Vliv kávy na zdraví je velmi kontroverzní téma. První zprávy o vlivu kávy na lidský organismus byly publikovány už kolem roku 1820. Tehdy se přišlo na to, že v semenech této rostliny je obsažen alkaloid zvaný kofein, který příznivě povzbuzuje činnost některých orgánů, jako je srdce, mozek, nervy, ledviny nebo svaly, ale zároveň může u některých lidí způsobovat problémy a narušovat spánek. Kromě kofeinu káva obsahuje i mnoho dalších látek, například antioxidačně působící polyfenoly.

Káva a pitný režim Na rozdíl od rozšířeného přesvědčení, že káva působí dehydratačně, nenarušuje běžné pití kávy nijak hospodaření těla s tekutinami. 3–4 běžné šálky (obsahující 150 mg kofeinu spolu s 150 ml vody) dokonce ani nenarušují rehydrataci těla po sportovním výkonu, stejně tak nenarušuje hydrataci, pokud je kofein (300 mg) konzumován před sportovním výkonem. U lidí, kteří nejsou na působení kofeinu zvyklí (resp. alespoň několik dnů nepřijali žádný kofein), se nicméně močopudné účinky mohou projevit již při příjmu 250–300 mg kofeinu (okolo 2–3 šálků kávy nebo 5–8 šálků čaje). Při pravidelném pití ale na tento účinek kofeinu vzniká rychle tolerance. Močopudný účinek u lidí zvyklých pít kávu lze zaznamenat podle různých studií teprve až po přijetí dávek nad 500 mg kofeinu, resp. alespoň 6 mg kofeinu na kg tělesné váhy (tzn. zhruba alespoň 5 šálků kávy). V takovém případě se tedy doporučuje zvýšit příjem tekutin, který vyrovná jejich ztrátu indukovanou působením kofeinu.

Kofein snižuje pravděpodobnost vzniku ledvinových konkrementů.

Hospodaření s ionty Konzumace kávy obsahující kofein může ovlivňovat koncentrace některých iontů v krvi. To vychází nejen z toho, že kofein vazbou na adenosinové receptory v ledvinách podporuje zvýšenou tvorbu moči, kam ionty přecházejí, ale i specifickým působením na iontové kanály v ledvinách.

Velmi diskutovaným je vliv kofeinu na krevní tlak. Ačkoli vypití kávy tlak krátkodobě zvýší, bylo zjištěno, že kofein zamezuje zpětnému průchodu sodných kationtů z moči do krve, čímž naopak v následujících hodinách krevní tlak sníží. Kofein totiž inhibuje tzv. epiteliální sodný kanál (ENaC). Tento jev (natriuréza) může představovat významný přínos lidem konzumujícím zvýšené množství soli, jež je původcem vysokých hladin sodíku v krvi, a tedy i hypertenze.

Rozšířeným nepřesným tvrzením dále je, že kofein u všech jedinců způsobuje zvýšené uvolňování vápenatých iontů z kostí a jejich ztrátu močí (kalciurézu), což vede k osteoporóze. Dle odborných studií není tento jev významný u zdravých dospělých jedinců při dostatečné denní dávce vápníku ve stravě. Výjimku tvoří postmenopauzální ženy. Hormonální nerovnováha u nich vede ke zvýšenému uvolňování vápenatých iontů z kostí do krve, a proto zvýšená tvorba moči zapříčiněná kofeinem může způsobit únik velkého množství vápníku, což může v dlouhodobém měřítku významně přispět k rozvinutí osteoporózy.

Látky obsažené v kávě náhled|376x376pixelů|Šálek kávy

Běžný 250ml šálek kávy obsahuje: Vitamin B2 (Riboflavin): 11 % doporučené denní dávky Vitamin B5 (Kyselina pantothenová): 6 % doporučené denní dávky Vitamin B1 (Thiamin): 2 % doporučené denní dávky Vitamin B3 (Niacin): 2 % doporučené denní dávky Kyselina listová: 1 % doporučené denní dávky Mangan: 3 % doporučené denní dávky Draslík: 3 % doporučené denní dávky Hořčík: 2 % doporučené denní dávky Fosfor: 1 % doporučené denní dávky

Obsahuje také antioxidanty, které snižují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a některých typů rakoviny.

Kofein Káva obsahuje velké množství kofeinu, který patří mezi stimulanty (látky, které podporují mozkové funkce a zvyšují metabolismus). Kofein je nejužívanějším stimulantem na světě. Je obsažen v různých potravinách, káva je však jeho největším zdrojem. V běžném šálku kávy kávy je přibližně 90–100 mg kofeinu. Kofein způsobuje snížení únavy a zvýšení mozkové aktivity. Stimulační účinek kofeinu na mozkovou činnost byl ověřen řadou klinických studií. K dalším účinkům kofeinu patří zrychlení reakčního času, zlepšení nálady, zvýšení bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí (paměť, učení atd.). Tyto účinky jsou však pouze krátkodobé. Kofein je návykový. Pokud člověk pije kávu denně, budou účinky následně slabší.

Polyfenoly Káva obsahuje řadu různých polyfenolů. Způsobují hořkost nápoje a některé z nich (např. kyseliny chlorogenová, kávová) působí jako antioxidanty ve střevech i krvi. Antioxidační schopnosti této skupiny látek snižují proteiny (např. z přidaného mléka), protože se polyfenoly v jejich přítomnosti srážejí.

Karcinogenita V roce 2016 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) konstatovala, že samotné pití kávy nemůže klasifikovat jako karcinogen. Ale pití horkých nápojů (včetně kávy) tato agentura klasifikuje jako pravděpodobný karcinogen pro člověka (skupina 2A). Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Způsobuje káva rakovinu?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 28. února 2017 Horký nápoj totiž z kelímku teplem uvolňuje zdraví nebezpečné látky.

Riziko srdečního infarktu Vědci objevili, že to, jak tělo bude reagovat na množství kofeinu, který přijme, závisí na genech. Závisí na nich tedy i pravděpodobnost srdečního infarktu při pití určitého množství kávy za den. To závisí konkrétně na genu CYP1A2, který se významně podílí na metabolismu kofeinu a vyskytuje se ve dvou formách, CYP1A2*1A, forma, která kofein metabolizuje rychleji, a CYP1A2*1F, u nějž se naopak kofein z organismu odbourává pomaleji. Ve výzkumu, který se tímto zabýval, studovali 2000 lidí, kteří již dříve prožili srdeční infarkt. Jedincům s genem typu CYP1A2*1F, kteří pili čtyři a více šálku kávy denně, se zvýšilo riziko srdečního infarktu o 36 %. Zato u lidí, kteří měli rychle metabolizující verzi tohoto genu, se ukázala pravděpodobnost srdečního infarktu nulová.

Závislost Závislost na kávě neexistuje, ačkoliv ve společnosti je rozšířený mýtus o tom, že na kávě je možné se stát závislým. Je však možné se kofeinem předávkovat a po vysazení pravidelného užívání kofeinu se mohou dostavit nežádoucí příznaky.

Odkazy Reference

Literatura Oreyová, Cal. Zázračná síla kávy. Praha: IKAR, 2014. . Veselá, Petra. Kniha o kávě. Praha: Smart press, 2011. . Ryšavý, Šimon. Káva je pro člověka zlatem. Brno: Nakl. Šimon Ryšavý, 2013. .

Externí odkazy Konzumace kávy – zdravotní přínos i rizika Kofein a jeho účinky na lidský organismus

Kategorie:Zdravá výživa Kategorie:Káva