Felix Antonín Scheffler, též Felix Anton Schöpfler (29. srpna 1701 Mainburg – 10. ledna 1760 Praha) byl český malíř bavorského původu, autor četných nástěnných a oltářních maleb vrcholného a pozdního baroka v Čechách a ve Slezsku, často pracoval ve službách benediktinů. Život Narodil se v bavorském Mainburgu, kde se nejprve učil v dílně svého otce Wolfganga Schefflera. Dále se učil v Mnichově v dílně Kosmy Damiána Asama malířem oltářních obrazů a barokních nástěnných maleb, zejména iluzivních architektur. Se svým učitelem údajně odjel na svou prvou praxi malovat fresky do benediktinského kláštera v Lehnickém Poli. Od té doby často pracoval ve službách benediktinů ve východních Čechách, ve Slezsku i v Praze.
Jako jeho první samostatné dílo se uvádí výmalba ložnice na zámku Karlsburg v Durlachu z let 1727–1728. O rok později spolu se svým bratrem Christophem Thomasem vyzdobil freskami schodiště dnes zničené biskupské rezidence ve Wormsu na objednávku Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg, který byl zároveň kurfiřtem mohučským, biskupem vratislavským a velmistrem Řádu Německých rytířů. Z jeho iniciativy rytíři po roce 1730 ve Slezsku založili kostel sv. Kříže v Nise, který Scheffler vymaloval. Roku 1732 se ve Vratislavi oženil s Marií Barborou Heigelovou a pracoval zde pro církev i světskou šlechtu. Roku 1734 jej angažoval jako svého dvorního malíře Filip Ludvík ze Sinzendorfu.
V Praze se usadil před rokem 1747 s rodinou, vstoupil do malířského cechu a zde také zemřel. Do Bavorska odtud vyjížděl malovat jen v sezóně.
Dílo
Čechy náhled|Alegorie ctností Ottavia Piccolominiho, zámek v Náchodě (1751) Svatý Jan Nepomucký mezi českými patrony, freska v kapli rezidence benediktinů Hrdly (1747) Alegorie Poznání světa, freska ve starém Matematickém sále Klementina v Praze (1747) s. S. 132-134. Oslava sv. Jiří, patronátní kostel benediktinů sv. Jiří v Martínkovicích (1748) Apoteóza sv. Václava s českými patrony, fresky ve farním kostele sv. Václava v Broumově (1748) Alegorie Božské Prozřetelnosti, klenba knihovny kláštera benediktinů v Praze-Břevnově (1748) Alegorie vlastností a ctností Ottavia Piccolominiho, nástropní malba ve Španělském sále zámku v Náchodě (1751) Kázání sv. Jana Křtitele, oltářní obraz v hřbitovním kostele sv. Jana Křtitele v Náchodě (1751) Shromáždění olympských bohů v hlavním sále a Nejsvětější Trojice v kapli zámku Jemniště (1754), návrh je ve vídeňské Albertině Svatý Josef, Svatý Antonín, oltářní obrazy v kostele sv. Kříže v Liberci (1757–1758)
Morava fresky a oltářní obrazy v bývalém jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně (1744–1746) Svatý Bernard, Svatý Benedikt, oltářní obrazy v bývalém cisterciáckém kostele na Starém Brně (1746) Korunování Panny Marie, freska v zámecké kapli ve Starém Hobzí (1728)
Slezsko náhled|Umučení sv. Voršily a jejích družek, kostel v Křesoboru (1743) nástropní malby, kostel sv. Kříže, Nisa (1730–1732) Apoteóza svatého Martina, oltářní obraz ve farním v Javoru (30. léta 18. století) oltářní obrazy, kostel svatého Michala v Prudníku (1735) Panny Marie útočiště hříšníků, oltářní obraz v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Lubawce (1739) Zázračné nasycení pěti tisíc, malba na klenbě letního refektáře bývalého cisterciáckého kláštera v Lubuši (1733) oltářní obrazy v bývalém kostele cisterciáků v Křesoboru (1741–1743) a (1752–1753) fresky v pohřební kapli v katedrále sv. Jana Křtitele ve Vratislavi (kolem 1749), zničeno fresky Alegorie slezských knížectví na klenbách Císařského schodiště Univerzity ve Vratislavi (1734–1735) fresky pro klášterní kostel Panny Marie Růžencové františkánů v Kladsku (1745) malba na klenbě refektáře kláštera františkánů v Kladsku (1744)
Bavorsko nástropní malby na schodišti biskupské rezidence ve Wormsu (1728–1729), zničeno Smrt svatého Benedikta, obraz na bočním oltáři v benediktinském klášterním kostele v Ettalu (1754–1756) fresky v kapli sv. Ignáce, bývalý jezuitský kostel sv. Kříže, Landsberg am Lech (1756) nástropní malby v klášterním kostele sv. Markéty, bývalý augustiniánský klášter Baumburg (1556–1557)
Muzea a galerie návrhová kresba pro Jemniště – Albertina, Vídeň návrhová kresba sv. Ignác a čtyři světadíly – Metropolitní muzeum v New Yorku
Odkazy
Reference
Literatura
NEUMANN, Jaromín, Český barok. Praha: Odeon, 1974. 2.vydání. 345 s. POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 3 (P–Š). Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 408. CHADRABA, Rudolf (ed.). Dějiny českého výtvarného umění II/2. 1. vyd. Praha: Academia, 1989. 390-905 s. . S. 763. HOROVÁ, Anděla a kol. Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N - Ž). Praha: Academia, 1999. (N – Ž). S. 735. PAULA, Georg. Scheffler, Felix Anton. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Svazek 22. Berlin, 2005, , S. 614–616.
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Čeští barokní malíři Kategorie:Narození v Mnichově Kategorie:Narození v roce 1701 Kategorie:Narození 29. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1760 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 10. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze