thumb|Označníky zastávky v Očihově: DPÚK, KAVKA bus, krajský označník, Václav Lexa – LEXTRANS Autobusovou dopravu v závazku veřejné služby v Ústeckém kraji do 8. září 2006 z asi 80 % zajišťoval Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. Začátkem roku 2006 provozoval 227 linek a 389 autobusů a denně přepravil kolem 60 000 cestujících. Spor o výši dotací se vyhrotil natolik, že kraj tomuto dopravci na konci ledna 2006 vypověděl smlouvu a začátkem srpna 2006 dopravce na čtyři dny přerušil provoz většiny spojů. Kraj postupně vyhlásil tři sady výběrových řízení. V první sadě, vyhlášené v dubnu 2006, ve všech oblastech uspěla ČSAD Česká Lípa a. s., firma spřízněná s původním dopravcem. Dopravu měla převzít od 9. září 2006, avšak 6. září 2006 jí kraj rámcové smlouvy vypověděl pro porušení povinností. Druhou sadu výběrových řízení vyhlásil kraj v polovině srpna pro případ, že by ČSAD Česká Lípa a. s. nedostála svému závazku. S vítězi květnových řízení kraj začal od 7. září 2006 uzavírat rámcové smlouvy na podmínečné zajištění dopravy do 2. června 2007, výsledek srpnových výběrových řízení nebyl zveřejněn. Koncesní výběrová řízení pro období 2007–2014 byla vyhlášena v říjnu 2006 a jejich výsledek vyhlášen 1. prosince 2006, ve většině oblastí uspěli dosavadní městští dopravci. V roce 2011 bylo pro oblast Lounsko-západ, kde předchozí dopravce dostal okamžitou výpověď, provedeno pilotní výběrové řízení na desetileté provozování dopravy podle nového vzoru, vyžadující zcela nové nízkopodlažní autobusy v jednotném krajském zbarvení, s klimatizací, moderním informačním systémem a GPS sledováním. V letech 2013 a 2014 proběhla sada výběrových řízení pro dalších 12 oblastí, na jejichž základě byly uzavřeny smlouvy na období od 1. ledna 2015 do roku 2024. Dvě oblasti (příměstská doprava Ústí nad Labem a příměstská doprava Most a Litvínov) byly dojednávány mimo soutěž.

29. května 2017 zastupitelstvo kraje schválilo zřízení krajského autobusového dopravce, příspěvkové organizace Dopravní společnost Ústeckého kraje. Ten má postupně nahradit současné provozovatele. Samospráva tak reagovala na potíže v autobusové dopravě v souvislosti s vládním nařízením o zvýšení platů řidičů. Sdružení dopravců ČESMAD Bohemia tento krok označilo za drahý socialistický experiment.Ústecký kraj bude mít vlastního provozovatele autobusové dopravy , BUSportál.cz, 30. 5. 2017, rebus Na Sněmu Svazu měst a obcí, který proběhl od 18. do 19. května 2017 v Plzni, bylo za účasti zástupkyně Asociace krajů ČR konstatováno, že nařízením vlády se vedení všech krajů dostalo do obrovské pasti včetně možných trestněprávních postihů, protože autobusovou dopravu vysoutěžily podle zákona o veřejných zakázkách a jediným kritériem byla cena, a tedy teď nemohou uzavírat dodatek a tu cenu nějak navyšovat. Proto řada krajů zvažuje založení vlastního dopravního podniku, aby se do podobné situace už nemohly dostat. To se mělo týkat zejména Ústeckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, kde už soutěže proběhly.Asociace krajů: Vzniknou krajské dopravní firmy? , BUSportál.cz, rebus, 19. 5. 2017

Spor o dotace s Dopravním podnikem Ústeckého kraje a. s. (2005–2006)

Již v březnu 2005 Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. zveřejňoval v denním tisku inzeráty, v nichž kritizoval některá rozhodnutí a činy představitelů a orgánů kraje.

DP ÚK zastává názor, že rozsah autobusové dopravy, kterou je kraj ze zákona povinen hradit, je určen veřejným zájmem obyvatel, nikoliv politickým rozhodnutím orgánů kraje či dopravce, a že kraj již v předchozích letech nehradil prokazatelnou ztrátu v plné výši podle Zákona o silniční dopravě. DP ÚK se odvolává na Nařízení Rady (EHS) č. 1191/69.

Kraj dopravci vytýkal, že požaduje úhradu prokazatelné ztráty i za spoje a linky, které kraj neobjednal, tedy některé z těch, které do předchozího roku hradily obce.

Kraj pro rok 2006 určil dotaci pro DP ÚK 180 milionů Kč, stejně jako pro rok 2005. DP ÚK požadoval na rok 2006 úhradu prokazatelné ztráty ve výši 315 milionů Kč a tvrdí, že rozpočet určený krajem není v souladu se zákonnými povinnostmi kraje.

