Walter Junior SS (Super Sport) byl upravený typ licenčního automobilu Fiat Balilla 508 S, který byl vyráběn v letech 1934–1936 českým výrobcem automobilů Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory Praha – Jinonice. Upravený motor z tohoto modelu byl přímým předchůdcem pozdějšího typu Fiat 1100 (1937). náhled|Walter Junior SS (1934) boční pohled náhled|Walter Junior SS (1934) čelní pohled Historie Walter Junior SS byl zkonstruován a vyroben speciálně pro závod 1000 mil československých v roce 1934. Dohromady jich firma vyrobila asi jen dvanáct (ve vlastním závodu 1000 mil jich startovalo 8). Tento automobil může být oprávněně považován za jeden z nejúspěšnějších československých sportovních vozů vyrobených před druhou světovou válkou. Tento typ je velmi ceněn mezi sběrateli historických automobilů díky svým výjimečným vlastnostem, vzhledu a v neposlední řadě i díky nízkému počtu dochovaných kusů. Souboje otevřených Walter Juniorů SS a aerodynamických zetek Z4 Sport patřily v ostrých závodech k nejnapínavějším. Oba vozy jsou živými legendami československého předválečného automobilového průmyslu. Tímto typem ovšem skončila činnost továrny Walter v kategorii sportovních vozů nebo závodních speciálů, nepočítáme-li jednokusovou sérii vozu Walter Standard S z téhož roku. Pouze v roce 1934 můžeme účast v závodech považovat za tovární „vyslance“, v pozdějších letech se spíše jednalo o soukromé aktivity jednotlivých jezdců. Avšak i oni dosahovali v závodech, jak je uvedeno níže, na prašných, mnohde nezpevněných okreskách průměrných rychlosti kolem 90 km/h.
Motor Walter Junior SS měl zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec (R4) s rozvodem OHV, dva ventily/válec, bez přeplňování, který byl umístěn podél za přední nápravou. Původní motor ze závodního Juniora S byl převrtán o 2 mm na průměru z 65 na 67 mm. Objem válců byl zvětšen na 1057 cm³ při vrtání 67 a zdvihu 75 mm. Některé zdroje uvádějí 1089 cm³, což by znamenalo převrtání na 68 mm. Tuto kubaturu potvrzoval i automobilový závodník na Junioru SS, letec a pozdější dlouholetý šéfredaktor Světa motorů ing. Jaroslav Hausman. Takto upravený motor dosahoval výkonu 35 k/26 kW při 4400 ot/min. Výkon umožňoval maximální rychlost až 125 km/h (ve speciální, závodní úpravě až 150 km/h) při průměrné spotřebě benzínu 9–10 l/100 km. Motor byl standardně umístěn vpředu a měl 3× uložený klikový hřídel. Mechanická čtyřstupňová převodovka (4+1) již s částečnou synchronizací. náhled|Walter Junior SS (1934), karoserie Uhlík
Podvozek a karoserie Podvozek z cestovního Juniora zůstal v podstatě zachován. Obě nápravy tuhé – zadní hnaná. Na nízký obdélníkový rám s křížovou výztuhou byla posazena dvousedadlová sportovní karoserie (roadster). Pérování na podélných půleliptických pérech s kapalinovými tlumiči. Chladič (stejně jako u Walter Junior S) byl dopředu prodloužen šikmou, špičatou maskou a tento styl harmonicky doplňovaly profilované blatníky, které byly protažené téměř za úroveň sedadel. Hydraulické brzdy působily na všechna čtyři drátová kola Rudge-Whitworth o rozměru 4,50×17" a kola měla přírubu se čtyřmi šrouby. Karoserie byla pouze dvoumístná s poněkud odstupňovanými sedadly. Zcela sklopné přední sklo bylo při jízdě bylo sklopeno šikmo vzad a bylo vyrobeno z netříštivého skla. Silně vykrojená dvířka podtrhovala sportovní charakter tzv. styl „elbow out“ (loket venku), který převládal dlouhá léta ve stavbě sportovních automobilů.
Vůz měl rozvor 2250 mm, rozchod kol vpředu i vzadu 1200 mm. Hmotnost v pohotovostním stavu bez zatížení a bez hmotnosti posádky – 620 kg, celková hmotnost 765 kg. Samotný podvozek vážil pouhých 380 kg. Zásluhou velmi tuhého rámu uprostřed s výztuhou ve tvaru X měl vůz i jako roadster vynikající jízdní vlastnosti, které jej přímo předurčovaly pro automobilový sport. Benzinová nádrž (65 l) se ve sportovní verzi přesunula z motorového prostoru do zadní části vozu za sedadly spolu s náhradní kolem. V závodní variantě měl vůz čtyřstupňovou převodovku se synchronizací 3. a 4. stupně a původní mechanická provozní brzda byla nahrazena hydraulickou. náhled|Medaile z 1000 mil Československých 1934 pro Walter Standard S (Knapp-Vojíř) a Walter Junior SS (Hodáč-Zima) Na karoserii došlo k jediné viditelné změně. Zadní část byla zbavena vertikálního křidélka a byla zaoblena s tupým ukončením jako u současně vyrobeného typu Walter Standard S (1934). Na zádi byla umístěna až 2 náhradní kola. Skládací střecha byla zapuštěna do karoserie za dvojsedadlem. Model Walter Junior SS byl též individuálně karosován např. firmou Oldřicha Uhlíka, karosáře z Prahy-Strašnic. Tyto speciálně karosované vozy měly zavěšení dvířek vzadu, zatímco tovární stroje vepředu a více zkosenou zadní část. Nejběžnější provedení tohoto vozu byl roadster, ale bylo postaveno i dvoudveřové, dvoumístné kupé s pevnou střechou (někdy označované jako tudor).
Sportovní úspěchy Walter Junior SS byl velmi úspěšný v letech 1934–1938 na závodních tratích, především na závodních okruzích a v soutěžích. Továrna v době konjunktury angažovala mladé, nadějné závodníky: Ivana Hodáče (zvaný "Bibišek"), Mirko Sochora, ing. Jaroslava Hausmana atd. Mimo níže uvedených tratí se tovární jezdci objevili i na Zlínské osmě spolehlivosti (13. května 1934), Napříč Šumavou (17. června 1934), v pražském závodě do vrchu Jenerálka (28. dubna 1935), na Brandýském okruhu (17. srpna 1936) a na Zdibském okruhu (25. dubna 1937) atd.
1000 mil československých (1934–1935) náhled|Walter Junior SS, příprava na 1000 mil československých (1934) náhled|Walter Junior SS, start 1000 mil československých (1934), uprostřed st. č. 23–25 V roce 1934 do II. ročníku závodu, konaného 9. a 10. června, který tradičně pořádal Autoklub Republiky Československé, nasadila továrna Walter 2 týmy, které byly složeny z továrních jezdců (st. č. 23–25) a z amatérských závodníků (st. č. 20–22), celkem 8 Juniorů SS. Startovaly ve třídě do 1100 cm³. Firmou Walter byla vypsána speciální finanční odměna pro vítězný vůz. V samotném závodě zvítězil jinonický Jindřich Knapp, ale s vozem Walter Standard S. Smečce Juniorů SS se nepodařilo v jednotlivcích zvítězit ani ve třídě do 1100 cm³ a ani v týmech, byť o jediný bod. V té zvítězil konkurenční vůz Z4 Sport s Josefem Mamulou za volantem z brněnské Zbrojovky. Ta připravila čtyři uzavřené speciální aerodynamické hliníkové dvoumístné vozy s karoserií kupé a jeden otevřený roadster na zkráceném podvozku Z4. Jako první z Juniorů SS dojela do cíle posádka st. č. 23 Ivan Hodáč-František Zima (2. místo ve třídě, 6. místo absolutně) v čase 17:28:08 hod., čímž dosáhl průměrné rychlosti 92 km/h. Závodníci obou týmů vč. 2 samostatných posádek (celkem 8 vozů) dojeli do cíle před budovu Autoklubu v Opletalově ulice (tehdy Lützowově) a závody dokončili. Z dalších vozů Walter Junior SS v cíli jmenujme alespoň 4. místo ve třídě, které obsadili Mirko Sochor-Metoděj Vychodil (st. č. 25), 5. místo "amatéři" Leo Sabat-V. Paur (st. č. 20), 7. místo ing. Jaroslav Hausman-ing. J.Tachecí (st. č. 24) atd. V Dámském poháru zvítězila "amatérská" posádka st. č. 26 "Fan"-"H.R." (Jiřina Zavřelová) a získala cenu firmy Baťa, v třídě do 1100 cm³ obě dámy obsadily 15. místo. náhled|Walter Juniory SS na trati 1000 mil československých (Bulletin Walter, No. 6, 1934) O rok později, III. ročník závodu 1000 mil československých, konaný 15. a 16. června 1935, vyhrál celkově Jan Kubíček s vozem Bugatti 35B z roku 1927, ale s motorem Ford (osmiválec do V). V dalších kategoriích zvítězili Renzo Cantoni (Lancia, kat. do 1500 cm³), Ruggero Minio s vozem Fiat 508 Balilla (kat. do 1100 cm³) a Jaroslav Kaiser s vozem Jawa 750 Sport (do 750 cm³). V tomto ročníku startovali na Juniorech SS František Kůrka a Jaroslav Jindra. Závod byl poznamenám tragickou nehodou před Velkým Meziříčím jezdce Františka Kůrky (Walter Junior SS, st. č. 56), spolujezdec Trnka naštěstí vyvázl z nehody téměř bez úrazu. Kůrka byl dopraven do městské nemocnice, ale v pozdních večerních hodinách svému zranění podlehl (zlomenina spodiny lebeční). František Kůrka byl pohřben na pražském hřbitově Malvazinky, kde je mj. pohřben i Josef Walter. Druhá startující posádka na Walter Junior SS Jaroslav Jindra ("Jindra")-Kerwitzer z Brna (st. č. 44) závod nedokončila pro poruchu motoru u Čáslavi. Do závodu byl přihlášen i Ivan Hodáč se spolujezdcem Kühnem na Walteru Junior SS (st. č. 41), ale na startu se z neznámých důvodů neobjevil. Závod byl poznamenán několika tragickými nehodami (Kůrka, Turek/Slavíková) a prezident Masaryk odmítl podporovat podnik, kde umírají lidé. I z tohoto důvodu se jel tento závod v roce 1935 naposledy.
