Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců. Prvním historicky známým členem rodu byl Mojmír, kníže Moravanů a podle tradičního, dnes zpochybněného názoru historiků vlastní zakladatel Velkomoravské říše (po dobytí Nitranska roku 833). Mojmírovci poté byli vládnoucí dynastií na Velké Moravě až do zániku státu snad v roce 907.
Poslední členové rodu zřejmě přišli o moc v roce 906 nebo 907 během invaze Maďarů z Panonské nížiny. O vývoji rodu před Mojmírem I. a po roce 907 jsou jen dohady. Pojmenování vládnoucí dynastie Velkomoravské říše jako Mojmírovci je poprvé (a jedinkrát) v soudobých pramenech doloženo v tzv. Stížném listu bavorských biskupů z poloviny července roku 900.„... Moimarii vero Sclaui a paganis et ethnicis venerunt ...“ (Mojmírovci však [co] Slované vzešli z pohanů a nevěřících) v:
Tituly užívané Mojmírovci První známý příslušník rodu – Mojmír I. – užíval titul moravského knížete. Když vyhnal knížete Pribinu z Nitry stal se i knížetem nitranským a velkomoravským. Za vlády Rostislava byl údělným knížetem v Nitře pozdější král velkomoravského státu, Svatopluk. Svatopluk si při nástupu na velkomoravský trůn nechal titul Nitranského knížete a po smrti Bořivoje se stal knížetem českým. Svatoplukův nejstarší syn – Mojmír II., se stal knížetem celé Velkomoravské říše (českým knížetem se stal Přemyslovec Spytihněv I.) a Svatopluk II. se stal údělníkem v Nitře. Možný třetí Svatoplukův syn Predslav byl, pokud existoval, pravděpodobně knížetem bratislavským.
Velkomoravská knížata z rodu Mojmírovců #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky1Mojmír I.90x90pixelůcca 795? – 846?830? – 846První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.2Rostislav90x90pixelůok. 813? – po 870 (Bavorsko)846 – 870Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.Skowronek, J., M. Tanty, T. Wasilewski. Słowianie, s. 38 Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj.3Svatopluk I.90x90pixelůok. 830 – 894870 – 871Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).6Slavomírok. 830 – po 873871Kněz příbuzný s Mojmírovci, vůdce vzpoury proti franským místodržícím Wilhelmovi II. a Engelšalkovi, v jejichž moci byla Morava krátce v roce 871.3Svatopluk I.90x90pixelůok. 830 – 894871 – 894Znovu na trůně.7Mojmír II.90x90pixelůpo 871 – 906?894 – 906Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
Další prameny doložení Mojmírovci Svatopluk II. – bratr Mojmíra II., údělný kníže v Nitře.
Legendární Mojmírovci Moravod, Vladuc, Suanthos, Samoslav, Hormidor, Mojmír – fiktivní předci Mojmíra I. zmiňovaní v barokních kronikách, Boso-Hosdius – možný otec Rostislava a nedoloženého Bogislava zmiňovaný v pozdních pramenech, Bogislav – možný otec Svatopluka I., Predslav – možný syn Svatopluka I.
Osoby možného mojmírovského původu Pribina – příslušnost k dynastii nejistá; vládce Nitranského knížectví, dle některých názorů jen údělník příbuzný s Mojmírem I., Kocel – příslušnost k dynastii nejistá; Pribinův syn, Přemyslovci – dle některých názorů Bořivoj synem Rostislava, Gorazd – dle některých názorů syn Rostislava.
Reference
Externí odkazy
Literatura
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech
Kategorie:Velkomoravská říše