Vnorovy (dříve, lidmi zaužíváno a v místním nářečí Znorovy http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/358392-znorovy Navštíveno 13. 3. 2009http://www.vnorovy.cz/images/dokumenty/historievnorov.pdf Str. 1, navštíveno 13. 3. 2009; ) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, v nadmořské výšce 182 m n. m. na ploše 1689 ha. Žije zde obyvatel.
Název Název vesnice má dvě možná vysvětlení: Možnou (písemně nedoloženou) výchozí podobou jména bylo Vnorov odvozené od osobního jména Vnor, jehož významem bylo "Vnorův majetek" a které následně přešlo do množného čísla (což je proces u místních jmen poměrně častý). Osobní jméno Vnor však na území Moravy a Čech není doloženo, zato bylo časté v Polsku, kde od něj byla tvořena i jména sídel (Wnorów, Wnory a další). Protože poměrně nedaleko Vnorov (na úpatí Chřibů) leží Osvětimany pojmenované podle lidí přišlých z Osvětimi, je možné i v případě Vnorov uvažovat o přenesení jména některého polského sídla se základem Wnor-. Ze spojení s předložkou z vznikl nářeční tvar Znorovy, který se v 18. a 19. století stal i úřední podobou jména obce.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 727, 728.
Historie První zmínka o Vnorovech pochází z falza s vročením 1249, ale vzniklého v letech 1267–1275. V roce 1673 byly Vnorovy povýšeny na městečko a 13. listopadu 1908 je císař František Josef I. povýšil na městys.
V pátek 9. září 1831 po třetí hodině odpolední spadl za velkého hluku na pole Tomáše Otrhálka u Hatěckého mlýna meteorit vážící bezmála 3,7 kg, který dostal po panství jméno Wessely (někdy nazýván též Znorow, dle obce). Svědky této události byly dvě místní ženy trhající trávu v řepném poli, jakož i další sousedé. Pád vnorovského meteoritu, podobně jako předtím v roce 1808 stonařovské meteority, dobře zdokumentoval ředitel c. k. přírodovědných sbírek ve Vídni Carl Franz Anton Ritter von Schreibers.Pád meteoritu (Oficiální stránky obce Vnorov)O pádu meteoritu na panství Wessely na Moravě dne 9. září 1831Wessely
V září 1938 bylo u Vnorov aktivováno polní letiště. Od 28. září do 5. října se zde nacházela pátá peruť leteckého pluku 3 s letkami 45, 49 a 53 (stíhací letouny B-534).
Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením dvou samostatných obcí Vnorovy a Lidéřovice.
Památky V obci se nachází plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1747. Novobarokní kostel sv. Alžběty Durynské pochází z roku 1909.Vnorovský kostel svaté Alžbety slaví sto let Hodonínský deník, 18. 10. 2009Předchůdce kostela byl možná v raném středověku Hodonínský deník, 27. 10. 2009 Dále se zde nachází sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1745, kaplička P. Marie z roku 1898, zvonice v Lidéřovicích, kaplička sv. Huberta, socha sv. Floriana v Lidéřovicích z roku 1749 a několik pamětních křížů. Před školou se nachází památník odbojářky, popravené nacisty Marie Kudeříkové a vedle školy její rodný dům. Dále se před školou nachází památník Jana Skácela v podobě knihy.
Doprava Obcí prochází silnice I. třídy I/55, železniční trať Rohatec – Veselí nad Moravou a Baťův kanál. Vesnici obsluhují vlakové spoje linky S91 a autobusové spoje linky 910 a 911 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.
Galerie
Osobnosti Pardus ze Vnorov (?–?), olomoucký komorník Martin Húska (řečený Loquis) (?–1421), reformní husitský kněz Georgius Zrunek (1736–1789), kněz, hudební skladatel období baroka František Sokolář (1851–1913), entomolog a carabidolog P. František Zýbal (1871–1940), kněz, spisovatel a básník Štěpán Polášek Topol (1893–1964), spisovatel, dramatik a pedagog Jan Doležal (1902–1965), psycholog, univerzitní profesor Karel Chytil (1913–2002), vojenský veterán RAF, tajně svěcený kněz a biskup katolické podzemní církve Marie Kudeříková (1921–1943), studentka popravená nacisty za odbojovou činnost Jan Skácel (1922–1989), básník P. Pavel Zíbal (1922–2008), kněz, politický vězeň a spisovatel Petr Skácel (1924–1993), akademický malíř, mladší bratr básníka Jana Skácela Ondřej Studénka (* 1985), herec Jakub Tomeček (*1991), český olympionik, sportovní střelec z brokovnice
Ve Vnorovech také pobýval u svého strýce faráře hudební skladatel Leoš Janáček a působil zde kněz, filozof a spisovatel P. František Vojtek, SJ.
Samospráva Od roku 2010 byl několikrát zvolen starostou Antonín Gazárek. V roce 2022 jej v této funkci nahradil dřívější místostarosta Pavel Chudík. Jedná se o vinařskou obec ležící na Slovácku ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě U svaté Anny, Vinice za sadem, Za vinohrady, Spinecko, Prostřední hora, Staré hory, Nivky, Žleby, Roviny, Vinice za sadem).
Z církevního hlediska místní římskokatolická farnost patří do olomoucké arcidiecéze, moravské církevní provincie, děkanátu Veselí nad Moravou. Místní kostel má status farní.
Správní území
Obec leží v Jihomoravském kraji s 672 obcemi v okrese Hodonín s 82 obcemi, má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem je součástí správního obvodu Veselí nad Moravou s 22 obcemi. Skládá se s 2 katastrálního území a 2 části obce. Obec se dělí na dvě části, vlastní Vnorovy a vesnici Lidéřovice. Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Vnorovy Dražky FK Agro Vnorovy
Externí odkazy
http://www.vnorovy.cz/ Oficiální stránky
Kategorie:Vesnice v okrese Hodonín Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Hodonín Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině Kategorie:Sídla na řece Moravě