Jan Bosco Graubner (* 29. srpna 1948 Brno) je český římskokatolický duchovní, biskup, v letech 2022–2026 arcibiskup pražský a primas český. V letech 1992–2022 sloužil jako 14. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. V letech 2000–2010 a 2020–2025 byl předsedou České biskupské konference. Od roku 2015 je velkopřevorem Řádu Božího hrobu v České republice.
Olomouckou arcidiecézi převzal v roce 1991 po smrti arcibiskupa Vaňáka nejprve jako pomocný biskup, kterým byl od roku 1990, rok poté jej pak papež Jan Pavel II. jmenoval sídelním arcibiskupem.
Od května 2022 do února 2026 byl pražským arcibiskupem.
Životopis Narodil se v Brně jako jeden z pěti sourozenců (má dvě sestry a dva bratry) Janu Graubnerovi a Ludmile roz. Michálkové. Jeho otec byl zámožným podnikatelem, společně se svými rodiči a bratry vlastnil prosperující továrnu na pánské prádlo Bratři Graubnerovi. Po nastolení komunistického režimu byla firma znárodněna a přejmenována na národní podnik Šohaj. Po znárodnění firmy byl Graubnerův strýc poslán do vězení a tatínek musel nastoupit k pomocným technickým praporům. Matka s dětmi se posléze přesunula do výminku na statku ve Strážnici, odkud Graubnerova rodina pochází. Na výminku žili v potupných životních podmínkách, obývali jednu větší místnost, oblečení se dědilo ze sourozence na sourozence a matka živila děti pouze z žoldu, který jí manžel posílal z vojny. Matka děti vedla k náboženské víře, chodily ministrovat. Jan měl kvůli svému náboženskému vyznání problémy ve škole, kde učitel mluvil o zlých kapitalistech.
V roce 1967 zde vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu a poté rok pracoval ve Zlíně jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 zahájil v Olomouci studia teologie, na kněze byl vysvěcen 23. června 1973. Mezi lety 1973 a 1982 působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Už během tohoto působení se jako mnoho dalších římskokatolických duchovních dostal do hledáčku Státní bezpečnosti a několikrát se musel podrobit výslechům, kdy byl někdy na celý den odvezen pryč. Graubner se podle svých slov snažil s členy StB diskutovat mírně a nekonkrétně.
V této době se výrazně podílel na rozvoji hnutí Fokoláre v Československu, jehož hlavou byl Karel Pilík. Od roku 1982 do března 1990 byl farářem ve Vizovicích, kam byl komunisty poslán, za to, že se scházel mimo kostel a faru s mladými lidmi, zároveň působil jako administrátor excurrendo v Provodově (Malenisku) a Horní Lhotě.
Biskup Dne 17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna téhož roku arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil větu Quod dixerit vobis facite (česky: Co vám řekne, učiňte).
Biskupská genealogie Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil. Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.
Arcibiskup olomoucký náhled|vlevo|Znak Jana Graubnera jako arcibiskupa olomouckého Po smrti Františka Vaňáka převzal jako pomocný biskup správu diecéze a posléze byl 28. září 1992 jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992. Pokračoval ve snaze svého předchůdce obnovit diecézní struktury a instituce zlikvidované v průběhu komunistického útlaku. V rámci obnovy církevního školství založil či obnovil celou řadu církevních škol, např. tehdejší Cyrilometodějské gymnázium (1992), VOŠS Caritas (1995), Stojanovo gymnázium (2001). Inicioval vznik Tříkrálové sbírky.
V období od 25. ledna 2000 do 24. března 2010 byl předsedou České biskupské konference (ČBK), od 24. března 2010 byl jejím místopředsedou. Dne 28. dubna 2020 byl do pozice předsedy ČBK zvolen po kardinálu Dominiku Dukovi podruhé. Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost.
Byl předsedou přípravné komise Plenárního sněmu katolické církve v České republice. V roce 2014 se stal členem Řádu Božího hrobu a od roku 2015 je jeho velkopřevorem v České republice. náhled|Znak Jana Graubnera jako velkopřevora Řádu Božího hrobu Dne 17. května 2015 koncelebroval se Stanisławem kardinálem Dziwiszem v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce slavnostní vzpomínkovou mši k 20. výročí návštěvy sv. Jana Pavla II. a jeho setkání s mládeží. Shromáždění věřících, při němž byl do ostatkové skříňky poblíž oltáře sv. Viktora uložen relikviář s ostatkem – krví – sv. Jana Pavla II., pozdravil prostřednictvím televizního přenosu z Říma Svatý Otec papež František.
V době pandemie covidu-19 roku 2020 několikrát celebroval mši svatou v Kapli Telepace v Ostravě, v přímém televizním přenosu TV Noe.Přímý přenos TV Noe, 25. října 2020, 10:15-11:15 Na podzim 2020 koronavirem onemocněl, byl hospitalizován a podle jeho vlastních slov byl jeho stav velmi vážný: „Ocitl jsem se na prahu věčnosti“. Věřící byli během jeho hospitalizace posléze vyzváni, aby se za něj modlili. Po několika týdnech hospitalizace se uzdravil. Graubner poté napsal děkovný list, v němž děkoval věřícím za modlitby za jeho uzdravení, v němž svůj stav nadále popisoval: „Situace byla vážná a já jsem Pánu za vše poděkoval a byl připraven odejít do jeho milosrdenství, ale zároveň jsem slíbil v práci pokračovat, pokud on bude chtít.” náhled|Znak Jana Graubnera jako arcibiskupa pražského
Arcibiskup pražský Dne 13. května 2022 jej papež František jmenoval 37. arcibiskupem pražským, přestože mu v té době bylo téměř 74 let. Intronizován byl 2. července 2022. V okamžiku svého jmenování se Jan Graubner stal administrátorem olomoucké arcidiecéze, a byl jím až do 2. července 2022, kdy se ujal úřadu pražského arcibiskupa. Jeho jmenování bylo velkým překvapením kvůli jeho věku a také tomu, že celý život působil na Moravě (k přeložení biskupa do jiné církevní provincie dochází velmi vzácně, na území Čech a Moravy se tak stalo naposledy v roce 1916, kdy byl arcibiskup pražský Lev Skrbenský z Hříště jmenován arcibiskupem olomouckým). Jeho nástupcem ve funkci arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského byl v pátek 9. února 2024 jmenován papežem Františkem Mons. Josef Nuzík. náhled|Osobní znak Mons. Jana Graubnera, jako velkopřevora Českého místodržitelství Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského a emeritního arcibiskupa pražského i olomouckého čili primase českého a metropolity moravského Dne 29. srpna 2023 při dosažení svých 75. narozenin poslal Graubner papeži rezignační list, který je povinen poslat každý biskup při dosažení tohoto věku. Papež František Graubnera vyzval, aby ve funkci nadále setrval, dokud neučiní jiné rozhodnutí. Arcibiskup Graubner posléze prohlásil, že pokud mu to zdraví dovolí, je ochoten ve své funkci pokračovat, dokud bude potřeba. Dne 2. února 2026 papež Lev XIV. jeho rezignaci přijal a novým pražským arcibiskupem jmenoval Stanislava Přibyla. V dubnu 2026 se jako emeritní biskup vrátil do Olomouce.
Znak Jeho osobním církevním znakem jsou od počátku biskupské služby tři zlaté nádoby pod stříbrnou hvězdou v modrém poli, odkazující na zázrak proměnění vody ve víno Ježíšem Kristem na svatbě v Káně Galilejské. Ten je spojený ve čtvrceném štítě s další symbolikou, podle zastávaných úřadů a hodností, arcibiskupa pražského a primase českého, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského, velkopřevora Rytířského řádu Božího hrobu.
Akademická činnost Od roku 1999 do roku 2021 byl předsedou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, na jejíž Cyrilometodějské teologické fakultě působil z titulu svého arcibiskupského úřadu jako její Velký kancléř.
Názory Jan Graubner v roce 2021 kritizoval počínání kontroverzní radní Hany Lipovské v Radě České televize, oznámil rovněž, že vyzval Hanu Lipovskou k rezignaci. Hana Lipovská tuto výzvu neuposlechla, později však byla odvolána poslanci. Hana Lipovská byla do Rady ČT původně navržena Českou biskupskou konferencí, její následné působení označil Graubner za „citelné ponaučení“ pro Českou biskupskou konferenci.
Zatímco jeho předchůdce kardinál Dominik Duka dával často najevo své politické názory, Jan Graubner je spíše znám tím, že se snaží působit nestranně. Stejně jako většina římskokatolické církve zastává konzervativní postoje.
Na otázku manželství homosexuálních páru odpověděl: „Mám k nim úctu jako ke každému jinému člověku. Mé přesvědčení o manželství a zdravé rodině však nepřipouští manželství lidí stejného pohlaví.”
Při otázce, jestli má radost z vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách 2023, odpověděl neutrálně: „Věřím, že se podaří spojit síly pro dobro naší společnosti.“
Dne 3. března 2022, krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu, zaslal jménem českých a moravských biskupů list adresovaný moskevskému patriarchovi Kirillovi, v němž jej vyzval, aby se okamžitě zasadil o ukončení válečného konfliktu.
Na konci června 2024 arcibiskup Graubner připomínkoval návrhy revize rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání, který vypracoval Národní pedagogický institut. Graubner měl připomínky k zasazení genderové problematiky do výuky dějepisu, ochraně klimatu a navrhl omezení práva na bezplatné vzdělávání pouze pro děti, které „nenarušují chod školy a vzdělávání ostatních“. Podle Graubnera je „popisování dějinných událostí pohledem genderu nadbytečné, ideologické a absurdní“ a je potřeba „odmítnout všechny pokusy zastřít odkaz na neodstranitelný pohlavní rozdíl mezi mužem a ženou“. Kritizoval také část, která si vytyčuje za cíl přípravu mladé generace na environmentální a technologické a sociální změny. Ochranu planety bez ohledu na zájmy a potřeby člověka označil za ideologickou. Také uvedl, že je nutné „více akcentovat roli člověka, který nechrání životní prostředí pro personifikovanou planetu a na vlastní úkor, ale naopak s ohledem na člověka a pro budoucí generace lidí.” Kritiku si vysloužil především jeho návrh na omezení dostupnosti školní docházky: „Je třeba revidovat systém, aby právo na vzdělávání bylo sice bezplatné a nárokové, avšak bylo k dispozici pouze dětem a rodičům, kteří nenarušují chod školy a vzdělávání ostatních žáků.“ Dle organizace pro informace ve vzdělávání EDUin to je přímo proti Listině základních práv a svobod.
Podporuje také ekumenismus a znění kytar při bohoslužbě.
Asi týden před sněmovními volbami v roce 2025 veřejně kritizoval hnutí Stačilo!.
Kritika Arcibiskup Graubner byl v některých médiích opakovaně kritizován, mimo jiné v rámci aféry kolem arcibiskupských vinných sklepů a případu údajného Graubnerova krytí pohlavního zneužívání dětí farářem Františkem Mertou (trestní oznámení v této věci, zřejmě trestný čin nadržování, policie odložila jako bezpředmětné). Bohoslovec Václav Novák († 2018), který opakovaně na kauzu faráře Merty arcibiskupa Graubnera upozorňoval a shromáždil písemná svědectví řady obětí, napsal o Graubnerově postoji knihu Křičí hlasem zrady! (2003). Částí veřejnosti byla kritizována též jeho účast na Sudetoněmeckých dnech v roce 2002.
Odvolání Marka Orko Váchy Arcibiskup Graubner v polovině února 2025, odvolal kněze Marka Orko Váchu z pražské akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Důvodem byly stížnosti věřících na jeho vystoupení z 29. ledna 2025 v pořadu TV Noe Hospodin v hospodě. Arcibiskupství Váchovi poslalo odvolací dopis, podle kterého byl uvolněn z funkce s účinností od 15. února 2025. Váchovo odvolání vyvolalo silnou kritiku veřejnosti. Kritika přitom zaznívala zejména kvůli tomu, že s Váchou věc nikdo z nadřízených osobně neřešil a odvolání tak přišlo nečekaně, aniž by měl prostor reagovat. Za Váchu se postavila řada lidí i veřejně známých osobností. V neděli 16. února před arcibiskupským palácem odehrála demonstrace. Před palác přišli i kritici, kteří zastávají názor, že Graubner v minulosti kryl sexuální zneužívání. Společně žádali Graubnerovu demisi. Graubner však svou vinu odmítl.