náhled|upright=1.8|Francie pol. 12. století – Akvitánské vévodství a doména Plantagenetů na evropské pevnině|lang=cs Titul vévodů z Akvitánie se sporadicky objevuje již v druhé polovině 7. stoletíFoundation for Medieval Genealogy, kdy se akvitánské šlechtě dařilo v době oslabení Franské říše za posledních Merovejců prosadit určitý stupeň nezávislosti až k titulu krále v osobě Odona (†735), který musel odolávat muslimskému vpádu i stále posilujícímu rodu Karlovců, kteří zastávali prestižní funkci franských majordomů. Jejich úsilí o omezení suverenity Akvitánie skončilo až za císaře Karla Velikého, který domácí vládnoucí rod definitivně porazil a kdy bylo ponecháno územní rozdělení na hrabství, královský titul zůstával v rodě Karlovců a titul akvitánských vévodů byl obnoven jen příležitostně a jako prestižní přecházel střídavě do rukou několika západofranských rodůracineshistoire.free.fr (pdf) (fr.). Před polovinou 10. století ho dědičně získali Ramnulfovci, hrabata z Poitou (někdy uváděni jako rod z Poitiers), kteří od poloviny 11. století drželi dědičně i titul vévodů gaskoňských.[Christopher Brooke, Evropa středověku v letech 962-1154, str. 178]
Sňatkem Eleonory Akvitánské roku 1152 s Jindřichem II. z rodu Plantagenetů a pozdějším králem Anglie přešlo toto území pod tento rod a došlo k vytvoření personální a rodové unie tvořené anglickou korunou, vévodstvím Akvitánie, Normandie a hrabstvím Anjou, moderně zvané též Anjouovská říše. Anglické panovníky v Akvitánii zastupoval senešal, kterému byl v případě krize nadřazen místodržící.
Rozpad tohoto panství nastal počátkem 13. století, kdy anglický král Jan Bezzemek přišel o značnou část severního teritoria ve Franciihistorymoment.blogspot.com (en), které mu francouzský král Filip II. August jako svému vazalovi odebral a obsadil. Po porážce u Bouvines roku 1216, kterou zde obdržel od francouzského krále jeho spojenec Ota IV. Brunšvický, přišel i o další provincie a jeho nástupce Jindřich III. Plantagenet již ovládal pouze jihovýchodní části Akvitánie a Gaskoňska.
Titul akvitánských vévodů se v anglickém královském rodě udržel až do konce stoleté války, ve Francii se od poloviny 13. století vžil pro toto území název Guyenne.
Merovejci (akvitánští králové) jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyChrambezrámu|100x100pixelů555–560zemřel 560Chlothar I. ChunsinaFranský princ a akvitánský místokrál.Gundoaldbezrámu|118x118pixelů584–585zemřel 585Chlothar I. (?)Údajný syn Chlothara I., uznán za krále v Brive-la-Gaillarde v Akvitánii.Charibert II.bezrámu|101x101pixelů629–631618–632Chlothar II. SichildaFranský král, bratr Dagoberta I., který souhlasil, že mu ponechá některá města v jižní Akvitánii a území sahající až k Pyrenejím.Chilperichbezrámu|110x110pixelů632zemřel 632Charibert II.Zemřel krátce po svém otci.
Akvitánští vévodové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyDesideriusbezrámu|100x100pixelů583–587zemřel 587neznáméVévoda z Toulouse a Akvitánie, vládl společně s Bladastem.Bladastbezrámu|110x110pixelů583–587neznáméneznáméSpoluvládce Desideria.Austrovaldbezrámu|110x110pixelů587–589neznáméneznáméZřejmě také hrabě z Toulouse.Sereusbezrámu|110x110pixelů589–592neznáméneznáméIdentita a existence nejistá.Boggisbezrámu|110x110pixelů632 – cca 660neznáméneznáméPotlačil vzpouru Arimberta (632).Felixbezrámu|110x110pixelůcca 660–670/676neznáméneznáméZřejmě galorománský šlechtic z Toulouse a správce Akvitánie.Lupus I.bezrámu|110x110pixelůcca 670/676 – poč. 8. stoletíneznáméneznáméBaskický šlechtic, údajný syn dcery Chariberta II., oponent předchozího.Odobezrámu|100x100pixelůcca 700–735třetí čtvrtina 7. století – 735Bodegisel (?) Oda z Amay (?)Ovládal i Gaskoňské vévodství, prováděl samostatnou politiku.Hattobezrámu|110x110pixelů735zemřel 735Odo ValtrudaSyn Odona.Hunald I.bezrámu|100x100pixelů735–744705–774Odo ValtrudaPoražen Franky, abdikoval.Waiofarbezrámu|110x110pixelů745–768zemřel 768Hunald I.Zavražděn nebo padl v bitvě s Franky.Hunald II.bezrámu|110x110pixelů768–769neznáméWaiofarNebo opět Hunald I., uvězněn Karlem Velikým.Lupus II.bezrámu|110x110pixelů768–781?neznámézemřel asi 778Gaskoňský vévoda, možná vládl Akvitánii.Chorsobezrámu|110x110pixelů778–787neznáméneznáméJmenován Karlem Velikým, ve skutečnosti vévoda z Marka Tolosana.
Karlovci (akvitánští králové) jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyLudvík I.bezrámu|127x127pixelů781–814778–840Karel Veliký HildegardaPoté král Franků a římský císař v letech 814–840.Pipin I.bezrámu|100x100pixelů814–832797–838Ludvík I. Ermengarda z HesbayeSesazen po vzpouře proti svému otci.Karel II.bezrámu|124x124pixelů832–834823–877Ludvík I. Judita BavorskáNejmladší syn Ludvíka I.Pipin I.bezrámu|100x100pixelů834–838797–838Ludvík I. Ermengarda z HesbayeZnovu na trůně. Po vzpouře s Lotharem I. proti otci získal Akvitánii.Karel II.bezrámu|124x124pixelů838–843823–877Ludvík I. Judita BavorskáZnovu na trůně po smrti Pipina I. Poté král Západofranské říše.Pipin II.bezrámu|107x107pixelů845–848823 – po 864Pipin I. Ingeltruda z MadrieTitulární akvitánský král po smrti svého otce s podporou části akvitánské šlechty. V roce 843 dobyl Toulouse a v roce 845 byl uznán za krále svým strýcem Karlem II. V roce 848 byl sesazen svými poddanými, kteří se přidali ke Karlovi II.Karel Dítěbezrámu|100x100pixelů855–866847–866Karel II. Ermentruda OrleánskáKorunován a vysvěcen v Limoges v říjnu 855.Ludvík II.bezrámu|164x164pixelů867–877846–879Karel II. Ermentruda OrleánskáPoté král Západofranské říše.
Wilhelmovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyVilém z Gellonebezrámu|132x132pixelů790–806asi 755 – 812Theodorich z Autunu AldanaHrabě z Toulouse a markýz ze Septimánie, držel formální titul vévody Akvitánie a Gaskoňska.
Z Vergy jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyWarin I.bezrámu|110x110pixelů800asi 760 – po 819AdalardVévoda z Akvitánie, Toulouse, Septimánie, hrabě z Mâcon, Provence atd.
Girardové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyBégon I.bezrámu|121x121pixelů806–816zemřel 816Gérard I. RotrudaHrabě z Paříže, Toulouse, markýz ze Septimánie.
Ramnulfovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyRamnulf I.bezrámu|110x110pixelů852–866820–866Gerald z Auvergne RotrudaOd roku 839 hrabě z Poitou .Ramnulf II.bezrámu|110x110pixelů887–890asi 850 – 890Ramnulf I. Bilchide z Maine (?)Od roku 877 hrabě z Poitou, od roku 888 se tituloval akvitánským králem.Ramnulf III.bezrámu|110x110pixelů890–891zemřel 891Ramnulf II. ErmengardaExistence nejistá.Ebalusbezrámu|110x110pixelů890–892870–935Ramnulf II.Nelegitimní syn Ramnulfa II., Poitou obsadil Adémar, hrabě z Angoulême.
Wilhelmovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyVilém I.bezrámu|115x115pixelů893/909–918860/865–918Bernard Plantapilosa Ermengarda z AuvergneHrabě z Auvergne.Vilém II.bezrámu|112x112pixelů918–926zemřel 926Acfred I. Adelinda z AkvitánieSynovec předchozího, hrabě z Auvergne.Acfredbezrámu|110x110pixelů926–927zemřel 927Acfred I. Adelinda z AkvitánieBratr předchozího, hrabě z Auvergne.
Ramnulfovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyEbalusbezrámu|110x110pixelů927–932/934870–935Ramnulf II.Znovu na trůně, hrabě z Poitou.
Rod z Rouergue jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyRaimond I.bezrámu|110x110pixelů932/934 – mezi 944 a 969asi 900 – po 944Raimond II. z Toulouse Guidinilda z BarcelonyHrabě z Toulouse, roku 932/934 titul uznán králem Rudolfem Burgundským, nejpozději po smrti Huga Velikého roku 956 držel titul spíše formálně.Raimond II.bezrámu|110x110pixelů944–961925–961Raimond I. GersendaHrabě z Toulouse.
Robertovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyHugo Velikýbezrámu|100x100pixelů954–956asi 898 – 956Robert I. Francouzský Beatrix z VermandoisPařížský hrabě.
Ramnulfovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyVilém III.bezrámu|110x110pixelů935/959–963asi 900 – 963Ebalus EmilieneHrabě z Poitou, formálně obdržel titul až 957 resp. 959.Vilém IV.bezrámu|110x110pixelů962–995937–995Vilém III. Adéla NormandskáHrabě z Poitou, od roku 990 žil v klášteře.Vilém V.bezrámu|110x110pixelů995–1030969/970–1030Vilém IV. Ema z BloisHrabě z Poitou.Vilém VI.bezrámu|110x110pixelů1030–10381004–1038Vilém V. Almodis z LimogesHrabě z Poitou.Odobezrámu|110x110pixelů1038–1039asi 1012 – 1039Vilém V. Brisca GaskoňskáOd 1032 vévoda gaskoňský, hrabě z Poitou.Vilém VII.bezrámu|110x110pixelů1039–10581023–1058Vilém V. Anežka BurgundskáHrabě z Poitou.Vilém VIII.bezrámu|100x100pixelů1058–10861025–1086Vilém V. Anežka BurgundskáHrabě z Poitou, od 1052 titulární vévoda gaskoňský, od 1063 i faktický.Vilém IX.bezrámu|155x155pixelů1086–11261071–1126Vilém VIII. Hildegarda BurgundskáVévoda gaskoňský a hrabě z Poitou.Vilém X.bezrámu|107x107pixelů1126–11371099–1137Vilém IX. Filipa z ToulouseVévoda gaskoňský a hrabě z Poitou.Eleonorabezrámu|171x171pixelů1137–12041122/1124–1204Vilém X. Eleonora ze ChâtelleraultuVévodkyně gaskoňská a hraběnka z Poitou, francouzská královna 1137–1152, anglická královna 1154–1189.
Kapetovci jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyLudvík I.bezrámu|101x101pixelů1137–11521120/1121–1180Ludvík VI. Adéla z MauriennePrvní manžel Eleonory a její spoluvládce.
Plantageneti jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyJindřich I.bezrámu|168x168pixelů1152–11891133–1189Geoffroy V. z Anjou Matylda AnglickáDruhý manžel Eleonory a její spoluvládce.Richard I.bezrámu|162x162pixelů1169–11961157–1199Jindřich I. EleonoraNominálně vévodou akvitánským od 1169 nebo 1172, od 1189 král Anglie.
Welfové jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyOtabezrámu|104x104pixelů1196–11981175/1176–1218Jindřich Lev Matylda AnglickáRichard I. mu propůjčil titul vévody akvitánského.
Plantageneti jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyRichard I.bezrámu|162x162pixelů1198–11991157–1199Jindřich I. EleonoraZnovu na trůně.Jan I.bezrámu|106x106pixelů1199–12161166–1216Jindřich I. EleonoraOd 1199 král Anglie, ve válce s Francií ztratil téměř veškeré vazalské francouzské državy.Jindřich II.bezrámu|113x113pixelů1216–12721207–1272Jan I. Isabela z AngoulêmeOd 1216 král Anglie, roku 1259 v rámci Pařížské smlouvy obdržel zpět některé državy na jihozápadě Francie.Eduard I.bezrámu|159x159pixelů1272–13071239–1307Jindřich II. Eleonora ProvensálskáOd 1272 král Anglie.Eduard II.bezrámu|175x175pixelů1307–13271284–1327Eduard I. Eleonora KastilskáOd 1307 král Anglie.Eduard III.bezrámu|132x132pixelů1327–13621312–1377Eduard II. Izabela FrancouzskáOd 1327 král Anglie.Eduard z Woodstockubezrámu|139x139pixelů1362–1372/13751330–1376Eduard III. Filipa z HainaultOd 1343 princ z Walesu.Eduard III.bezrámu|132x132pixelů1372/1375–13771312–1377Eduard II. Izabela FrancouzskáZnovu na trůně.Richard II.bezrámu|192x192pixelů1377–13901367–1400Eduard z Woodstocku Jana z KentuOd 1377 král Anglie.Jan II.bezrámu|128x128pixelů1390–13991340–1399Eduard III. Filipa z HainaultVévoda z Lancasteru.Richard II.bezrámu|192x192pixelů13991367–1400Eduard z Woodstocku Jana z KentuZnovu na trůně.Jindřich III.bezrámu|131x131pixelů1399–14001366–1413Jan II. Blanka z LancasteruOd 1399 král Anglie.Jindřich IV.bezrámu|140x140pixelů1400–14221387–1422Jindřich III. Marie de BohunOd 1413 král Anglie.Jindřich V.bezrámu|144x144pixelů1422–14531421–1471Jindřich IV. Kateřina z ValoisOd 1422 král Anglie.
Kapetovci náhled|upright=0.6|Jindřich II. Plantagenet a Eleonora Akvitánská náhled|upright|Rozsah anglického panství ve Francii po podepsání Pařížské smlouvy z roku 1259.náhled|upright|červená: území kontrolovaná ang. králem Eduardem III.růžová: rozšíření anglického panství ve Francii po mírové smlouvě z Brétigny roku 1360Roku 1453 zůstalo z francouzských panství Anglii pouze Calais, v kapetovském rodě se příležitostně uděloval titul vévodů z Guyenne, jako apanáž princů, s historickou Akvitánií to však nesouviselo. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyJan II. Francouzskýbezrámu|158x158pixelů1345–13501319–1364Filip VI. Francouzský Jana BurgundskáKarel Francouzskýbezrámu|100x100pixelů1392–14011392–1401Karel VI.