náhled|Bývalé sídlo společnosti OKD – Ostrava
OKD, a.s., (do 21. ledna 1991 Ostravsko-karvinské doly, akciová společnost) je těžební firma se sídlem v Karviné. Hlavní činností je těžba černého uhlí. OKD je od dubna 2018 vlastněná akciovou společností Prisko, jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo financí ČR.. Firma patří mezi největší zaměstnavatele v Moravskoslezském kraji, když v ní na konci roku 2022 pracovalo 2 568 vlastních zaměstnanců a 730 pracovníků dodavatelských společností.
Historie
Vznik OKD náhled|Důl Lazy (pohlednice z počátku 20. století) Po skončení 2. světové války bylo dekretem, který prezident Edvard Beneš podepsal 24. října 1945,kol. autorů: Uhelné hornictví v ČSSR, Nakladatelství Profil 1985 znárodněno šest těžařských společností vlastnících doly v Ostravsko-karvinském revíru: Báňská a hutní společnost v Praze – 8 dolů Vítkovické kamenouhelné doly v Ostravě – 7 dolů Severní dráha Ferdinandova v Praze – 4 doly Ostravské kamenouhelné doly a koksovna Jana Wilczka ve Slezské Ostravě – 3 doly Kamenouhelné doly Orlová-Lazy v Doubravě – 3 doly Larisch-Mönnichovy kamenouhelné závody a koksovna v Karviné – 5 dolů
Na základě vyhlášky ministra průmyslu z 7. března 1946 byly všechny tyto doly – včetně již dříve státních dolů Evžen a Václav – začleněny do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava. Spolu s uhelnými doly se v tomto podniku ocitly i koksovny, elektrárny, stavební podniky, statky a lesy. K 1. lednu 1950 pak byl název podniku změněn na Ostravsko-karvinské doly, národní podnik.
Organizační změny v letech 1951 až 1977 náhled|Zachovaná těžní věž dolu Petr Bezruč Národní podnik Ostravsko-karvinské doly byl k 31. 12. 1951 zrušen a nahrazen Kombinátem ostravsko-karvinských dolů. K témuž datu pak byly v rámci Kombinátu zřízena čtyři obvodní ředitelství (od 1. 1. 1956 se nazývaly trusty), do kterých byly začleněny jednotlivé doly: OKD – obvodní ředitelství Ostrava-sever, n. p., pro doly Urx, Lidice, Generál Svoboda, Stachanov, Stalin, Petr Bezruč, Petr Cingr, Michálka a Trojice OKD – obvodní ředitelství Ostrava-jih, n. p., pro doly Jan Šverma, Odra, Hlubina, Generál Jeremenko, Zárubek a Jan Maria OKD – obvodní ředitelství Karviná, n. p., pro doly Mír, 1. máj, Doubrava, Čs. armáda, Prezident Gottwald OKD – obvodní ředitelství Orlová, n. p., pro doly Ludvík, Pokrok, Hedvika, Evžen, Václav, Žofie, Antonín Zápotocký a Dukla
Páté obvodní ředitelství pak spravovalo koksovny. Ostatní činnosti řídil přímo Kombinát OKD a teprve později byly vyčleněny do národních podniků v rámci Kombinátu OKD. V roce 1957 byly stavební podniky z jednotlivých trustů vyčleněny a byl z nich vytvořen národní podnik OKD Báňské stavby. Podobně byly vytvořeny národní podniky OKD – Správa sídlišť.
Ovšem k 1. dubnu 1958 byl Kombinát OKD zrušen a nahrazen Sdružením OKD, ke kterému byly přičleněny pouze aktivity zabezpečující potřeby revíru. Další reorganizace proběhla k 1. 7. 1965, kdy vznikla státní hospodářská organizace Ostravsko-karvinské doly, oborové ředitelství Ostrava.
Toto ředitelství opět vydrželo jen několik let, neboť k 1. 1. 1977 ji nahradila organizace Ostravsko-karvinské doly, koncern, se sídlem v Ostravě. Tento koncern se členil do 24 koncernových podniků a 9 koncernových účelových organizací. Tato organizační struktura pak vydržela až do konce 80. let.
Vývoj OKD v 90. letech náhled|Důl 9. květen Již 1. listopadu 1990 byl z OKD vyčleněn Důl ČSM ve Stonavě, který se 24. února 1993 stal společně s dolem Kladno v Libušíně a dolem Tuchlovice součástí nově utvořené společnosti Českomoravské doly, která byla privatizována.
