Brod nad Dyjí (dříve Kolenfurt,Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst. ) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel. Nachází se v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Lusy, Dunajovický kopec, Brodské stráně).
Název Podle nejstaršího dokladu (14. století) se ves původně jmenovala Guldenburg (psáno Goldenburch, "Zlatý hrad"), později došlo k přejmenování na Guldenfurt ("Zlatý brod"), v 19. století se objevila jeho zkomolenina Kolenfurt. V roce 1947 vznikl současný název překladem druhé složky původního jména s připojením nového přívlastku.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %)Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 365. – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568–1570 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich bavorský původ. Matriky jsou vedeny od roku 1652 a katastry od roku 1792.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. Dne 8. října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslušnost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byli za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno celkem 126. To bylo tehdy 11 % z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.
Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 Němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR. Obec pak byla nově osídlena.
Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.
Obyvatelstvo
Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Brod nad Dyjí 774 814 889 1011 955 943 999 587 612 576 533 459 486 460 541 Počet domů část Brod nad Dyjí 124 148 166 173 192 206 234 153 150 143 148 179 190 200 235
Obecní správa Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.
Pamětihodnosti Kostel svatého Jana Nepomuckého, prostá klasicistní stavba s věží v průčelí z roku 1781 Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého Kaple Hřbitov
Teplotní rekord Dne 8. srpna 2013 tu byla změřena historicky nejvyšší teplota na území Moravy, a to 39,7 °C. Předchozí moravský teplotní rekord 39,0 °C byl naměřen 13. srpna 2003 rovněž v Brodě nad Dyjí.
Společenský život Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154157696255661&id=224337820660
Galerie
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Brod nad Dyjí
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Cyklistická stezka Brno–Vídeň Kategorie:Mikulovsko Kategorie:Mikulovská vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Sídla na Dyji