Hodice () jsou obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel.

Název Název se vyvíjel od varianty Hodicz (1303, 1358), Hodycz (1398), Hodicz (1446, 1496, 1517), Hoditz (1678, 1718, 1720, 1750, 1751), Hoeditz, Hoditz a Hodice (1846) až k podobám Höditz a Hodice v roce 1872. Název je rodu ženského čísla pomnožného, genitiv Hodic. Místní jméno bylo vytvořeno připojením přípony -ice k osobnímu jménu Hod (zkratka Brzhod či Hodslav) a znamenalo ves lidí Hodových.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303, kdy je zmíněna Jitka z Hodic.

Roku 1967 zde byla zahájena jako první výroba salámu Vysočina, když chtěli vyrobit uherský salám, který by byl ale i navíc tepelně opracovaný. Později se stal velmi oblíbeným a mnoho jiných masokombinátů jej začalo vyrábět a postupně se začal i ochuzovat a zhoršovala se i jeho kvalita. Jediným výrobcem, který dnes vyrábí Vysočinu dle původní receptury, je masokombinát v Hodicích, který ho dává na trh pod obchodním názvem Hodická Vysočina 1967.

Obec Hodice v roce 2011 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za zapojení seniorů do veřejného života. Obec Hodice v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za společenský život. Obec Hodice v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.

Přírodní poměry Nachází se 2,5 kilometru jižně od Třeště, tři kilometry severozápadně od Panenské Rozsíčky, deset kilometrů severně od Telče, 4,5 kilometru severovýchodně od Třeštic, čtyři kilometry východně od Růžené a 3,5 kilometru jihovýchodně od Čenkova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci leží na rozmezí dvou geomorfologických okrsků Třešťská pahorkatina a Otínská pahorkatina. Průměrná nadmořská výška činí 563 metrů.

Nejvyšší bod, Jelení hora (653 metrů), leží východně od obce. Na západním okraji katastru stojí Kratizna (639 metrů). Hodicemi protéká Třešťský potok, do něhož se zprava jižně od vsi vlévá bezejmenný potok, přímo v Hodicích pak opět zprava Úzký potok a potok Lísek. Na území obce se rozkládá řada rybníků, na bezejmenném potoce jižně od Hodic stojí soustava tří rybníků – Horní, Střední a Dolní smrčkovské rybníky. Na Úzkém potoce leží Fexáček a Dírský rybník, Na Lísku pak východně od Hodic dvojice rybníků Horní a Dolní Jilmík. Na Třešťském potoce stojí dva velké rybníky Janovský a Hodický. Na pravé straně silnice z Třeště do Hodic proti kapličce rostou dva památné topoly černé, oba měří 28 metrů a jejich stáří bylo roku 2009 odhadováno na 170 let.

Obyvatelstvo Podle sčítání 1930 zde žilo ve 125 domech 912 obyvatel. 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 902 římských katolíků, 1 evangelík, 1 příslušník Církve československé husitské a 3 židé.

Obecní správa a politika Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Bakaj.

Obec je členem mikroregionů Telčsko a Třešťsko a Místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta 2002–2006 613 68,68 9 3 ODS2 Hasičské sdruž.nezáv.kand.2 KDU-ČSL2 SNK obce Hodice Josef Bakaj 2006–2010 609 67,98 9 4 ODS2 SNK Evropští demokraté1 Hasičské sdruž.nezáv.kand.1 KDU-ČSL1 SNK OBCE HODICE Josef Bakaj 2010–2014 607 70,51 9 4 ODS2 Strana práv občanů Zemanovci1 SNK OBCE HODICE1 Pro Hodice společně1 Nezávislé Hodice Josef Bakaj 2014–2018 617 62,56 9 4 ODS3 MOTO KLUB PRO HODICE2 HODICE – Náš zájem Josef Bakaj

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. dubna 1996.

Znak: V červeném štítě dva zlaté bůvolí rohy. Vlajka: Červený list se dvěma bůvolími rohy z obecního znaku v žerďové části. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo „Roštýn“, Výroba automatických dveří LEXA & KRUŽÍK, spol. s r.o., NÁKUPNÍ A PRODEJNÍ HOSPODÁŘSKÉ DRUŽSTVO pro Třešť a okolí, Dřezo Hodice s.r.o., Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., OD Roštýn, družstvo, SACCULIS s.r.o., NGA Services, spol. s r.o., e-shopping24, s.r.o., CREASY PZ s.r.o., MRAMOR und GRANIT, s.r.o. a GÜHRING s.r.o. Obcí prochází silnice II. třídy č. 406 z Třeště do Telče, komunikace III. třídy č. 4069 do Panenské Rozsíčky a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavonic. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Telč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, Dačice, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Třeboň, Mrákotín, Bítov, Studená, Třešť a Opatov a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice. Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 z Růžené do Panenské Rozsíčky a zeleně značená turistická trasa.

Školství, kultura a sport Mateřská škola v Hodicích byla otevřena v roce 1953, sídlí ve vile na konci vesnice. V roce 2014 měla kapacitu 35 dětí. Základní škola má dvě třídy s 1.–5. ročníkem, tu ve školním roce 2023/2024 navštěvovalo 16 žáků. Na druhý stupeň žáci dojíždějí do základních škol v okolí

Funguje zde místní knihovna, ze spolků jsou zastoupeni myslivci (v roce 2014 měli 14 členů) a SDH Hodice, který byl založen roku 1890 a v roce 2014 měl 41 členů.

Sportu se věnují Moto klub Hodice AČR a TJ Hodice, který se věnuje stolnímu tenisu, cvičení, tenisu, nohejbalu, hokeji a fotbalu. Tým kopané hraje III. třída mužů. Tělovýchovná jednota byla založena roku 1969. V obci dále funguje Klub seniorů a zapsaný spolek HRAD, který pořádá akce pro rodiny s dětmi.

Pamětihodnosti

Boží muka směrem na Třešť Krucifix mezi dvěma stromy u hospody. Vodní mlýn Janov Expozice místní dráhy Kostelec - Slavonice

Osobnosti Jan Lisý (1909–1982), výzkumník

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jihlava Kategorie:Obce v okrese Jihlava Kategorie:Mikroregion Telčsko Kategorie:Mikroregion Třešťsko Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině