náhled|Znak Polského království za panování dynastie Jagellonců, kolem roku 1500 náhled|Velký znak Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Piastovci – polští vévodové a králové (do 1138) Seznam polských knížat (žlutě) a králů (zeleně); pod krále jsou zařazeni i ti panovníci, kteří měli tento titul pouze pro část své vlády. Prvním vládcem Polska, který byl potvrzen moderními prameny, byl Měšek I. Z polských vládců dynastie Piastovců, vládnoucích mezi lety 960 a 1138, byli korunováni tři: v roce 1025 Boleslav I. Statečný, ve stejném roce Měšek II. Lambert a v roce 1076 Boleslav II. Smělý.
Podle zprávy pražského kronikáře Kosmy v roce 1085 císař Jindřich IV. udělil Vratislavovi II., tehdejšímu českému vládci, titul polského krále.
Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky Měšek I. ~960–992 Siemomysł * asi 935 † 25. květen 992 První historicky doložený polský kníže. Boleslav I. Chrabrý 992–1025 Měšek I. PolskýDoubravka Přemyslovna * 967 † 17. červen 1025 V roce 1025 první polský král. Měšek II. Lambert 1025–1031 Boleslav I. ChrabrýEmnilda * asi 990 †10. květen 1034 Králem do roku 1031, poté jen kníže. Bezprym 1031–1032 Boleslav I. Chrabrý * cca 986/987 † 1032 Měšek II. Lambert 1032–1034 Boleslav I. ChrabrýEmnilda * asi 990 † 10. květen 1034 Kazimír I. Obnovitel 1039–1058 Měšek II. LambertRichenza Lotrinská * 25. červenec 1016 † 28. listopad 1058 Boleslav II. Štědrý 1058–1079 Kazimír I. ObnovitelDobroněga Kyjevská * asi 1042 † 2. nebo 3. dubna 1081/1082 Od roku 1076 král. Vladislav I. Herman 1079–1102 Kazimír I. ObnovitelDobroněga Kyjevská * cca 1042 † 4. červen 1102 Boleslav III. Křivoústý 1102–1138 Vladislav I. HermanJudita Přemyslovna * 20. srpna 1086 † 28. října 1138
Období regionálního rozpadu (rozbicie dzielnicowe) Nástupnický akt Boleslava III. Křivoústého zahájil v Polsku období regionálního rozpadu. Nejdůležitější z knížat měl být vládce seniorského okresu (uvnitř jeho hranic bylo hlavní město státu – Krakov), který byl také – podle principu seniority – nejstarší z rodu. Tato zásada byla zpochybněna již v roce 1146 vyloučením vyhnanství Vladislava II. A rozpadla se v důsledku rozhodnutí lečického kongresu v roce 1180, ačkoli ve 13. století se někteří uchazeči krakovského okresu dovolávali práva z důvodu nejstarší v rodině. Princip svrchovanosti Krakova nad celým státem (princip knížectví) platil až do smrti knížete Leška Bílého v Gąsawě v roce 1227. Od tohoto okamžiku postupně postupovala fragmentace polských zemí, což souviselo s posilováním separatismu okresních knížectví.
Piastovci – vynikající knížata Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky Vladislav II. Vyhnanec 1138–1146 Boleslav III. KřivoústýZbyslava Kyjevská * 1105 † 30. květen 1159 Boleslav IV. Kadeřavý 1146–1173 Boleslav III. KřivoústýSalomena z Bergu * ok. r. 1125 † 5. ledna 1173 Měšek III. Starý 1173–1177 Boleslav III. KřivoústýSalomena z Bergu* 1126/1127† 13. března 1202 Kazimír II. Spravedlivý 1177–1191 Boleslav III. KřivoústýSalomena z Bergu* 1138 † 5. květen 1194 Měšek III. Starý 1191 Boleslav III. KřivoústýSalomena z Bergu* 1126/1127† 13. března 1202 Kazimír II. Spravedlivý 1191–1194 Boleslav III. KřivoústýSalomena z Bergu* 1138† 5. květen 1194 Lešek I. Bílý 1194–1198 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186† 24. listopadu 1227 Měšek III. Starý 1198–1199 Boleslav III. KřivoústýSalomena z Bergu* 1126/1127† 13. března 1202 Lešek I. Bílý 1199 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186† 5. květen 1194 Měšek III. Starý 1199–1202 Boleslav III. KřivoústýSalomena z Bergu* 1126/1127† 13. března 1202 Vladislav III. Tenkonohý 1202–1206 Měšek III. StarýEudoxia Kyjevská * 1161/1167† 3. listopadu 1231 Lešek I. Bílý 1206–1210 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská* asi 1186† 5. květen 1194 Měšek I. Křivonohý 1210–1211 Vladislav II. VyhnanecAnežka Babenberská (1157)* (1131–1146)† 16. květen 1211 Lešek I. Bílý 1211–1227 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská* asi 1186† 5. květen 1227
