Julius Carl Raschdorff (2. července 1823 Pszczyna – 13. srpna 1914 Waldsieversdorf) byl německý architekt a vysokoškolský učitel. Patřil k nejvýraznějším architektům historismu a novorenesance druhé poloviny 19. století. Jeho nejznámější prací je berlínská katedrála.
Život thumb|left|Pamětní deska v rodném městě Pština Raschdorff navštěvoval obecnou školu v rodném městě a poté gymnázium v Gliwicích, kde roku 1842 odmaturoval. Po studiu zeměměřictví a získání potřebných zkušeností studoval v letech 1845–1853 na berlínské Bauakademii. Od 1. listopadu 1854 pracoval na pozici druhého městského stavitele v Kolíně nad Rýnem a roku 1864 se stal prvním městským stavitelem. Výrazně se podílel na rozvoji města a mimo jiné renovoval kulturní dům Gürzenich (1854–1859) a radnici. V roce 1856 přednášel na světové výstavě v Paříži o nových stavebních technikách. V roce 1859 se oženil s Jenny Petitpierre (asi 1830–1902), se kterou ještě před svatbou přivedl na svět syny Ottu (1854–1915) a Franze (1858–1888). Úřad opustil roku 1872 a působil ve městě nadále jako architekt na volné noze. Město Kolín nad Rýnem opustil v roce 1878, kdy byl jmenován profesorem stavitelství na Technische Hochschule Charlottenburg. Zde působil až do roku 1914, kdy odešel na odpočinek a krátce poté zemřel. Pohřben je v čestném hrobě na berlínském hřbitově Dorotheenstädtischen Friedhof II. Jeho syn Otto Raschdorff se stal také architektem a otcovým blízkým spolupracovníkem. V Düsseldorfu po něm byla v 60. letech 20. století pojmenována nová ulice v městské části Garath.
Dílo Julius Raschdorf za svůj život navrhl v Německu a blízkém okolí na 220 staveb, z nichž se realizace dočkalo přibližně 100 na 40 různých místech. Známo je 6 kostelů, 1 synagoga, 17 školních budov, 4 univerzitní budovy, 2 muzea, 2 knihovny, 4 nemocnice, 1 divadlo, 2 radnice, 7 nádraží, 7 zámků a hradů, 23 vil a 10 obytných a kancelářských budov. Navrhované budovy se řadí nejčastěji do historismu a novorenesance.
Stavby a návrhy (výběr) 1858–1860: Haus Sölling v Rolandsecku 1865–1866: Haus der Casino-Gesellschaft v Saarbrückenu (současné sídlo sárského parlamentu)Albert Ruppersberg: Geschichte der ehemaligen Grafschaft Saarbrücken. Geschichte der Städte Saarbrücken und St. Johann 1815–1909, der Stadt Malstatt-Burbach und der vereinigten Stadt Saarbrücken bis zum Jahre 1914. Band III, Teilband 2, 2. Auflage, Saarbrücken 1914, S. 99. 1859–1860: Apoštolské gymnázium v Kolíně nad Rýnem 1869–1872: městské divadlo v ulici Glockengasse v Kolíně nad Rýnem (zničené během druhé světové války) 1870–1872: panský dům Etzweiler v Elsdorfu (zničen po roce 2006 kvůli těžbě uhlí) 1871: nádražní budovy v Kyllburgu a Bitburg-Erdorfu 1871–1874: vila Gottfrieda Conze v Langenbergu, Hauptstraße 103 1872–1873: vila Emila vom Rath v Mehlemu (zbořena roku 1955)Olga Sonntag: Villen am Bonner Rheinufer 1819–1914. Bouvier, Bonn 1998, , Band 3, Katalog (2), s. 126–131. 1876–1880: Ständehaus v Düsseldorfu 1877: nový evangelický kostel v Langenbergu, Donnerstraße 15 (současný „Event-Kirche“) 1877: fara v Langenbergu, Wiemerstraße 12 1877–1878: vila Hermanna Colsmana v Langenbergu, Wiemerstraße 8 1877: vila Petershall textilního továrníka Davida Peterse v Neviges 1878–1880: poštovní úřad v Münsteru, Domplatz 6/7 1878: budova soudu v Langenbergu, Hauptstraße 122 1878: návrh vily Andrease Colsmana v Langenbergu (postavena roku 1884 podle pozměněného návrhu od Hermanna Otto Pflaumeho) 1878–1884: novostavba Technischen Hochschule v Berlíně-Charlottenburgu společně s Richardem Lucae und Friedrichem Hitzigem) 1879: věž Německého kostela ve Stockholmu 1880: budova Staatliche Zeichenakademie v Hanau 1884–1885: anglikánský kostel v Berlíně 1888–1889: Dittrichova hrobka v Krásné Lípě 1890: nádražní budova v Münsteru 1894–1905: berlínská katedrála 1895–1897: pohřební kaple hraběte Henckela von Donnersmarck u zámku Neudeck v Świerklanieci
Spisy Das Kaufhaus Gürzenich in Köln. Berlin 1863. Die Hochbau-Ausfuehrungen des preußischen Staates. Toeche, Berlin 1880. Abbildung deutscher Schmiedewerke. Verlag von Ernst & Korn, Berlin 1882.Annonce (PDF; 1,1 MB), Anzeiger zum Zentralblatt der Bauverwaltung, 28. Dezember 1882, S. 3.
Odkazy
Reference
Literatura Michael Bollé: Raschdorff, Julius Carl. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 21, Duncker & Humblot, Berlin 2003, , S. 155. Klaus Peters: Leben und Werk des Architekten Julius Carl Raschdorff. (1823–1914). Universität Hannover – Institut für Geschichte und Theorie im FB Architektur, Hannover 2004, . Uwe Kieling: Berlin. Bauten und Baumeister. Von der Gotik bis 1945. Berlin-Edition, Berlin 2003, . Julius Carl Raschdorff: Aufzeichnungen aus dem Leben und Schaffen des Architekten Professor J. C. Raschdorff. Vaterländische Verlagsanstalt, Berlin 1903.
Související články Dittrichova hrobka
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí architekti Kategorie:Novorenesanční architekti Kategorie:Narození 2. července Kategorie:Narození v roce 1823 Kategorie:Úmrtí 13. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Pszczyně Kategorie:Pedagogové na Technické univerzitě Berlín