazy
Oficiální stránky (archiv) Švédské velvyslanectví v Praze
Švédsko Kategorie:Česko-švédské vztahy Kategorie:Československo-švédské vztahy Kategorie:Organizace na Hradčanech (Praha 1) Kategorie:Zastupitelské úřady v Česku