Ždírec (okres Jihlava)

Ždírec () je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se zhruba deset kilometrů severovýchodně od Jihlavy a 4,5 kilometru jihozápadně od Polné v průměrné nadmořské výšce 515 metrů. Katastrální území nese zavádějící název Ždírec na Moravě, přestože leží v Čechách. Je součástí Mikroregionu Polensko. Žije zde obyvatel.

První písemná zmínka pochází z roku 1233, obec je však pravděpodobně starší. Po osídlení německými kolonisty ve 13. století se stala až do konce druhé světové války obcí německou. Majitelé vesnice se často střídali, ves patřila například městu Jihlava, dále Lichtenburkům, Trčkům z Lípy a dalším šlechtickým rodům. Od sedmdesátých let 20. století v obci nastal investiční rozvoj. Byl postaven vodovod, kanalizace a víceúčelová budova, proběhla plynofikace. Od roku 2003 se za obcí staví 19 rodinných domů. Sídlí tu domov pro seniory a několik podnikatelských subjektů zaměřených na zemědělství, řemeslnou činnost a drobný průmysl. V centru obce stojí kostel svatého Václava, který byl po požáru v roce 1890 znovu postaven v pseudogotickém slohu. Nachází se zde sochy svatého Antonína Paduánského a svatého Jana Nepomuckého.

Název Název Ždírec nejspíš souvisí s českým termínem pro mýcení lesa – „žďářením“. Český název tedy vystihuje způsob založení, německý (velmi zkomolený) Seelenz tak jednoznačný není. Jeho základem by mohlo být středověké slovo Sahr či Sahar, které znamenalo rákosí, snad by jím mohlo být i některé osobní staroněmecké jméno. V roce 1233 obec nesla název Serech, 1257 Sareh, 1411 Zdiarec, 1487 Ždárec, 1493 Saherles, 1536 Zdierczy, 1547 Zdijrecz, 1654 Seherles, 1713 Sellentz, 1784 Seelenz, Ždierecz, 1848 Ždírec, Žďárec, Seelenz a roku 1886 Ždírec či německy Seelenz.

Historie Počátky Původní osada se slovanským osídlením vznikla patrně již ve 12. století. Vesnice patřila do první kolonizační vlny Jihlavska. Podle jednoho z původních názvů Žďárek lze usuzovat, že prvotní osada byla založena vnitřní kolonizací na panenské půdě. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. Touto konfirmační listinou prodával biskup Robert jihlavský kostel svatého Jana Křtitele, který do té doby patřil řádu německých rytířů v Humpolci. Majetek koupil Želivský klášter za sto hřiven stříbra. Spolu s kostelem prodal i právo vybírat desátek od třinácti obcí, mezi nimiž figuruje i Ždírec, který tak do té doby patřil k desátkovým vsím jihlavského kostela. V průběhu 13. století byla obec osidlována německými kolonisty a na dlouhou dobu se stala vsí německou. I proto obec náležela k Jihlavskému jazykovému ostrovu.

Středověk a novověk Ve 14. století se dostala pod střítežské panství, které v roce 1346 vlastnili páni z Lípy. Ti roku 1365 panství prodali Lichtenburkům. Kolem roku 1410 přešla do držení Leskovců z Haslavy. Majitel panství Jan z Leskovce byl katolík a silně zaměřený proti husitům. V roce 1411 zrušil svým poddaným právo odúmrti a zavedl znovu poddanské povinnosti a práva. Od Leskovců ji roku 1520 získali Trčkové z Lípy. Jan Trčka z Lípy Ždírec s dalším majetkem 25. dubna 1536 prodal městu Jihlava celkově za 5 500 kop grošů. Dne 21. června 1625 Ždírec koupil císařský rychtář Jan Haidler z Bukové.ASSINGEROVÁ, Zuzana. Šlechta v Jihlavské kraji v 16. a 17. století. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 108 s. Vedoucí magisterské diplomové práce PhDr. Tomáš Knoz, Ph. D. Dostupné online. Z jeho majetku přešel Ždírec v roce 1678 k panství střítežskému a poté štockému. Pachtové z Rájova osadu koupili roku 1683 po smrti Arnošta Ferdinanda Heidlera. Od roku 1725 patřila Ludvíku Filipovi ze Sinzendorfu, který ji o deset let později předal litoměřickému biskupovi Mořici Adolfovi, vévodovi ze Sachsen-Zeits. Roku 1748 se obec ocitla pod správou hrabat z Palmů. Od roku 1840 vlastnil obec kníže Karel Hohenzollern-Sigmaringen.

