Božena Fridová, křtěná Antonie Božena Marie, někdy také Frídová, rozená Veselá (31. července 1853, PrahaMatriční záznam o narození a křtu Boženy Veselé farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském – 8. listopadu 1938, tamtéžArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 259Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Vyšehradě, sign. VYŠ Z8, s. 214) byla česká spisovatelka a překladatelka, manželka Bedřicha Fridy, bratra Jaroslava Vrchlického.

Život Narodila se roku 1853 v Praze v rodině inspektora na Severozápadní železniční dráze Jana Veselého. Rodina se často z důvodů otcovy profese stěhovala (byl přeřazován z místa na místo). Po matce Antonii pocházela ze sklářského rodu Kavalírů. Její matka byla dcerou zakladatele skláren Františka Kavalíra a sestrou Josefa Kavaliera.

Božena žila od svých šesti let v Praze u dědečka, aby mohla navštěvovat Dívčí vzdělávací ústav manželů Svobodových. Poté pokračovala ve studiu na Vyšší dívčí škole ve Vodičkově ulici.LENDEROVÁ, Milena; STRÁNÍKOVÁ, Jana; BOROVIČKOVÁ, Martina. Důvěrné stránky: obrazy z 19. století v pramenech osobní povahy. Vydání 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2015, S. 106-117. . Zároveň navštěvovala přednášky o literatuře v bytě Sofie Podlipské.LENDEROVÁ, Milena; KOPIČKOVÁ, Božena; BUREŠOVÁ, Jana; MAUR, Eduard. Žena v českých zemích od středověku do 20. století. 1. vyd. Praha: NLN, 2009. S. 328. U Sofie se později dostala mezi představitele literární skupiny lumírovců, seznámila se zde se svým budoucím manželem Bedřichem Fridou a se Sofijinou dcerou Ludmilou, se kterou se roku 1879 oženil bratr jejího muže, básník Jaroslav Vrchlický. Dalším jejím švagrem se stal básník Josef Václav Sládek, který se rovněž roku 1879 oženil s její sestrou Marií.

Za Bedřicha Fridu se Božena provdalaMatriční záznam o sňatku Antonie Boženy Veselé s Bedřichem Fridou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském roku 1883. Měla s ním nejprve dceru Violu (1884), která zemřela den po porodu na psotník. Roku 1885 se jim narodil syn Vladimír (1885–1949, později JUDr., MUDr., hudební skladatel a básník).NK ČR autoritní záznam: Frída Vladimír

Manžel jí zemřel roku 1918 na španělskou chřipku spojenou se zápalem plic. Přežila jej o třicet let. Zemřela roku 1938 a je pohřbena vedle svého manžela na Vyšehradském hřbitově.

Dílo Byla velmi aktivní ženou. „Vyráběla složité ruční práce, četla, co kde vyšlo, včetně kritik, chodila do divadla a na koncerty, navštěvovala literární salóny, dobročinné spolky a také sama psala."VRCHLICKÁ, Eva. Dětství a mládí s Vrchlickým. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1960. S. 97. Přispívala především do časopisů Květy, Lumír, Zlatá Praha a Ženský svět a připravila do tisku korespondenci J. V. Sládka a Julia Zeyera.Masarykův slovník naučný, Lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. díl II., Praha: Československý kompas, 1926, S. 876. Používala také pseudonymy Božena Veselá či Olga Šeborová.VOPRAVIL, Jaroslav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973 , S. 558. Nebyla však příliš originální autorkou. V mnoha jejích dílech, které se obsahem podobají dívčím románům nebo sentimentálním črtám, je možno nalézt stejné náměty (zamilovaná dívka, která dává přednost povinnosti vůči svému okolí před svým citem) a velmi podobnou typologii postav (například mladíci v jejích příbězích jsou vždy vysocí, štíhlí s bílou pletí a temnýma očima). Kromě próz a divadelních her je také autorkou několika překladů (především z francouzštiny) a také pamětí napsaných v letech 1930–1933 a dochovaných v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.

Výběrová bibliografie

Próza náhled|Vydání knihy Květ na úhoru z roku 1909. Helena (1880), autorčina prvotina, novela vyprávějící o tragické lásce, časopisecky (Lumír). Resignace (1882), novela popisující lásku dvou lidí, která nikdy nedošla naplnění, časopisecky (Lumír). Vása (1900), povídka, časopisecky (Ženský svět). Rozčarování (1903), povídka, časopisecky (Květy). Augusta Holmesová (1903), vzpomínka na zesnulou skladatelku Augustu Holmesovou, časopisecky (Ženský svět). Nokturno (1905), povídka, časopisecky (Kalendář paní a dívek): Na jarní procházce (1906), črta, časopisecky (Ženský svět).. Paprsek štěstí (1907), povídka, časopisecky (Zlatá Praha). Mladá láska (1908), povídka, časopisecky (Kalendář paní a dívek:) Květ na úhoru (1909), dívčí román, knižně (Alois Hynek). Taje srdcí (1909), soubor čtyř krátkých novel (Hedina láska, Mráz se vrátil, Z denníku ženy, Premiera), kterým je společné téma lásky, knižně (Jan Otto). Jenda na jahodách (1910), pohádka, knižně (Alois Hynek). Babiččino krédo (1911), krátká próza s mnoha autobiografickými prvky, časopisecky (Ženský svět).. Cesta do Itálie (1914), krátká novela inspirovaná pobytem v Itálii, časopisecky (Zlatá Praha). Moje poslední návštěva u J. V. Sládka (1916), črta, časopisecky (Zvon). Divotvorné oči (1918), povídka popisující popisující nešťastné manželství básníka s obhroublou ženou, časopisecky (Zvon). Chimera (1923)), povídka,v novinách Národní listy. Touha po lásce (1924), krátký příběh s nádechem tajemna, časopisecky (Rozkvět).. Vzplanutí (1929), časopisecky (Zvon).

Divadelní hry Neodpírejte zlu (1906), krátká divadelní hra o sedmi scénách, časopisecky (Kalendář paní a dívek) Letní idylla (1906), divadelní hra o třech dějstvích, časopisecky (Květy). Teta Anna (1911), divadelní hra o třech dějstvích, časopisecky (Květy).

Překlady Kromě divadelní hry Nevěrná jsou všechny překlady z francouzštiny. Alexandre Dumas mladší: Poprava v Piroche, časopisecky (Lumír, 1882). Alfred Capus: Dobročinný koncert, časopisecký (Lumír, 1892). Marcel Prévost: Po letech, časopisecký (Lumír, 1892). Jules Lemaître: Nejstarší, časopisecký (Lumír, 1893). André Theuriet: Karafiáty, časopisecký (Lumír, 1894). Roberto Bracco: Nevěrná, italská divadelní hra, inscenace Národního divadla na přelomu let 1896 a 1897 Alfred de Musset: Frédéric a Berneretta, obsaženo v knize Novelly a povídky II.'', Jan Otto, 1903.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:České spisovatelky 19. století Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České překladatelky Kategorie:Překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 1. srpna Kategorie:Úmrtí 8. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě