Kostel svatého Petra v Brandýse nad Labem je považován za nejstarší církevní stavbu ve městě. Poprvé je jeho existence prokazatelně zmiňována v první písemné zprávě o Brandýse nad Labem pocházející z roku 1304.

Kostel byl farním kostelem nově vzniklé trhové vsi Brandis a svůj účel plnil až do roku 1418. Od roku 1434 (po bitvě u Lipan) do začátku třicetileté války (1618) sloužil církvi. Po roce 1780 za Josefa II. byl kostel uzavřen a uvažovalo se o jeho zboření. V 19. století jej užíval řád piaristů, později sloužil ústavu slepých dívek. V 2. polovině 20. století byl užíván jen výjimečně, od konce 70. let sloužil jako skladiště. V roce 1994 jej Římskokatolická církev předala Českobratrské církvi evangelické (ČCE). Po rozsáhlé vnitřní i vnější opravě uvedla církev kostel do provozu o Velikonocích 1996.

Historie objektu Kostel svatého Petra na Hrádku v Brandýse nad Labem je považován za nejstarší chrámovou i celkově církevní stavbu ve městě. Původně jde o raně gotickou stavbu, jejíž existence je prokazatelně doložena v první písemné zprávě o Brandýse nad Labem z roku 1304. V tomto dokumentu je kostel zapsán ve výčtu zboží postupovaného staroboleslavské kapitule. V této době plnil funkci farního kostela pro nově vzniklou trhovou ves Brandis.

Později se ovšem objevuje názor, že byl kostel založen knížetem Vladislavem I. Doba jeho vzniku by tedy mohla spadat do let 1109-1125. Zároveň v této době došlo k rozsáhlé barokní opravě kostela silně poškozeného třicetiletou válkou. Při této opravě byla pod plochým stropem nalezena původní prolomená klenba a pod stávající černobílou mozaikou byla odkryta gotická dlažba.

Klidné období skončilo husitskými válkami, roku 1418 v něm byl ustanoven poslední farář. Po bitvě u Lipan připadly oba brandýské chrámy na Vyšším i Nižším Hrádku straně podobojí. Kvůli nedostatku kněží byl obsazován pouze kostel na Nižším Hrádku. V důsledku toho v době po husitských válkách zaniká fara i kostel na Vyšším Hrádku. Za vlády Josefa II. byl kostel uzavřen, a dokonce se uvažovalo o jeho úplném zboření. V 19. století se objekt podařilo zachránit, když jej převzal řád piaristů a později sloužil jako ústav pro nevidomé dívky. Ve 20. století byl kostel využíván výjimečně a až do konce 70. let chátral, případně sloužil jako skladiště. Na konci 20. století budovu přebírá evangelická církev, která ji opraví a o Velikonocích roku 1996 ji slavnostně uvede do provozu.

20. století - nálezy a opravy náhled|283x283bod|Jižní pohled Při úpravách v roce 1995 došlo ke třem zajímavým nálezům. Pod barokními oltářními menzami a částečně i v jejich zdivu byly nalezeny čtvercové gotické dlaždice – zbytky původní podlahy. Ty jsou dnes k vidění v prostoru pod kazatelnou. Spolu s nimi byly ve zdivu nalezeny i gotické pískovcové zlomky. Největší z nich – asi třičtvrtě metrové klenební žebro - bylo odevzdáno městskému muzeu. Další zajímavostí byl nález náhrobního kamene z roku 1622. Ten s největší pravděpodobností náležel některému z luteránských evangelíků. Při opravě kostela po třicetileté válce byl obrácen textem dolů a byl zabudován jako podnož oltáře zasvěceného Janu Nepomuckému, čímž bylo symbolizováno vítězství protireformace. Tento náhrobek je dnes možné spatřit na východní zdi lodi vedle oblouku do presbytáře.

Popis exteriéru náhled|147x147bod|Východní pohled|vlevonáhled|254x254bod|Pohled z ulice Kostel má barokní exteriér. Jedná se o jednolodní stavbu obklopenou hřbitovní zdí. Objekt má obdélný půdorys, zakončený odsazeným, užším, pětibokým presbytářem. Tento typ (pětiboké kněžiště) vychází z gotické tradice a v baroku byl přejímán. Na severní straně navazuje na presbytář nižší přístavek se sedlovou střechou, který slouží jako sakristie. Jedná se o masivní omítanou stavbu s výrazným barevným rozlišením architektonických článků – bílé jsou plochy a červenohnědé jsou detaily, jako například římsa či okenní šambrány.

Severní stěna náhled|213x213pixelů|Severní stěna|vlevoPresbytář má tři okenní otvory na sever, jih a východ. Jsou to okna s polokruhovým záklenkem a mají výrazné barevné šambrány. K severní straně presbytáře je přistavěna sakristie o obdélníkovém půdorysu. Sakristie je kryta sedlovou střechou a její hřeben končí pod severním oknem presbytáře. Má dvě čtvercová okna, která jsou opatřena mříží, což je typické pro místo, kam se ukládaly cenné liturgické předměty.

Severní stěna lodi je členěna dvěma širokými okny s polokruhovým záklenkem a barevnými šambránami. Na stěně jsou osazeny dvě kamenné desky, jde o náhrobky ze zrušeného hřbitova, který kostel obklopoval.

Jižní stěna Jižní stěna má loď členěnou dvěma širokými okny s polokruhovým záklenkem a barevnými šambránami. náhled|227x227pixelů|Detail západní stěny

Západní stěna Západní průčelí je nejvíce dekorovanou částí stavby. Vstupní portál je tvořen obloukem. Dveře jsou dvoukřídlé, dřevěné s kazetovou výplní skládanou do klasového vzoru. Jsou členěny na dvě křídla a obloukovitý světlík. Nad dveřmi jsou v ose nad sebou dvě okna. Okenní otvor přímo nad dveřmi je zakončen segmentovým obloukem a je lemován jednoduchými šambránami. Vyšší okno je zazděné a tvoří mělkou niku. Kolem vstupu a okna vidíme náznak edikuly, tedy dekorativní orámování tvořeného dvěma plochými pilastry s jednoduchými hlavicemi, které nesou úsek římsy. náhled|176x176pixelů|Vstupní portálŠtít průčelí vrcholí vysokým trojúhelníkovým štítem, jehož spodní hrany jsou mírně prohnuté (konkávní), což je typický barokní dynamizující prvek. Ve středu štítu je vidět mělká, půlkruhová nika.

Střecha náhled|171x171bod|Detail střechy|vlevoHlavní loď i presbytář jsou kryty sedlovou střechou z pálené tašky. Nad hřebenem hlavní lodi vystupuje sanktusník s cibulovou stříškou. Sanktusník má otevřenou lucernu a na cibulovou stříšku je osazen kovaný dvouramenný kříž se zdobnými prvky.

Celý obvod stavby je lemován profilovanou korunní římsou, která opticky odděluje stavbu od střechy a je zdůrazněna právě červenou barvou. Spodní část stavby je nově opatřena mírně předsazeným kamenným soklem, chránícím stavbu před vlhkostí. V rovině střechy jsou dva drobné větrací otvory, malé pultové vikýře, tzv. vlaštovky.

Okolí kostela Kostel je obehnán hřbitovní zdí, která má před západním průčelím vstupní bránu. V ose se vstupním portálem do kostela je dveřní otvor zakončený obloukem. Dvoukřídlé dveře jsou zdobeny klasovým vzorem, kde jsou jednotlivé lišty skládány šikmo proti sobě. Kování dveří je dochované, historické. Dveře jsou lemovány barevnou šambránou s vrcholovým klenákem (vpadlý obdélník nad vrcholem). Vstupní brána je završena profilovanou římsou a pultovou stříškou.

Popis interiéru

Vítězný oblouk náhled|Pohled z kruchty Prostor lodi je oddělený od presbytáře výrazným vítězným obloukem. Oblouk je půlkruhovitý, masivní a prostý dekoru. Loď má plochý strop s rámovým zrcadlem, tedy s profilovanou linkou v omítce, která naznačuje obvod stropu. Obdobně jako vnější římsa je i tato linka zdůrazněna červenou barvou.

Severní strana lodi Na severní straně lodi je vedle vítězného oblouku osazena masivní pískovcová deska s latinským nápisem zmiňující rok 1622. V lodi jsou osazeny další dvě desky, jejich osazení přímo do omítky je typické pro barokní a renesanční úpravy. Podlaha je tvořena kamennou dlažbou z větších čtverců, které jsou v rozích doplněny menšími tmavými čtverci, což vytváří geometrický rastr.

Presbytář náhled|Pohled na kruchtu náhled|Deska|vlevo|153x153pixelůPresbytář je zaklenut křížovou klenbou bez žeber. Hrany klenby tzv. hřebínky se sbíhají v jednom bodě. Tento typ klenby se objevuje v raném baroku u venkovských staveb, anebo v pozdní gotice. Pětiboké zakončení vytváří dynamické lomení stěn, které je prosvětleno třemi okny, která jsou osově orientována na sever, jih a východ. Mají hluboké vnitřní ostění, které pomáhá rozptylu světla do prostoru oltáře. V centru presbytáře je oltář, jenž má mensu (horní kamennou desku) s výrazným přesahem a profilovanou hranou. Antependium (čelní stěna oltáře) je zdobena malovaným barokním motivem. Vidíme kartuši s mariánským monogramem „AM“ – Ave Maria, obklopenou sluneční svatozáří a akantovými rozvilinami. Jedná se o iluzivní malbu nahrazující dražší sochařské výzdoby.

Sakristie náhled|Detail oken|250x250pixelůSakristie je v severní stěně presbytáře. Vchod tvoří jednoduché dřevěné dveře. Podlaha sakristie je dřevěná a je lehce snížená oproti kamenné dlažbě v presbytáři. V místnosti je malá nika a dvě okna – velké a malé, která jsou vzhledem k síle zdiva usazena do hlubokých špalet.

Kruchta a západní stěna Dominantou západní stěny je kruchta a vstupní portál. Kruchta je nesena masivním průvlakem, který je podepřený žebříkovitými schody v rohu lodi. Poprsnice je dřevěná, tvořená výplňkovými rámy. Uprostřed stěny nad kruchtou je okno s poloobloukovým záklenkem, které je osazeno do niky se segmentovým záklenkem. Podkruchtí je rovné a vytváří kontrast mezi vstupním nízkým prostorem a prosvětlenou hlavní lodí. V liturgii toto symbolizuje přechod z vnějšího světa do posvátného prostoru. Vnitřní vstupní portál je v hluboké nice se segmentovým záklenkem, do kterého jsou vsazeny masivní dřevěné dveře.

Zařízení objektu Na rozhraní lodi a presbytáře je jednoduchá dřevěná kazatelna s dekorativní dřevořezbou zobrazující kalich. Na řečniště kazatelny vedou krátké schody s jednoduchou výplní, které tvoří s kazatelnou jeden celek. Vedle vstupního portálu je na západní stěně umístěn dřevěný krucifix.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura

Související články Evangelický kostel (Brandýs nad Labem)

Externí odkazy

Kostel sv. Petra - www.hrady.cz

Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Petra Brandýs nad Labem Kategorie:Kulturní památky v Brandýse nad Labem Kategorie:Stavby v Brandýse nad Labem Kategorie:Náboženství v Brandýse nad Labem