Dopravní podnik po kraji požadoval 251 milionů korun jako úhradu ztráty z provozování veřejné dopravy v období leden 2003 až prosinec 2005. Mluvčí Marek Ženkl uvedl, že Dopravní podnik předtím vědomě účtoval menší částky, než na jaké měl ze zákona nárok. Hejtman Jiří Šulc nazval tento postup vydíráním.

Představitelé Asociace krajů České republiky v tiskovém prohlášení ze 4. srpna 2006 konstatovali, že státem určená pravidla pro financování veřejné dopravy mohou vést k nepřijatelnému nátlaku na samosprávné orgány a v konečném důsledku mohou poškodit cestující. Precedent Dopravního podniku Ústeckého kraje označili za „varovný signál, který by měl vést ke změně těchto pravidel a k co největší podpoře zdravého tržního prostředí v oblasti dopravy“.

Výpověď smlouvy s DPÚK (leden 2006), spor o trvání závazku veřejné služby Ústecký kraj vypověděl 31. ledna 2006 Dopravnímu podniku Ústeckého kraje bez oficiálního udání důvodu Smlouvu o závazku veřejné služby pro zajištění základní dopravní obslužnosti Ústeckého kraje veřejnou linkovou dopravou, uzavřenou dne 30. 12. 2003. Zároveň tvrdil, že dopravce je povinen na ztrátových linkách nadále provozovat dopravu až do konce platnosti licencí, tedy do roku 2010 nebo 2011. Vzhledem k tomu, že pro běh výpovědní lhůty je rozhodující doručení výpovědi, nikoliv její odeslání, kraj trvá na tom, že tříměsíční výpovědní lhůta uplynula s koncem dubna, zatímco dopravce tvrdí, že s koncem května (na webu BUSportál se objevila dokonce informace, že až s koncem června 2006). Po domnělém uplynutí výpovědní lhůty přestal kraj dopravu hradit zcela.

Ve sděleních pro média kraj uvedl jako důvod svého postupu nepřiměřené finanční požadavky dopravce. Podle hejtmana a mluvčího Ústeckého kraje jsou finanční požadavky DP ÚK výrazně vyšší než obvyklé ceny jiných dopravců. Kraj a sdělovací prostředky oznámily, že dopravce účtuje náklady 39 Kč/km (z toho přibližně 14 Kč/km je hrazeno z tržeb jízdného), DP ÚK toto tvrzení dementoval a potvrdil, že účtuje náklady 29 Kč/km, přičemž dalších 10 Kč/km připadá na příspěvek na obnovu vozového parku ( v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek prostřednictvím majetkově spřízněné firmy Ekobus) v rámci tzv. přiměřeného zisku definovaného v zákoně. Ceny všech autobusů, které si dopravci v rámci dotované dopravy pořizují, jsou pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoveny Ministerstvem dopravy ČR. Obvyklé náklady účtované v jiných krajích činí 26–32 Kč/km /bez příspěvku na obnovu/, avšak některým městským dopravcům kraj uznává za jízdy mimo území města náklady i přes 40 Kč/km /také bez příspěvku na obnovu/ Nové autobusy těmto dopravcům platí městské rozpočty zvlášť, a to buď jako investiční dotaci a nebo navýšením základního kapitálu v těchto příslušnými městy vlastněných podnicích/. Soukromí dopravci nemají možnost získat podobné finanční prostředky a jsou tímto diskriminováni. Podle článku v časopise Ekonom z evidence Ministerstva dopravy vyplývá, že za prvních devět měsíců roku 2005 činily tyto vykazované náklady na kilometr (ve veřejné linkové dopravě provozované v závazku veřejné služby) v ČR průměrně 26,10 Kč. U spojů hrazených obcemi DP ÚK účtoval náklady pouze 27,29 Kč/km.

DP ÚK vyjádřil názor, že v případě zrušení závazku dle článku 6 odst. 2 Nařízení (EHS) 1191/69 ve znění 1893/91 bude Ústecký kraj muset dopravci vyplácet kompenzaci. Zákon o silniční dopravě je podle DP ÚK v rozporu s Nařízením EHS a DP ÚK se domáhá soudního rozhodnutí o nadřazenosti Nařízení nad zákonem. DP ÚK prohlásil, že ukončením platnosti smlouvy nezanikl závazek veřejné služby a tedy ani povinnost kraje hradit prokazatelnou ztrátu, pokud dopravce dopravu na základě platných licencí nadále zajišťuje. Závazek kraje zdůvodňuje mimo jiné tím, že kraj vyjádřil souhlas s investicemi dopravce s vědomím, že tyto investice je nutné nejméně šest let provozovat. Dopravce kraji vytýká, že před podáním výpovědi ani poté s dopravcem řádně nejednal a nereagoval na nabídky k jednání.

