Šestajovice () jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy, v severním sousedství pražské čtvrti Klánovice, deset kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, západně od obce Jirny. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Její jihovýchodní část, splývající se severovýchodní částí Klánovic, nese název Cyrilov. Žije zde obyvatel.
Název Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Tehdy královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu daroval ve své závěti Šestajovice křižovníkům z kostela svatého Václava z dnes zaniklé pražské osady Zderaz. Křižovníci zde vybudovali tvrz, ve které sídlili až do konce husitských válek. Po jejich skončení přešly Šestajovice do majetku Starého města pražského a vystřídaly dále několik vlastníků. Od roku 1547 obec opět vlastnila osada na Zderaze, až do poloviny 19. století se zde opět vystřídala dlouhá řada vlastníků a nájemců. Kolem roku 1770 v okolí neúspěšné pokusy o dolování uhlí.
V roce 1874 zakoupil část Šestajovic – tzv. Belottův poplužní dvůr – zbraslavský písař a realitní podnikatel Václav Klán. Na těchto pozemcích v následujících desetiletích vybudoval obec Klánovice.
V obci Šestajovice (1 000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1649. (česky a německy) 2 nákladní autodopravci, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, lakýrník, malíř, 2 parní mlékárny, 2 obchody s mlékem, velkoobchod s obilím, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, povoznictví, 19 rolníků, 5 řezníků, sadař, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Šestajovice, živnostenská záložna pro Šestajovice, stavební družstvo, stavební hmoty, 2 trafiky, 5 truhlářů, 4 obchody s uhlím, velkostatek Friedmann, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Na konci druhé světové války – 26. dubna 1945 – americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři), zničily v okolí obce tři nákladní automobily (dva civilní a jeden vojenský). Nikdo však nebyl zraněn.
Vesnice se rozrůstá zejména masovou výstavbou rodinných domků na západní a jihozápadní straně a též v oblasti Cyrilova. Počet obyvatel každoročně prudce roste, tento rozvoj má dopad jak na kvalitu života v obci, tak na dopravní zatížení jejího okolí. Dochází též k radikálním přestavbám a vestavbám v historickém jádru vesnice.
Obyvatelstvo Podle sčítání obyvatel v roce 2021 zde žilo 4401 obyvatel, z toho je 2232 žen a 2169 mužů.Sčítání lidu 2021 Tehdy zde žilo 3113 Čechů (a dále 39 Moravanů a 3 Slezané), 92 Slováků, 12 Němců, 14 Poláků, 74 Ukrajinců, 13 Vietnamců a 10 Rusů. 1080 obyvatel národnost neuvedlo.
Obecní správa V letech 1878–1920 k obci patřily Klánovice.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad LabemSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad LabemVyhláška ministerstva vnitra č.193/1908 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad LabemAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad LabemNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994. Motiv připomíná, že obec byla vlastnictvím řádu křižovníků s červenou hvězdou.http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/sestajovice.htm
Doprava Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční zastávka Zeleneč (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti dva kilometry ležící na železniční trati Praha – Lysá nad Labem – Kolín. Nejbližší železniční stanicí pro veškerou dopravu jsou Mstětice ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na téže trati. Přibližně tři kilometry jižně od centra obce leží také železniční zastávka Praha-Klánovice na železniční trati Praha–Kolín.
Vesnicí prochází severojižním směrem silnice III/33310 (ulice Revoluční) z Klánovic do Zelenče, z níž v severní části vsi odbočuje na východ silnice III/0116 (ulice Komenského) do Jiren. Katastrálním územím obce vede ve vzdálenosti 1,5 kilometru od zastavěného území západovýchodním směrem silnice II. třídy II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové (stará silnice I/11), souběžně s ní o něco blíže vesnici nová hradecká dálnice D11, která však má mimoúrovňovou křižovatku až u Jiren.
V minulosti tvořila dopravní obsluhu Šestajovic hlavně autobusová linka z Jiren k nádraží Praha-Klánovice (po léta pod číslem 10120, později např. 281036) doplňovaná linkami Praha – Jirny – Úvaly (10470) a Brandýs – Jirny – Úvaly (10480, v roce 2000 pod číslem 281040). Do května 1996 oblast obsluhoval klíčovský závod ČSAD, který zprivatizoval JUDr. Jan Hofmann, za jehož působení docházelo k různým změnám a přečíslováním. Začleněním oblasti do systému Pražské integrované dopravy od 1. června 1996 začal nové linky provozoval dopravce Hotliner a hlavní dopravní vazba se přenesla ke stanici metra Českomoravská, po prodloužení metra v roce 1998 na Černý Most. Z Šestajovic tam jedou linky 303, 344 a linka 303 pak pokračuje směrem na jih na Klánovice a Koloděje, ostatní linky směrem na Jirny, případně dále na Horoušany nebo Úvaly. Doplňující funkci mají občasně jedoucí linky 343 (školní posily) a 408 (Brandýs – Zeleneč – Úvaly, v PID od 30. září 2001). Od 1. ledna 2007 linky v oblasti převzal Connex Praha s. r. o., který během roku 2008 změnil značku na Veolia Transport Praha s. r. o. K roku 2025 v obci zastavují 4 autobusové linky: 303 v trase Černý Most – Nádraží Horní Počernice – Šestajovice, Balkán – Nádraží Klánovice – Újezd nad Lesy – Koloděje – Sibřina – Křenice; 343 v trase Nádraží Klánovice-sever – Šestajovice, Balkán – Jirny – Jirny, Nové Jirny, Hájovna – (Horoušany, Horoušánky, náves – Nehvizdy, škola); 344 v trase Černý Most – Nádraží Horní Počernice – Šestajovice, Za Stodolami – Jirny – Horoušany, Horoušánky, náves – Horoušany, U Rybníka; 408 v trase Brandýs nad Labem, nádr. – Zápy – Svémyslice – Zeleneč – Šestajovice, Balkán – Nádraží Klánovice-sever
Pamětihodnosti Krucifix na křižovatce silnic do Koloděj a Zelenče Kaplička s pomníkem padlých v centru obce Poplužní dvůr http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/dvur-2006.JPG Kamenný kříž http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/kriz_na_krizovatce-2006.JPG Zvonička http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/zvonicka-2006.JPG Socha sv. Isidora při silnici do Jiren
Čestní občané Tomáš Rosický Jaromír Bosák Pavel Vinduška
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Praha-východ Kategorie:Obce v okrese Praha-východ Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli Kategorie:Svazek obcí Úvalsko