V roce 1859 byl postaven vodovod z Weberovy studny do kašny u budovy č. p. 42, kde v současnosti sídlí domov pro seniory. Vodu pohánělo nejprve větrné kolo a poté trkač. V horní části obce stála druhá kamenná kašna, do které tekla voda samospádem. Největší požár v historii Ždírec zpustošil 19. března 1890. Vyhořelo 28 hospodářských usedlostí (přibližně třetina obce) včetně kostela a fary. Roku 1899 tu vznikl hospodářský spolek. V roce 1901 zde působily sbor dobrovolných hasičů a spořitelní a záložní spolek.

Současnost náhled|Náves s víceúčelovou budovou Po odsunu většiny německého obyvatelstva obec osídlily české rodiny. V 70. letech byla vyasfaltována většina vozovek. Dále byl postaven vodovod s úpravnou vody a vodojemem, čistírna odpadních vod, kanalizace (I. a II. etapa), tři obecní byty a sportoviště. Z bývalého dvora na návsi vznikla víceúčelová budova, kde sídlí prodejna smíšeného zboží, společenský sál, pohostinství, kanceláře národního výboru a knihovna. Od roku 1982 tu má sídlo mateřská škola. V devadesátých letech prošla rekonstrukcí budova bývalé školy, ve které později vznikly byty. Roku 1998 byla v obci zavedena plynofikace. Od roku 2000 náleží k Dobrovolnému svazku obcí Mikroregion Polensko. V roce 2003 proběhly přípravy na stavbu v tzv. satelitu, kde vzniklo 19 stavebních pozemků včetně inženýrských sítí za celkovou sumu 13 milionů korun. Roku 2009 bylo u mateřské školy postaveno nové dětské hřiště.

Obecní symboly Znak a vlajku navrhl heraldik Jan Tejkal. Zastupitelstvo vybíralo z jedenácti návrhů, které variantně modifikovaly a případně doplňovaly heraldický obraz historické pečeti o další motivy ze ždírecké historie. Zastupitelé odhlasovali variantu č. 11.Zápis z 12. zastupitelstva obce Ždírec ze dne 24. října 2007, str. 2 Znak má podobu zjednodušeného přepisu historické pečeti z roku 1705, která byla nalezena ve zdejší německé kronice.Zápis z 10. zasedání zastupitelstva obce Ždírec ze dne 27. června 2007, str. 1 Znak: V červeném štítě pod zúženou plamenitou hlavou doleva vykračující kůň se zlatým uzděním, vše stříbrné. Vlajka: Červený list s bílým plamenným žerďovým pruhem širokým třetinu délky listu. V červeném poli bílý kůň se žlutým uzděním vykračující k vlajícímu okraji listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007. Oficiální předání se konalo v sobotu 7. června 2008. Vlajku posvětil děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Události, při které se slavilo i 775. výročí první písemné zmínky o Ždírci, se zúčastnili také hejtman Miloš Vystrčil a Miroslava Němcová. Při této příležitosti se také uskutečnila exhibice mezi místními fotbalisty a týmem internacionálů AC Sparta Praha.

Geografie a popis obce Nachází se deset kilometrů severovýchodně od statutárního města Jihlava. Je situována na české straně bývalé zemské hranice v rovném pásu Hornosázavské pahorkatiny na silnici II. třídy z Polné do Jihlavy v průměrné nadmořské výšce 515 metrů. Nejvyšší bod „V Listlu“ (541 metrů) leží na okraji lesa ve směru k Rytířsku. Obec obklopují jehličnaté místy smíšené lesy. Celkově se na katastru obce nachází osmnáct menších a větších rybníků, které se nazývají Dvorský, Nový a „Karlák“. Okrajem katastru protéká Ždírecký potok, který později vtéká do Zlatého potoka. Rozloha katastru obce činí 10,36 km², z toho zaujímá orná půda 5,17 km², zahrady 0,09 km², trvalé travní porosty 1,13 km², lesní půda 3,41 km², vodní plochy 0,1 km², zastavěné plochy 0,08 km² a ostatní plochy 0,38 km². Obec má jedno katastrální území se zavádějícím názvem Ždírec na Moravě, přestože leží v Čechách,http://www.mapy.cz/#x=15.675243&y=49.448298&z=12&l=5&c=h přičemž původně (a to ještě v dobách komunistického režimu) zněl název katastrálního území Ždírec u Polné.http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c9350-1VP_025.jpg Nachází se v mírně teplém klimatickém pásu.

+ Vývoj Ždírce na mapách200px|Mapa Ždírce z roku 1720 od J. Ch. Müllera200px|Mapa Ždírce z roku 1720 od J. Ch. Müllera200px|Mapa Ždírce z Prvního vojenského mapování200px|Mapa Ždírce z Druhého vojenského mapování172017201764–17681836–1852

Demografie Složení obyvatel Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo ve Ždírci trvale 388 osob, z toho 202 žen. Celkem 383 občanů se hlásilo k české národnosti, 4 ke slovenské a 1 k německé. Roku 2005 zde žilo 351 obyvatel, věkový průměr činil 42,2 roku. Tento průměr zvyšují klienti domova důchodců, kteří jsou zde hlášeni k trvalému pobytu. K 31. prosinci 2010 v obci žilo 387 obyvatel. V roce 1900 měla obec 430 obyvatel, z toho 67 Čechů a 362 Němců.Ottův slovník naučný, díl 27, s. 765, heslo Ždírec. Roku 1930 měla obec 393 obyvatel, z toho 304 Němců a 89 Čechů.

Náboženský život Obec Ždírec je sídlem římskokatolické farnosti Ždírec náležící do polenského děkanství a královéhradecké diecéze. Farnost v současnosti nemá kněze, dojíždí sem polenský děkan. Pod zdejší farnost spadají obce Dobronín, Heroltice, Měšín, Pávov, Věžnička. Farním kostelem je místní kostel svatého Václava. Podle cenzu z roku 2001 se k víře hlásí z 388 osob 145 věřících, z toho se 139 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 1 k Českobratrské církvi evangelické a 1 k církvi pravoslavné. 161 osob bylo bez vyznání a 82 osob své vyznání neuvedlo.

Obecní správa a politika V letech 1869–1880 k obci patřily Heroltice.

Zastupitelstvo a starosta Starostou obce je nezávislý kandidát Bohuslav Fiala. Zastupitelstvo obce Ždírec je devítičlenné. Ve volebním období 2006–2010 se do zastupitelstva dostala dvě uskupení, a sice „Nestraníci a KDU-ČSL“, kteří získali čtyři mandáty, a „Za Ždírec krásnější“, jež získalo pět mandátů. Starostou byl zvolen Jaroslav Novák. Ve volebním období 2010–2014 získalo sdružení „Ždírec 2010“ pět zastupitelů a „Za Ždírec krásnější“ čtyři.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta 1994–1998 269 73,98 9 5 SNK2 KDU-ČSL2 KSČM Miroslav Strnad 1998–2002 292 66,44 9 6 SNK2 KDU-ČSL1 KSČM Miroslav Strnad 2002–2006 290 73,10 9 6 SNK – sdružení podnikatelů2 KDU-ČSL1 SNK Ždírec Vladimír Šimoník (do 1. 10. 2004)Jaroslav Novák (od 1. 10. 2004) 2006–2010 286 81,47 9 5 Za Ždírec krásnější4 Nestraníci a KDU-ČSL Jaroslav Novák 2010–2014 346 63,58 9 5 Ždírec 20104 Pro Ždírec Bohuslav Fiala 2014–2018 381 70,60 9 6 Ždírec 20103 Ždírec – pro všechny Bohuslav Fiala

Školství, kultura a sport náhled|Budova bývalé školy Ke společenskému vyžití občanů slouží kulturní sál víceúčelové budovy a společenský přístřešek postavený v roce 2003 na východním okraji obce za sportovním hřištěm. Jeho součástí je betonový parket, otevřený objekt se střechou, kde se nachází krb s udírnou a menší místnost. Později zde vzniklo dřevěné pódium pro hudebníky. Ve víceúčelové budově má sídlo místní knihovna. V obci působí Ždírecký kulturní klub. Jeho členové pořádají různé akce pro děti i dospělé (den matek, neckyáda, den dětí atp.) či různé kulturní zájezdy. Od roku 2004 vydávají Ždírecký zpravodaj. Každoročně se tu koná svatováclavská pouť. Od roku 2004 pořádají na druhou adventní neděli místní farníci v kostele adventní koncert. Začátkem ledna se v místním hostinci schází členové Klubu českých turistů. Každoroční slavnostní ukončení turistické sezony se pořádá od roku 1995. Účastní se ho přibližně 150 lidí. Ve Ždírci se nachází fotbalové hřiště. Fotbalový klub Tělovýchovná jednota Ždírec hraje okresní přebor. V roce 2008 vznikl Jezdecký klub Ždírec. Jeho členové se pravidelně účastní závodů. Klub každý rok pořádá parkurové hobby i oficiální závody.