vpravo|náhled|Čeští vojáci v rámci mise KFOR.

Česko-kosovské vztahy jsou bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Kosovskou republikou, navázané dne 21. května 2008. Česká republika patří mezi státy, které dlouhodobě podporují demokratický rozvoj Kosova, jeho institucionální konsolidaci a evropskou integraci, a to jak bilaterálně, tak prostřednictvím mezinárodních organizací.

Před vyhlášením nezávislosti Kosova Od počátku 90. let Česká republika poskytovala Kosovu principiální podporu prostřednictvím významných osobností, jako byli Václav Havel a Karel Schwarzenberg. Česká republika jako člen Severoatlantické aliance nezůstala stranou operací proti Svazové republice Jugoslávii v souvislosti s válkou v roce 1999. Vojenské operace NATO byly zahájeny jen nedlouho poté, co Česká republika vstoupila do této aliance. Tehdejší česká vláda odsouhlasila letounům aliance využívání vzdušného prostoru České republiky pro bombardovací kampaň. První čeští vojáci byli vysláni do Kosova v rámci mise OSN již v červnu 1999. Český kontingent byl velmi malý, nejmenší z členských zemí NATO, což si vysloužilo kritiku např. ze strany tehdejšího českého prezidenta Václava Havla. Čeští vojáci patrolovali v blízkosti města Podujeva na východě Kosova. Tehdejší prezident České republiky Václav Havel, dlouholetý zastánce lidských práv a blízký přítel prezidenta Ibrahima Rugovy, se stal prvním prezidentem členského státu NATO, který navštívil Kosovo bezprostředně po osvobození v létě 1999.

Uznání nezávislosti Poté, co Kosovo 17. února 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku, oznámila česká vláda, že vznik nového státu nejprve neuzná. Vláda v Praze počkala až na vyjádření Evropské unie. Členské země Evropské unie z obav před separatismem vlastních regionů společné stanovisko neschválily, přesto nakonec většina zemí EU postupně nezávislost uznala, až na Rumunsko, Řecko, Španělsko a Slovensko.

Diskuze o uznání nově vzniklého státu byla probírána i na politické scéně. Zástupci ČSSD a KSČM se stavěli negativně k myšlence uznání jednostranně vyhlášeného nezávislého státu. Se srbskou stranou sympatizoval rovněž i tehdejší prezident České republiky, Václav Klaus, který zdůrazňoval dobré vztahy mezi Českem a Srbskem. Mezi první podporovatele nezávislého Kosova v Česku se zařadil tehdejší ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Nakonec svojí podporu pro uznání vyjádřili i tehdejší premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Navázání diplomatických styků schválila Vláda České republiky dne 21. května 2008, nedlouho po parlamentních volbách v Srbsku.

Poté, co se česká vláda rozhodla uznat nezávislé Kosovo a svoji styčnou kancelář v Prištině povýšila na oficiální velvyslanectví, nechalo Srbsko stáhnout svého velvyslance z Prahy. Srbsko tak učinilo i v případě jiných států, které uznaly nezávislé Kosovo. Uznání odsoudil tehdejší prezident Václav Klaus. Tehdejší ministr zahraničí Česka Karel Schwarzenberg argumentoval tím, že nezávislý kosovský stát je realitou.

Politickým tématem bylo uznání Kosova v Česku ještě asi měsíc od oficiálního rozhodnutí. Srbský velvyslanec se do Prahy vrátil v srpnu 2008. V témže měsíci se také sešli poprvé český ministr zahraničí Karel Schwzarzenberg a tehdejší kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni.

U Mezinárodního soudního dvora, který Srbsko požádalo o stanovisko k vyhlášení nezávislosti Kosova, Česká republika ve svém stanovisku uznala Kosovo jako nezávislý stát s odůvodněním, že splnilo kritéria státotvornosti, a v písemném vyjádření uvedla, že jednostranné vyhlášení nezávislosti „nenarušilo současné principy mezinárodního práva“. Toto vyhlášení podle stanoviska České republiky nebylo v rozporu s rezolucí 1244, protože v ní není explicitně zmíněn zákaz vyhlášení nezávislosti a princip územní celistvosti chrání státy především před zásahy jiných států, nikoli před vnitřní secesí.

Čeští policisté působí rovněž i v misi EULEX. Z vojenské základny Šajkovac odešli čeští vojáci v roce 2011.

Po roce 2013, kdy byl v České republice zvolen prezidentem Miloš Zeman, pokračovala rovněž ze strany hlavy státu kritická vyjádření na adresu kosovského státu. Miloš Zeman stál za mnoha kontroverzním výroky na adresu Kosova. Vláda České republiky dlouhodobě podporuje snahu Kosova o integraci do Evropské unie. Krátce po nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta republiky se dosavadní chargé d’affaires na velvyslanectví Kosova v Praze Albesjana Iberhysaj-Kapitaj stala historicky první velvyslankyní Kosova v České republice.

Diplomatické vztahy náhled|Velvyslanectví Kosova ve Vratislavském paláci na Malé Straně v Praze Česká republika a Kosovo navázaly formální diplomatické styky dne 21. května 2008.

V roce 2023, u příležitosti 15. výročí navázání vztahů, obě země povýšily svá diplomatická zastoupení na úroveň velvyslanectví. Kosovská velvyslankyně v České republice Albesjana Iberhysaj-Kapitaj předala prezidentovi Petru Pavlovi pověřovací listiny dne 5. října 2023.

Velvyslanec České republiky v Kosovské republice Bohumil Mazánek předal své pověřovací listiny prezidentce Vjose Osmaniové dne 13. října 2023.

Právní rámec Vztahy jsou zakotveny v řadě bilaterálních dohod. Mezi nejvýznamnější patří Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem obchodu a průmyslu Kosova, podepsaná dne 13. června 2019, platná od 1. srpna 2019, Dohoda o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná dne 24. června 2011, účinná od 1. února 2013 a Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům, podepsaná dne 26. listopadu 2013, vstoupila v platnost dne 24. července 2023.

Hospodářská spolupráce Nedlouho po navázání vzájemných styků začaly firmy z České republiky projevovat zájem o expanzi do Kosova. Mezi první zájemce se zařadila např. společnost ČEZ, která se zúčastnila výběrového řízení na výstavbu nové tepelné elektrárny.

V roce 2010 považovala Česká republika Kosovo za prioritní zemi pro poskytování Rozvojové pomoci. Česká vláda nechala financovat některé drobnější projekty pro zlepšení infrastruktury v Kosovu, které se soustředily na životní prostředí, vodohospodářství a pomoc nevidomým. Byla například vybudována čistírna odpadních vod u Badovackého jezera. V roce 2017 požádala Vláda Kosova o realizaci podobného objektu na území opštiny Zubin Potok. V roce 2013 byla zahájena spolupráce mezi Českou republikou a Kosovem v souvislosti s rozvojem kombinátu Trepča.

Obchodní bilance Česka a Kosova byla v druhé dekádě 21. století značně nevyvážená. Česko vyváželo do Kosova více, než Kosovo dovezla z Česka. Rozdíl byl téměř osmnáctinásobný. Český vývoz do Kosova do značné míry tvoří automobily společnosti Škoda Auto a další stroje a zařízení, např. autobusy společnosti Iveco. Dále jsou od nás do Kosova vyváženy pneumatiky, chemikálie a čisticí prostředky. V roce 2016 bylo z České republiky do Kosova vyvezeno zboží v hodnotě 13,7 mil. EUR a z Kosova dovezeno zboží v hodnotě 751 000 EUR. Česká republika dováží z Kosova sušené ovoce, koření a víno, kromě toho také suroviny, mezi které patří např. zinek, kovový šrot aj. Na základě Dohody o hospodářské spolupráci byla ustavena smíšená hospodářská komise. Její první zasedání se uskutečnilo ve dnech 21.–22. září 2023 v Prištině.

Obě strany deklarovaly zájem o prohloubení spolupráce zejména v oblasti energetiky, inteligentních technologií, výroby, zahraničních investic a těžby nerostných surovin.

Česká republika je v Kosovu vnímána jako potenciální klíčový partner pro rozvoj a investice, se zájmem o odvětví, jako je energetika, infrastruktura, technologie, zemědělství a lehký průmysl. Pokračující rozšiřování obchodních a investičních příležitostí odráží společnou vizi udržitelné hospodářské spolupráce.

Podpora evropské integrace

Česká republika dlouhodobě podporuje evropskou perspektivu Kosova. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie ve druhé polovině roku 2022 patřila mezi státy aktivně prosazující liberalizaci vízového režimu pro občany Kosova. Evropská unie schválila bezvízový styk s Kosovem s účinností od 1. ledna 2024.

Osobnosti Václav Havel, první prezident České republiky – jako první prezident členského státu NATO navštívil poválečné Kosovo Karel Schwarzenberg, bývalý ministr zahraničních věcí České republiky – jako ministr se zasadil o uznání nezávislosti Kosova Českou republikou a během svého života ho aktivně podporoval Martin Dvořák, diplomat, bývalý ministr pro evropské záležitosti České republiky – v letech 1999–2002 se účastnil administrativní mise OSN v Kosovu (UNMIK), kde působil 28 měsíců jako administrátor měst Istog a Gjakova, o čemž vydal knihu Kosovo na vlastní kůži; čestný občan kosovského města Istog Albesjana Iberhysaj-Kapitaj, první plnohodnotná velvyslankyně Kosovské republiky v Česku

Reference

Kosovo Kategorie:Kosovo