Soudní a správní přezkoumání úhrady a výpovědi V tiskovém prohlášení z 26. července 2006 DP ÚK uvedl: „Dále sdělujeme, že DPÚK po vyčerpání všech možností v této souvislosti podal 21.7.2006 ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR a 25.7.2006 žalobu na stát a Ústecký kraj ve věci neuhrazené ztráty ve výši 274 895 589 Kč za roky 2003–2005 a za květen až červen letošního roku. Žaloba za nehrazení ztráty za měsíc červenec 2006 bude následovat.“

Dopravní podnik Ústeckého kraje se obrátil na Ústavní soud, aby zrušil výpověď smlouvy o závazku veřejné služby a aby uložil kraji platit požadované částky prokazatelné ztráty. Podle DP ÚK Ústavní soud sdělil, že v této fázi není oprávněn zasahovat, neboť kraj nevydal kvalifikované rozhodnutí, které by tento soud mohl přezkoumávat. Podle Ústeckého kraje Ústavní soud oba návrhy zamítl a kraj ve sporech „vítězí“.

O návrhu DPÚK na zaplacení požadovaných částek rozhodoval též Obvodní soud pro Prahu 2. Ten 11. srpna 2006 řízení zastavil a vyjádřil názor, že by spor měl řešit Městský soud v Praze (v rozhodnutí o zastavení řízení však konstatoval, že závazek veřejné služby je upraven veřejnoprávní smlouvou, ne obchodní). Ústecký kraj toto rozhodnutí v tiskových zprávách interpretuje jako věcné zamítnutí návrhů DP ÚK, DP ÚK zdůrazňuje, že věcně soud o návrzích dosud nejednal. Zastavení řízení přezkoumává Vrchní soud v Praze.

Ústecký kraj zaujal právní stanovisko, že jde o spor z veřejnoprávní smlouvy a rozhodování přísluší Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra uvedlo, že řešení sporu přísluší soudu. Ústecký kraj v tiskové zprávě 14. srpna 2006 pouze sdělil, že ministr vnitra svým rozhodnutím návrhy DP ÚK odložil.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se odmítl zabývat podněty DPÚK napadajícími zneužití dominantního postavení ze strany kraje s odůvodněním, že závazek veřejné služby není veřejnou zakázkou (tímtéž argumentem DPÚK zpochybňuje výběrová řízení vyhlášená krajem).

18. srpna 2006 podal DPÚK ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobu na určení práva a právního vztahu. V žalobě napadal platnost výpovědi proto, že veřejnoprávní smlouvu nelze vypovědět bez udání důvodu a lze ji vypovědět jen z důvodů daných zákonem.

Ministerstvo vnitra žalovalo ministerstvo dopravy v kompetenčním sporu. 22. února 2008 Nejvyšší správní soud rozhodl, že spor má rozhodnout ministerstvo vnitra. V srpnu 2008 zvláštní senát Nejvyššího správního soudu (složený ze tří soudců tohoto soudu a tří soudců Ústavního soudu) rozhodl, že spor má rozhodnout ministerstvo vnitra. V odůvodnění uvedl, že kraj a dopravce v osobní linkové dopravě nemohou volně sjednávat výši částky za kterou bude dopravce zajišťovat dopravní obslužnost, neboť její výši stanoví nařízení vlády 493/2004 Sb. Hlavním úkolem kraje není vystavovat dopravce ani obyvatele svému mocenskému působení ani zvažovat, jak co nejúčelněji naložit se svým majetkem, nýbrž zajistit obyvatelům kraje možnost využívat po všechny dny v týdnu sítě veřejné linkové dopravy. DPÚK považuje toto soudní rozhodnutí za potvrzení svého stanoviska a neoprávněnosti postupu kraje, kraj trvá na tom, že požadovaná částka byla neadekvátní. Novým dopravcům však kraj začal vyplácet výrazně vyšší kompenzace. Evropská komise mezitím začala prošetřovat podezření na nepovolenou finanční podporu některých dopravců, které nahradily DPÚK, zejména Dopravního podniku Teplice a Dopravního podniku města Ústí nad Labem.Rudolf Marek: Dotace autobusů v Ústeckém kraji vyšší než loni? , Euro, 5. 8. 2008

Po krajských volbách v roce 2008 se radní Petr Benda (ČSSD) i zastupitel Jaroslav Komínek (KSČM) vyjádřili v tom smyslu, že ve věci požadavku DPÚK na úhradu škody ve výši 1,3 miliardy Kč způsobeného chybami ODS a minulého vedení kraje preferují dohodu a mimosoudní vyrovnání s DPÚK. Novým krajským radním pro dopravu je bývalý hejtman Jiří Šulc (ODS), který se za nové politické situace k problematice zatím nevyjádřil.