Okřesaneč () je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi deset kilometrů jihovýchodně od města Čáslav. Žije v ní obyvatel. Obcí protéká potok Výrovka, který je levostranným přítokem říčky Hostačovky.

Sousedními obcemi jsou Bratčice, Hostovlice Hostačov, Skryje, Chrastice, Podmoky a město Golčův Jeníkov.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy byla uvedena pod názvem Okrzesans a v letech 1367–1369 Okrzyesans ve významu patřící Okřesancovi, od roku 1547 také ve tvaru Wokrzesancz. Vlastní jméno bylo odvozeno z výrazu křesáním otlouci (kámen) nebo křesati (oheň pomocí kamenů).

Ves neměla vlastní tvrz, v letech 1417-1462 společně s dalšími vesnicemi patřila ke hradu Chlumu, toto panství v letech 1462–1580 vlastnili bratři Slavata a Jan z Chlumu a Košumberka a jejich potomci.HEBER Alexander, Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. Prag 1845, s. 199 Po smrti Jana Libenického z Vrchovišť († 1589) obec přešla na jeho dědičku Annu Libenickou a statek byl zapsán do Zemských desek. V roce 1623 zanikla samostatná fara.SEDLÁČEK August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 12, Čáslavsko, Praha 1900, s. 91, 272 Po nich přišli Trčkové z Lípy a spojili statek s panstvím Žleby. Dalšími majiteli byla hrabate ze Schönfeldu: po smrti posledního mužského potomka české rodové větve, Josefa Franze Karla ze Schönfeldu (1668-1737), hejtmana chrudimského krajeMAŠEK Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. Argo Praha 2010, s. 250 se jeho dcera Marie Kateřina ze Schönfeldu (1728-1753) provdala za Jana Adama Josefa z Auerspergu.

Roku 1848 se obec Okřesanec uvádí jako součást alodiálního panství Žleby a Tupadly knížete Vincence Karla z Auerspergu, měla tehdy 378 obyvatel v 51 domech.PALACKÝ František, Popis králowstwí českého.. Praha 1848, s. 187

Obec Wokřesanec byla roku 1870 napojena na parostrojní Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod.

Správa obce byla v Hostovlicích, od 1. ledna 1956 se Okřesaneč osamostatnila.

Obyvatelstvo

Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo: do 1849 země česká, kraj Čáslav, obec Hostovlice 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav, obec HostovliceSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav, obec Hostovlice 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav, obec Hostovlice 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav, obec HostovliceAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav, obec HostovliceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav, obec Hostovlice 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav, obec Hostovlice k 1. lednu 1956 Pardubický kraj, okres Čáslav 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Okrajem katastrálního území obce vede silnice I/38 Havlíčkův Brod – Čáslav – Kolín – Nymburk.

Železnice – Železniční stanice na území obce není. Území obce protíná železniční trať 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu, nejbližší železniční stanicí je Golčův Jeníkov ve vzdálenosti 2 km. Veřejná doprava 2011 Autobusová doprava – Obcí projížděly autobusové linky z Čáslavi do Golčova Jeníkova, Habrů, Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Prachovic a Žlebů .

Pamětihodnosti Kostel svatého Bartoloměje je v jádru románská jednolodní stavba ze 13. století, s původními okénky s půlkruhovým záklenkem. Severní portál a křížová klenba presbytáře byly doplněny počátkem 14. století. Hlavní oltář s obrazem svatého Bartoloměje jsou barokní z let 1670–1680. Mramorový náhrobek na západním průčelí je datován letopočtem 1826. Chrámová věž s jehlancovou špicí je gotická, atiku zdobí renesanční půlkruhové a čtvrtkruhové motivy. Kamenná ohradní zeď je z větší části středověká. POCHE Emanuel (editor) a kolektiv:Umělecké památky Čech 2 [K/O]. Academia Praha 1978, s. 527 Kostel je od roku 1951 zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.ÚSKP číslo rejstříku 19951/2-1134. Zájezdní hostinec (Okřesaneč čp. 46). Komplex budov (hostinec s obytnou částí, hospodářské budovy, ohradní zeď s branami) se nachází v lokalitě Písek, asi 500 metrů jihozápadně od obce, u silnice I. třídy č. 38, ve směru na Golčův Jeníkov vlevo od hlavní silnice, mezi odbočkami na Okřesaneč a Chrastice/Skryje. Zájezdní hostinec je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR. ÚSKP číslo rejstříku 21560/2-3519). Památník obětem první světové války: žulový obelisk před kostelem

Galerie

Odkazy Reference Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kutná Hora Kategorie:Obce v okrese Kutná Hora Kategorie:Rozvoj venkova Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli