náhled|Středověký rukopis Teologické sumy Summa theologiae (Suma teologická, v literatuře 19. století někdy uváděno jako Tresť bohovědy) je nejznámějším spisem sv. Tomáše Akvinského, který vznikl v letech 1265/1266–1273. Na díle se podílel také sv. Albert Veliký (Albertus Magnus).
Úvod V úvodu spisu Tomáš Akvinský uvádí, že je to spis pro ty, kdo v teologických otázkách nepatří mezi pokročilé, nýbrž mezi začátečníky. Text je členěn proto jednoduše a jasně v článcích, otázkách a odpovědích.
Metoda Summa užívá při pojednání o jednotlivých otázkách stejné struktury: Nejprve uvede argumenty běžně uváděné proti otázce článku. Následují protiargumenty (sed contra). Následuje Tomášovo shrnutí a vysvětlení (respondeo). Nakonec jsou uvedeny komentáře k argumentům (ad argumentum).
Struktura díla Hlavní Tomášovo dílo je hodnoceno jako vynikající filozoficko-teologické pojednání. Summa theologiae je rozdělena do tří částí, druhá část je pak rozdělena do dvou dílů. Třetí část však zůstala nedokončena a Tomášovi žáci ji doplnili o dodatky (Supplementum).
Tři části se dělí na kvestie (quaestiones), které jsou opět rozděleny do článků (articuli). Při odkazech na jednotlivá místa se uvádí číslo části, kvestie a článku, obvykle doplněné o část argumentace (viz výše).
Celá Summa se zabývá filozoficko-teologickým bádáním o Bohu, morální teologií, svátostmi. Mezi Tomášovy autority patří Písmo svaté, liturgické texty, církevní Otcové, filozofové, mezi nimi zvláště Aristotelés.
Obsah
Pars prima První kvestie 1. části ukazuje, že teologie je věda, objasňuje její metodu a dává jí mezi ostatními vědami přednostní postavení. Hlavním tématem první části je filozofická a teologická nauka o Bohu, jeho existenci a podstatě a o Nejsvětější Trojici. Bůh je sám o sobě základním jsoucnem, ostatní jsoucna na jeho existenci pouze participují. Bůh je proto prvotní příčinou, pramenem a předobrazem všech jsoucen. Součástí pojednání jsou i klasické důkazy Boží existence.
Pars secunda
Druhá část Summy se zabývá účelem lidského života, lidským jednáním, ctnostmi a mravním zákonem.FUCHS, E. Co dělá naše jednání dobrým, s. 132.
Význam díla Teologická suma je teologické dílo a svým obsahem i strukturou odpovídá křesťanskému zjevení, které analyzuje, vykládá a hledá jeho důsledky. Pro výklad teologické nauky Tomáš často užívá filozofických pohledů a argumentů, takže je Summa také základním filozofickým přehledem zvláště v otázkách metafyziky, antropologie a etiky. Jedná se v mnohém o průkopnické dílo, které velmi ovlivnilo současnou i pozdější filozofii a teologii.
Překlady do češtiny Do češtiny byla Suma teologická přeložena a vydána dominikánským řádem v letech 1937-1940 v edici Krystal. V roce 2003 byl vydán reprint českého překladu celé Teologické sumy.
Od roku 2003 vycházejí v nakl. Krystal OP tematicky zaměřené výbory otázek z Teologické sumy.
Reference
Literatura Theologická summa, přel. profesoři bohovědného učiliště řádu dominikánského, red. E. Soukup, Olomouc: Edice Krystal, 1937-1940. Úvod do Summy Theologické sv. Tomáše Akvinského, E. Soukup, A. Pavelka, Olomouc: Edice Krystal, 1941. Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě (STh II, ot. 90-107), přel. K. Šprunk, Praha: Krystal OP, 2003. O lásce. Výběr otázek z Teologické sumy (STh I-II, ot. 22-29; STh II-II, ot. 23-28, 44; STh I, ot. 20, 21, 60), přel. K. Šprunk, Praha: Krystal OP, 2005. O stvoření. Výběr otázek z Teologické sumy (STh I, ot. 44-49), přel. T. Machula, Praha: Krystal OP, 2008.
Externí odkazy
Corpus thomisticum, kompletní dílo Tomáš Akvinského, rozsáhlá bibliografie, indexy a mnoho dalších informací Český překlad – Summa theologiae latinsky s paralelním českým (Olomouc, 1937–1940, info) a anglickým překladem
Kategorie:Křesťanská literatura Kategorie:Knihy z 13. století Kategorie:Katolická teologie