Útvina () je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. V obci včetně místních částí žije obyvatel.
Historie náhled|vlevo|upright|Rozhledna v Útvině
První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, kdy se uvádí na falzu listiny pro pány z Rýzmburka jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel fary v Přílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštství v Toužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu svatého Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436–1488 rytíři z Vřesovic). Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna. Jan z Vřesovic poté získal od krále Jiřího z Poděbrad povolení, aby přenesl privilegia Útviny na Toužim včetně práva nové městečko opevnit. Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městys.
Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem padesáti domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu. Židovská obec zanikla v 19. století.
Městečko roku vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihlo Útvinu vysídlení německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 647 obyvatel (z toho 288 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 640 Němců a šest cizinců. Kromě sedmi evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 646 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 642 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.
Obecní správa Části obce Útvina Český Chloumek Chylice Přílezy Sedlo Svinov
Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Krásné Údolí a Odolenovice.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2021.
Pamětihodnosti Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest a bývalé tržiště (náměstí) má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby zanikla při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945. V jádru gotický kostel kostel svatého Víta obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870. Bývalá radnice čp. 80, v jádru barokní, vybudovaná po roce 1656 Rozhledna Útvina Zaniklé památky: Poplužní dvůr čp. 42 s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975. Židovský hřbitov; náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice. Pomník padlým na návsi noví osídlenci odstranili.
Osobnosti Johann Schmied, barokní zednický mistr a architekt Otto Zerlik (1907–1989), německý folklorista a spisovatel
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Karlovy Vary Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech