Miloslav Nohejl (26. května 1896, PlzeňMatrika narozených, Plzeň-město, 1895-1896, snímek 326, Záznam o narození a křtu – 25. října 1974, Plzeň) byl český spisovatel-prozaik.
Život Narodil se v rodině úředníka státní dráhy Adolfa Nohejla a jeho manželky Anny, rozené Kudlové. Otec matky Anny, Václav Kudla (1847–1921), vlastnil instalatérský závod, který po jeho smrti Adolf Nohejl převzal.
Vyrostl v Plzni. V letech 1907 až 1914 studoval a maturoval na I. české reálce v Plzni. Již během středoškolských studií psal krátké beletristické prózy. Krátce studoval na Vysoké škole technické v Praze, studium přerušila první světová válka. Poprvé publikoval v plzeňském Českém deníku pod šifrou M. T. V roce 1915 se vrátil do Plzně, kde se stal městským úředníkem. Z římskokatolické církve vystoupil roku 1919. První jeho povídka byla otištěna v červnu 1919 v literárním týdeníku Cesta. 17. září 1919 se oženil s Kristinou Kleinovou. Po studiu na Státní knihovnické škole v Praze v letech 1921–1922 pracoval od 1. 7. 1922 v plzeňské Krajské lidové knihovněJiné zdroje uvádějí název instituce Městská lidová knihovna..
V roce 1927 (uváděn také rok 1922) byl přijat za člena Literární skupiny. V roce 1923 se stal členem Syndikátu českých a slovenských spisovatelů. Přispíval též do brněnského literárního časopisu Host, do plzeňského časopisu Pramen, do Českého deníku, Rozprav Aventina, časopisu Sever a Východ, Tvar, Lumír. Léta spolupracoval s Lidovými novinami. Ve třicátých letech spolupracoval s pražským rozhlasem.
V letech 1948 –1951 byl ředitelem Krajské lidové knihovny v Plzni. V roce 1951 byl skoro rok držen ve vyšetřovací vazběPodle serveru Prostor-ad.cz byl funkce zbaven již v roce 1948. Měl být časopisem Osvětová práce napaden jako nepřítel socialismu, který liknavě vyřazoval "brakovou" literaturu. údajně z toho důvodu, že velmi pomalu a nedůsledně vyřazoval z knihovního fondu tehdy tzv. brakovou literaturu, například knihy Egona Hostovského, Uptona Sinclaira i díla dalších významných spisovatelů. Bez vynesení rozsudku byl v září 1951 propuštěn z vězení, v listopadu také ze zaměstnání. V letech 1948 –1956 nemohl publikovat beletristické prózy. Po propuštění z práce odešel do invalidního důchodu a v roce 1956 pokračoval v literární činnosti. V únoru 1955 Nohejl ovdověl a v červnu se oženil s Martou Vildovou, pracovnicí Krajské lidové knihovny v Plzni. V roce 1956 byl přijat do Svazu československých spisovatelů, ve kterém byl až do jeho zániku v roce 1970. Opět mohl publikovat. V roce 1968 byl rehabilitován. 13. září 1968 byl v Plzni oceněn Cenou města Plzně za celoživotní literární dílo. 2. září 1970 ho postihl v Karlových Varech vážný úraz, který zapříčinil zhoršení zdravotního stavu. Zemřel v ústraní 25. října 1974 v Plzni.
Dílo Předválečné prózy Miloslava Nohejla charakterizuje vztah dvojice milenců nebo manželů, často ovlivněný dalším milostným vztahem. Již v roce 1926 ocenil např. významný kritik Arne Novák povídkové knihy Dívka a sen a Vidím milence např. slovy „...Miloslav Nohejl je stylista dbalý a vkusný...někdy se mu podaří věta jemného výbrusu a vděku až nadzemského...“.
Po druhé světové válce Nohejl nejprve popsal své zážitky z květnové revoluce (Holýma rukama) a pak se soustředil na prózy s faktografickým základem, věnované Plzni.
Knižní vydání Veliká radost (prózy, Plzeň, Karel Beníško, 1921) Dívka a sen (Praha, Otakar Štorch-Marien, 1925) Vidím milence (osm povídek, Vyškov, Fr. Obzina, 1925) Souhlas (román, Praha, Družstevní práce, 1926) Proměna''' (novoroční črta, dřevoryty Josef Hodek, Plzeň, Marie Hodková, 1927) Kniha se rodí (fejeton, V Plzni, Kroužek bibliofilů a přátel grafiky, 1928) Ohnivý červenec (román, upravil, sedmi kresbami doprovodil a obálku a vazbu navrhl Emanuel Frinta, V Praze, Družstevní práce, 1929) Dvě mužské povídky (s 2 lepty a značkou Jana Konůpka, Plzeň, Olga Škábová, 1930) Deset let nerozhoduje (román, V Praze, F. Topič, 1932, L. Mazáč 1941, Kvasnička a Hampl, 1945 a Čs. spisovatel, 1970) Svět nic neví (román, V Praze, Vydavatelstvo Družstevní práce, 1934) Chlapci a muži (povídky, V Praze, L. Mazáč, 1941) Ohnivý červenec (román, V Praze, L. Mazáč, 1941) Souhlas (Román, V Praze, L. Mazáč, 1941 a E. Beaufort národní správa, 1946 ) Zázrak s Julií (Praha, L. Mazáč, 1941 a Alois Hynek, 1943) Ohnivý červenec (román, V Novém Bydžově, V. & A. Janata, 1944 a České Budějovice, Růže, 1969) Holýma rukama (s obálkou a kresbami Otakara Mrkvičky, V Praze, Nakladatelské družstvo Máje, 1946) Sirény oslavují Plzeň (Román, Praha, Alois Hynek, 1948) Sud se zlatým dnem (kresby Zdeněk Seydl, Praha, Československý spisovatel, 1956 a Západočeské nakladatelství, 1966) Neslýchaná věc (tři povídky o „učeném“ sládku Františku Ondřeji Poupětovi, ilustroval Alois Moravec, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1957) Stoletá cesta, Škoda 1859 - Závody V.I. Lenina, Plzeň 1959 (Autoři Václav Jíša a Miloslav Nohejl, Plzeň, Krajské nakladatelství, 1959) Odvrácená tvář (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1964) Plzeň s příchutí sladkou, hořkou i kyselou (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1965) Obraný hrozen (Praha, Československý spisovatel, 1966) Škodové (Plzeň, Západočeské nakladatelství, 1968)
Filmografie Svět nic neví (Námět filmu podle stejnojmenného románu, režie Jiří Svoboda, hlavní role Emil Horváth, 1987)
Zajímavost Většinu života strávil Miloslav Nohejl v Plzni. V roce 1945, poté, co byl dům, kde v Plzni bydlel, vybombardován, žil od dubna do srpna 1945 u rodičů na pražském Spořilově. V té době žilo na Spořilově více intelektuálů a umělců, jako spisovatelé A. C. Nor, Adolf Branald a další. Své zážitky z pražské květnové revoluce 1945 popsal Nohejl v knize Holýma rukama.
A. C. Nor patřil mezi Nohejlovy dlouholeté přátele, jak několikrát uvedl ve vzpomínkové knize Život nebyl sen. K sedmdesátinám Miloslava Nohejla zveřejnil v Literárních novinách článek s charakteristickým názvem Dlouhá léta přátelství. Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Slovník české literatury po roce 1945, Přemysl Blažíček: Nohejl Miloslav Novotný, Vladimír. Miloslav Nohejl''. 1. vyd. Plzeň: Knihovna města Plzně a Miloslav Krist-ARTKRIST, 2021. 255 s. ISBN 978-80-88357-09-4
Související články Literární skupina
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Ředitelé knihoven Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Narození 26. května Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí v roce 1974 Kategorie:Úmrtí 25. října Kategorie:Úmrtí v Plzni Kategorie:Muži