Krakonošův okruh (1934–1938) Podkrkonoší bylo oblastí, kde se motoristickému sportu dařilo již v jeho samotných počátcích. Žilo zde mnoho nadšenců ochotných a schopných pořádat různé závody a soutěže. Mezi závody, které v tomto regionu spatřily světlo světa, byl ve 30. letech 20. století i Krakonošův okruh. Závodům běžně přihlíželo běžně přes 15 000 diváků. Krakonošův okruh, po závodech na Masarykově okruhu a po 1000 mílích, byl 3. nejvýznamnější okruhový podnik v meziválečném Československu. První tři ročníky (1933–1935) závodu se jely na okruhu, který měřil na současné poměry neuvěřitelných 34 km. Závod se jel na 10 okruhů tzn. na úctyhodných 340 km. Start a cíl byly ve Staré Pace, odtud vedla trať do Nové Paky, Vidochova, Horek u Staré Paky, Studence, Martinic, dále pak přes Jilemnici, Roztoky u Jilemnice a Karlov zpět do Staré Paky.
V II. ročníku závodu, který se konal 1. července 1934 a byl v 6 hodin ráno zahájen státními hymnami, odveta za 1000 mil (1934) závodníkům na waltrováckých strojích vyšla. Absolutním vítězem závodu a vítězem třídy sportovních vozů do 1100 cm³ se stal Mirko Sochor (Walter Junior SS), který absolvoval závod v čase 3:47:07 hod. průměrnou rychlostí 89,8 km/hod. Na 3. místě na Waltru dojel Materna, který t.r. získal mj. na Concourse d'Elegance v Luhačovicích stříbrnou plaketu). Ivan Hodáč i ing. Jaroslav Hausman na stejných vozech nedojeli, Hodáč pro poruchu stroje a Hausman, který do 4. kola jezdil na vedoucí pozici, pro nebezpečnou havárii v 5. kole, kdy úplně rozbil svůj stroj. Hausmana mohlo těšit dosažené nejrychlejší kolo závodu, ve kterém dosáhl času 21:36 min. a průměrné rychlosti 94,4 km/h. náhled|Walter Junior SS, havarovaný vůz ing. Hausmana z Krakonošova okruhu (1934) Od roku 1936 byl okruh zkrácen na 22 km. Jelo se na 7 kol, tzn. závod měřil 154 km. Ve IV. ročníku konaném 9. srpna 1936 zvítězil v absolutním pořadí Antonín Vitvar (Jawa 750) v čase 1:42:07,5 hod. Za ním na 2. místě a jako vítěz třídy do 1100 cm³ dojel Jaroslav Kříž (Walter Junior SS) v čase 1:44:57,3 hod. před Vlašínem a Formánkem na "zetkách". Zvláště Vlašín na Kříže několikrát nebezpečně zaútočil, ale ten svoji pozici uhájil. Závod konaný 1. srpna 1937 (V. ročník) se jel jenom na 5 kol, tzn. závod měřil 110 km. Všechny kubatury byly hodnoceny zvlášť pro závod seniorů a juniorů, tedy začínajících jezdců. V závodě juniorů do 1100 cm³ zvítězil „Jiří“ (dr. Kraus na Walter Junior SS) v čase 1:20:00,5 hod. Závod sledovalo rekordních 18000 diváků. náhled|Walter Junior SS, Krakonošův okruh 1938, vítěz Jaroslav Kubeš V posledním ročníku tohoto závodu (VI. ročník, 31. července 1938) zvítězil mezi juniory do 1100 cm³ Jaroslav Kubeš na Walter Junior SS v čase 1:20:52,3 hod. Vítězství Jaroslava Kubeše z roku 1938 můžeme označit za poslední větší úspěch vozu Walter Junior SS a v podstatě i za poslední vítězství automobilu Walter na závodních tratích. Příchodem II. světové války v roce 1939 zanikl i Krakonošův okruh. Přestože v pozdějších dobách byly pokusy o jeho obnovení, nikdy již nedošlo k jejich realizaci.
Okruh v Telči – Mezi dvěma branami (1934) náhled|Walter Junior SS, Ivan Hodáč (P-99) a Boh. Fišer (M-4372) na startu v Telči (1934)