Zbýšov () je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi osmnáct kilometrů jižně od Kutné Hory a třináct kilometrů jižně od města Čáslav. Dominantou obce, kromě kostela, je v širokém okolí známý Zbýšovský rybník, který je hojně využívaný k rekreačním účelům. Žije zde obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec patřila až do husitských válek k majetku Sázavského kláštera. Roku 1360 zde bylo zřízeno proboštství.
Ve vsi Zbýšov v Čechách (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy) lékař, bednář, holič, 2 hostince, krejčí, pila, sklad rakví, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbýšov, strojírna, 2 švadleny, trafika, zednický mistr.
Obyvatelstvo
Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres ČáslavSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres ČáslavAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres ČáslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav
Části obce Březí Damírov Chlum Klucké Chvalovice Krchlebská Lhota Opatovice Zbudovice Zbýšov
V letech 1960–1992 k obci patřily i Čejkovice, Dědice a Dobrovítov a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 také Hraběšín a Šebestěnice.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2022.
Doprava Obcí prochází silnice II/338 Žehušice – Čáslav – Zbýšov – Vrbka. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Vlkaneč ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu. V roce 2011 v obci měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou.
Pamětihodnosti Kostel Narození svatého Jana Křtitele – původní raně gotický kostel byl zbořen a na jeho místě roku 1884 postaven kostel pseudorománský, vybudoval jej stavitel Marchetti za patronátu rodiny Schwarzenberků; ze starého kostela byla přenesena dřevěná barokní Kalvárie z první poloviny 18. století a dva protějškové oltářní obrazy svaté Anny a svatého Jana v empírových rámech z doby kolem 1800 Evangelický kostel z konce 19. století Pomník obětem padlým za první světové války Pozůstatky barokního dvora
Galerie
Odkazy Reference
Literatura ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš – Kuttna, 2000, s. 307; dostupné online
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Kutná Hora Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině Kategorie:Obce v okrese Kutná Hora Kategorie:Mikroregion Čáslavsko