Lásky div je opera o jednom dějství českého skladatele Václava Kálika (1891–1951) na vlastní libreto podle stejnojmenné „žaponské komedie“ Julia Zeyera. Poprvé byla provedena v Severočeském divadle Liberecdne 22. listopadu 1950.

Vznik a historie Skladatel Václav Kálik napsal svou druhou operu Lásky div v letech 1942–1943, ještě před premiérou své první opery Jarní jitro (Olomouc 1943). Žil v té době v Nymburce a Lásky div vznikal současně s Kálikovou II. symfonií. Skladatel tentokrát při tvorbě libreta vycházel z jedné z komických veršovaných aktovek Julia Zeyera, odstranil však původní dálněvýchodní kolorit (Japonsko bylo Hitlerovým spojencem) a umístil děj do neurčitého prostředí, případně stylizované antiky. Navíc ho obohatil o postavu kněžny a odpovídající dialogy, které jsou v Zeyerově dramatu jen předmětem vyprávění.

I tato opera musela na svou premiéru čekat řadu let, uvedlo ji až na podzim roku 1950 liberecké divadlo, a to v kombinaci s baletními zpracováními Chačaturjanova Karnevalu a Šeherezády Rimského-Korsakova. Opera se v Liberci setkala s živým úspěchem a například recenzent Lidové demokracie ji označil za „pravdivý hold lásce a životu“. Velmi negativní recenze opery z pera vlivného kritika Bohuslava Karáska (tehdy vedoucího redaktora Hudebních rozhledů) však skladatele velmi zasáhla a měla patrně nepříznivý vliv na průběh jeho těžké choroby, které podlehl v listopadu roku 1951, aniž by dokončil svou poslední operu Posvěcení mládí, na které pracoval od roku 1946.

Lásky div již nebyl v Československu vícekrát inscenován, roku 1964 ho však uvedlo operní divadlo v polské Vratislavi v režii Haliny Dzieduszycké a pod taktovkou Oldřicha Pipka, který dirigoval již libereckou inscenaci. Premiéra se konala 8. února 1964 a Lásky div se hrál v kombinaci s Pucciniho operou Gianni Schicci.

Osoby a první obsazení osoba hlasový obor premiéra (22. listopadu 1950)Velekněz (Aristobulos) baryton Vladimír BauerKněžna (Chrýsis) soprán Božena Kroutilová / Jadwiga WysoczanskáSetník (Andronikos) tenor Jiří Hrubeš / Otto KrčkaDívka z družiny kněžny (Fébé) soprán Radmila Minářová Svatebčané, tanečnice (sbor a balet) Dirigent: Oldřich Pipek Režie: Oldřich Mrňák Scéna: Josef Svoboda

Děj opery V sešeřelé svatyni velekněz apostrofuje sochu bohyně, jíž je chrám zasvěcen; nelituje, že sestárl v jejích službách. V tom do chrámu vběhne mladá dívka z kněžniny družiny a hledá zde útočiště před svým pronásledovatelem, jímž je mladý setník, za kterého se právě provdala; stěžuje si, že zradil její lásku. Velekněz ji sotva stihne ukrýt, když setník sám přichází prosit bohyni lásky o pomoc. Velekněz mu slibuje pomoc, ale zamění sochu bohyně za zahalenou dívku.

Mladý voják prosí „bohyni“ o pomoc, ale ta mu činí výčitky a setník musí prozradit své tajemství. Jako prostý voják se zamiloval od pohledu do urozené dívky z kněžniny družiny, avšak mlčel, vědom si společenského rozdílu. Jednou ho v zahradách paláce potkala kněžna; uhodla, že se trápí láskou, a domnívala se, že i zná jméno jeho vyvolené; ale s bolestným překvapením uslyšela, že se jedná o její družku. Slíbila vojákovi pomoci pod podmínkou, že jí splní jedno přání, až se mu dívky dostane. Poté kněžna postupně zařídila u vladaře, aby voják postoupil ve službě a konečně mohl požádat dívku o ruku.

Slavila se svatba, všechny upoutaly tanečnice, zvláště jedna z nich. Když pak měl ženich odejít za nevěstou, zadržela ho tato tanečnice a odvedla; byla to kněžna. Loučila se s ním, zadržujíc bol, a jako odměnu za svou přízeň si od něj vyžádala polibek. Ten však zahlédla dívka a, domnívajíc se, že jí je ženich již o svatebním dnu nevěrný, uprchla.

Dívka tedy pochopí, že jí byl její novomanžel věrný, a sestupuje z piedestalu bohyně lásky, aby se s ním smířila. Velekněz jim žehná a děkuje bohyni.

Nahrávky 1958 (nevydaná nahrávka Československého rozhlasu) Vstupní monolog velekněze, zpívá Jan Soumar, Pražský rozhlasový orchestr řídí Josef Hrnčíř. 1964(?) nevydaná rozhlasová nahrávka polské inscenace, Orchestr Vratislavské opery řídí Oldřich Pipek.

Reference

Literatura

Kategorie:Opery Václava Kálika Kategorie:Opery v češtině Kategorie:Opery z roku 1950 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Liberci