Piastovci – krakovští vévodové Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky Vladislav III. Tenkonohý 1227–1229 Měšek III. StarýEudoxia Kyjevská* 1161/1167† 3. listopadu 1231Druhé období vlády. Konrád I. Mazovský 1229–1231 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská* 1187/1188† 31. srpen 1247 Jindřich I. Bradatý 1232–1238 Boleslav I. VysokýKristina* 1165/1170† 19. březen 1238 Jindřich II. Pobožný 1238–1241 Jindřich I. BradatýHedvika Slezská* 1196/1207† 9. dubna 1241 Konrád I. Mazovský 1241–1243 Kazimír II. Spravedlivý* 1187/1188 † 31. srpen 1247Druhé období vlády. Boleslav V. Stydlivý 1243–1279 Lešek I. Bílý * 21. června 1226† 7. prosince 1279 Lešek II. Černý 1279–1288 Kazimír I. KujavskýKonstancie Vratislavská* kolem 1241† 30. září 1288 Jindřich IV. Probus 1288–1290 Jindřich III. BílýJudita Mazovská* 1257/1258† 23. června 1290 Přemysl II. Velkopolský 1290–1291 Přemysl I. VelkopolskýAlžběta Vratislavská* 14. října 1257 † 8. února 1296
Piastovci – král Polska (de facto Velkopolska a Gdaňského Pomořanska) Přemysl II., navzdory ztrátě moci v Malopolsku, stále vládl Velkopolsku a Gdaňskému Pomořansku (Pomoří). V roce 1295 byl korunován za polského krále.
Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí PoznámkyPřemysl II. Velkopolský1295–1296Přemysl I. VelkopolskýAlžběta Vratislavská* 14. října 1257† 8. února 1296Král
Přemyslovci – krakovští vévodové V roce 1291 se krakovské vévodství dostalo do rukou českého krále Václava II. V roce 1292 se ujal vévodství Sandoměř a v roce 1299 také Velkopolska a Gdaňského Pomořanska. V roce 1300 byl korunován polským králem arcibiskupem z Hnězdna Jakubem Svinkou.
Václav II. zemřel 21. června 1305 a jeho syn Václav III. převzal vládu. 4. srpna 1306 byl však zavražděn při přípravě na cestu do Polska. V září téhož roku byl Krakov v rukou Vladislava I. Lokýtka, který se stal polským králem, ale titul polského krále užívali také příští čeští králové, přestože v Polském království fakticky nevládli. Posledním titulárním polským králem byl Jan Lucemburský, který na polský královský titul rezignoval roku 1335 po dohodě s Lokýtkovým synem Kazimírem III. na panovnickém kongresu v Trenčíně (takzvaná trenčínská smlouva). Kazimír Janovi zároveň vyplatil až 30 000 kop pražských grošů a vzdal se nároků na Slezsko.
Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky Václav II. 1300–1305Přemysl Otakar II., Kunhuta Uherská*27. září 1271 † 21. června 1305Také král český. Václav III. 1305–1306Václav II., Guta Habsburská* 6. října 1289 † 4. srpna 1306 Také král český a uherský. Titulární polští králové:
Jindřich Korutanský (1306), také český král, tyrolský hrabě a korutanský vévoda, syn Menharda II. Rudolf Habsburský (1306–1307), také český král a předtím rovněž rakouský a štýrský vévoda, předčasně zemřelý syn Albrechta I. Jindřich Korutanský (1307–1310) – opět po smrti Rudolfa Habsburského, znovu také český král. Jan Lucemburský (1310–1335), také český král a lucemburský hrabě, syn Jindřicha VII.
Piastovci – polští králové V roce 1306 se Vladislav I. Lokýtek z linie kujavských Piastovců stal krakovským knížetem, který se již zmocnil Sandoměřského vévodství. V roce 1314 obsadil Velkopolsko. 20. ledna 1320 byl korunován za polského krále.
Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky Vladislav I. Lokýtek 1306–1333Kazimír I. Kujavský, Eufrosina Opolská * 1261 † 2. března 1333Králem od roku 1320. Kazimír III. Veliký 1333–1370Vladislav I. Lokýtek, Hedvika Kališská* 30. dubna 1310† 5. listopadu 1370Po jeho smrti získal v rámci dohody polskou korunu uherský Anjouovec Ludvík.Anjouovci (1370–1386) Ludvík I. Veliký 1370–1382Karel I. Robert, Alžběta Lokýtkovna* 5. březen 1326 † 10. září 1382Také král uherský. Hedvika z Anjou 1384–1386Ludvík I. Veliký, Alžběta Bosenská* 18. února 1374 † 17. července 1399V roce 1386 se provdala za litevského (velko)knížete Vladislava Jagella (Vladislava), který se poté stal polským králem.Jagellonci (1386–1572) Vladislav II. Jagello 1386–1434 AlgirdasUljana Tverská * kolem r. 1362 † 1. června 1434Také velkokníže litevský. Vladislav III. Varnenčik 1434–1444 Vladislav II. JagelloSofie Halšanská * 31. října 1424 † 10. listopadu 1444Také uherský král. Kazimír IV. 1447–1492 Vladislav II. JagelloSofie Halšanská * 30. listopadu 1427 † 30. listopadu 1427 Jan I. Olbracht 1492–1501 Kazimír IV. JagellonskýAlžběta Habsburská * 27. prosince 1459 † 17. června 1501 Alexandr Jagellonský 1501–1506 Kazimír IV. JagellonskýAlžběta Habsburská * 5. srpna 1461 † 19. srpna 1506 Zikmund I. Starý 1506–1548 Kazimír IV. JagellonskýAlžběta Habsburská * 1. listopadu 1467 † 1. dubna 1548 Zikmund II. August 1548–1572 Zikmund I. StarýBona Sforzová * 1. srpna 1520 † 7. července 1572Valois (1573–1575) Jindřich z Valois 1573–1574 Jindřich II. Francouzský, Kateřina Medicejská* 19. září 1551 † 2. srpna 1589Poté francouzský král.Báthoryové (1575–1586) Štěpán Báthory 1575–1586Štěpán VIII. Báthory, Kateřina Telegdi* 27. září 1533 † 12. prosince 1586Také sedmihradský kníže.Vasovci (1587–1668) Zikmund III. Vasa 1587–1632 Jan III. Švédský, Kateřina Jagellonská* 20. června 1566 † 29. dubna 1632Také švédský král. Vladislav IV. Vasa 1632–1648 Zikmund III. Vasa, Anna Habsburská * 9. červen 1595 † 22. května 1648 Jan II. Kazimír 1648–1668 Zikmund III. Vasa, Konstance Habsburská * 22. března 1609 † 16. prosince 1672Wiśniowiečtí (1669–1673) Michał Korybut Wiśniowiecki 1669–1673 Jeremi Wiśniowiecki, Gryzelda Zamoyská * 31. července 1640 † 10. listopadu 1673Sobieští (1674–1696) Jan III. Sobieski 1674–1696 Jakub Sobieski, Zofia Teofila Daniłowiczówna * 17. srpna 1629 † 17. června 1696Wettinové (1697–1704) August II. Silný 1697–1704 Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská * 12. května 1670 † 1. února 1733Také saský kurfiřt.Leszczyňští (1704–1709) Stanislav I. Leszczyński 1704–1709 Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska * 20. října 1677 † 23. února 1766Wettinové (1709–1763) August II. Silný 1709–1733 Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská * 12. května 1670 † 1. února 1733Druhé období vlády. August III. 1733–1763 August II. Silný, Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová * 17. října 1696 † 5. října 1763Také saský kurfiřt.Leszczyňští (1733–1736) Stanislav I. Leszczyński 1733–1736 Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska * 20. října 1677 † 23. února 1766Druhé období vlády. Spor o trůn.Poniatovští (1764–1795) Stanislav II. August 1764–1795 Stanisław Poniatowski, Konstancja Czartoryská * 17. ledna 1732 † 12. února 1798Roku 1795 došlo k tzv. třetímu dělení Polska, během něhož Polsko jako samostatný stát zaniklo. Roku 1815 Pak bylo vyhlášeno tzv. Kongresové Polsko, jež bylo v personální unii s Ruským impériem. Od roku 1831 jsou ruští carové pouze titulární polští králové.Holstein‑Gottorp‑Romanov (1815–1917) Alexandr II. 1815–1825 Pavel I. Ruský, Sofie Dorota Württemberská * 23. prosince 1777 † 1. prosince 1825Ruský car Alexandr I. Mikuláš I. 1825–1855Pavel I., Sofie Dorota Württemberská * 6. července 1796 † 2. března 1855Ruský car Mikuláš I. Alexandr III. 1855–1881 Mikuláš I., Alexandra Fjodorovna * 29. dubna 1818 † 13. března 1881Ruský car Alexandr II. Alexandr IV. 1881–1894 Alexandr II. Nikolajevič, Marie Alexandrovna (Marie Hesenská) * 10. března 1845 † 1. listopadu 1894Ruský car Alexandr III. Mikuláš II. 1894–1917 Alexandr III., Marie Sofie Dánská * 18. května 1868 † 17. července 1918Ruský car Mikuláš II.
Kníže varšavský
Wettinové V letech 1807 až 1815 krátce existovalo tzv. Varšavské vévodství jako Napoleonův satelitní stát, jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále. Friedrich August Saský – (1807–1815)
Polští králové do roku 1795
V letech 1916–1918 existovala tzv. regentská vláda Polského regentského království (bez krále, s tříčlennou regentskou radou), což byl satelitní stát ústředních mocností.
Rodokmen