náhled|Hrob E. Ureše na Vyšehradském hřbitově v Praze 2
Eduard Ureš (narozený jako Eduard Martin Ulbricht,Dle záznamu v matrice narození byla v roce 1949 povolena změna příjmení z Ulbricht na Ureš. skautskou přezdívkou Ataman nebo Matalufa, později označován i jako Studánkový dědeček;Pražské studánky – Urešova studánka 9. října 1904 HusoviceMatriční záznam o narození a křtu Eduarda Ulbrichta farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích – 2. ledna 1992 ?) byl český důstojník a skaut, který se věnoval též hledání a obnovování studánek a pramenů.
Život Eduard Ureš se narodil roku 1904 v Husovicích v rodině krejčího Eduarda Ulbrichta a již od útlého věku se věnoval cvičení v Sokole. Vystudoval reálné gymnázium, kde také odmaturoval, a následně v letech 1923–1925 (či 1926) studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Dále pokračoval v letech 1935–1938 na Vysoké škole válečné v Praze. Vojensky činný byl až do roku 1960, 1. dubna 1954 byl povýšen do hodnosti generálmajora.Seznam generálů USdělení č. 1540, armada.vojenstvi.cz V té době působil jako náčelník dělostřelecké katedry Vojenské akademie Klementa Gottwalda v Praze.
Během života vedl různé sokolské i skautské oddíly a tábory, vedení se věnoval až do roku 1970. Během poválečné obnovy Junáka byl až do opětovného zákazu skautingu v roce 1949 moravským zemským náčelníkem. Za komunistického režimu pokračoval v práci s mládeží i jako vedoucí pionýrských táborů.
1. března 1968 poslal generálmajor Ureš poslal Alexandru Dubčekovi oficiální žádost o obnovení skautské organizace, na dopis nepřišla odpověď, přesto k obnovení za krátkou dobu došlo. V letech 1968–1970 zastával funkci III. místonáčelníka Junáka a byl vyznamenán Řádem stříbrného vlka.Stopa č. 23, 1969 V této době také působil také jako instruktor Jesenické lesní školy a byl předsedou skupiny branné výchovy Junáka. V roce 1970 patřil k ustavujícím členům Svojsíkova oddílu.https://kmendospelych.skauting.cz/tag/svojsikuv-oddil
Po třetím zákazu skautingu intenzivně navázal na svůj dosavadní koníček – hledání pramenů a studánek. Hledal je zejména v okolí Brna, následně i ve Slezsku, na severní Moravě a ve středních Čechách a Praze. Celkem se mu podařilo vypátrat přes tisíc studánek. Sepsal množství rukopisů – ať se skautskou, tělovýchovnou či vojenskou tematikou, zkušenosti z hledání a obnovy studánek shromáždil v rukopise Studánky, kniha však nesměla kvůli jeho skautským aktivitám vyjít tiskem.Kam za živou vodou Byl mu udělen Březový lístek nejvyšší hodnosti (12), tedy zlatý.
Eduard Ureš je pohřben na hřbitově na Vyšehradě v Praze.https://www.vets.cz/vpm/34292-hrob-eduard-ures
Na jeho počest je pojmenována Urešova studánka v Kunratickém leseStudánka Urešova (320)https://www.krcakzije.cz/lokalita/uresova-a-jine-studanky.html a ulice Urešova v pražských Kunraticích.
Dílo Plukovní dělostřelecké skupiny za útoku (In: Vojenské rozhledy 1954/4 ) Studánky Velké Prahy, Praha 1987 (katalog )
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Životopis Eduarda Ureše Eduard Ureš (1970) Urešův návod na údržbu studánek Skautský institut, Kapitola druhá - Madailónky nositelů Československého Řádu stříbrného vlka - Eduard Ureš, dříve Eduard Ulbricht
Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Čeští skauti Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození 9. října Kategorie:Narození v roce 1904 Kategorie:Narození v Husovicích Kategorie:Úmrtí 2. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1992 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích Kategorie:Absolventi Vysoké školy válečné Kategorie:Nositelé Řádu stříbrného vlka