K 31. 12. 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen a jako právní nástupce byla k 21. lednu 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD), jejímž jediným akcionářem byl stát. V následujících letech probíhala v rámci firmy restrukturalizace, kdy byly důlní i povrchové činnosti sloučeny do větších organizačních celků: vnitřních organizačních jednotek (VOJ) a dceřiných společností.
Současně probíhal rychlý útlum těžby, především v ostravské a petřvaldské části revíru. S tím souviselo také významné snižování počtu zaměstnanců OKD. V období let 1990–2001 skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru, na území o velikosti 180 km2.
V průběhu 90. let také proběhla částečná privatizace OKD, především prostřednictvím kupónové privatizace, část akcií OKD získaly také obce. V roce 1997 bylo sníženo základní jmění tak, že Fond národního majetku České republiky ztratil ve společnosti majoritu. Prostřednictvím brokerské společnosti začal akcie mimo vlastnictví FNM skupovat ostravský podnikatel Stanislav Pros. Zanedlouho získal stejný podíl jako FNM a klíčovým se stal 5 % podíl ve vlastnictví severomoravských obcí. Ty se mu podařilo získat a v roce 1998 na valné hromadě OKD vystupoval jako majoritní vlastník.Mladá fronta Dnes: Od incestu k miliardám - Tajné smlouvy odhalují, jak uhlobaroni Otava a Koláček k OKD přišli, 24.3.2003, Dalibor Bártek
Do celé věci se pak vložili manažeři OKD Petr Otava a Viktor Koláček (a Jan Przybyla); jejich společnost K.O.P. (vlastnící podíly v Českomoravských dolech, Metalimexu a Sokolovské uhelné) a nově založená Karbon invest (zřejmě ve vlastnictví Stanislava Prose). OKD si půjčila 2,5 miliardy Kč od IPB. V průběhu středy 14. října 1998 pak OKD od manažerů kupuje K.O.P. za 3,9 mld, K.O.P. posílá 2,4 mld Karbon investu, Karbon invest tuto částku posílá Stanislavu Prosovi a získává za ní majoritní podíl v OKD. Následně K.O.P. posílá zbylé 1,5 mld na účet neznámé kyperské společnosti Lagur (zřejmě ve vlastnictví Stanislava Prose), za které pro manažery kupuje společnost Karbon invest. Manažeři tak získali majoritní podíl v OKD (a tedy i majetek své K.O.P.) bez vynaložení koruny navíc. Tomáš Ježek tyto transakce označil jako kapitálový incest. Policie později celou věc dlouho vyšetřovala, dostatek důkazů pro zahájení trestního stíhání manažerů však nenašla. Manažeři nakonec byli v roce 2003 obviněni za pozdější transakce mezi Karbon investem a OKD (a Českomoravskými doly). OKD při nich měla přijít o více než 2 mld Kč. Soud nakonec v červnu 2009 manažery osvobodil. Státní zástupce chtěl ve věci podat odvolání, to mu ale nadřízený zakázal. Přehled pojmenování dolů a jejich organizace, slučování v Ostravské části OKR Rok založeníPůvodní názevMajitel v roce 1945Název po roce 1945Změny názvu, slučování, ukončení provozu1835AnselmVKDMasaryk I.1946 E. Urx1964 OKD Důl Vítězný únorZávod 21990 OKD Důl Odra, k. p.1992 OKD a. s. Důl Oda, o. z.† 19921993 Hornické muzeum OKD a.s. Důl Odra, o.z.Hornické muzeum OKD, o.z.2010 LANDEK PARK – Hornické muzeum1846Jáma X. JindřichSDFJindřich1947 Generál SvobodaZávod 1† 19761999 KARBON INVEST OKD, a.s. Důl Odra o.z.2002 DIAMO, s.p. odštěpný závod Odra1849FrantišekSDFFrantišek† 19941855HubertSDFHubert1946 StachanovZávod 3† 19921871JiříSDFJiří† 19571895OskarVKDMasaryk II.1951 Lidice 1954 E. Urx† 1967 Závod 21921KoblovOKR† 19921890IgnátBHInát1947 Jan Šverma† 19921993 Důl OdraOKD a.s. Důl Odra, o.z.1907OdraBHOdra1954 Jan Šverma† 19681961Jan Šverman. p.Závod Svinov† 19921842KarolínaVKD† 1933OKD, a.s. Důl Ostrava1845ŠalomounVKDŠalamoun1946 Laušman 1949 Hlubina† 19691852HlubinaVKDHlubina† 19921891LouisVKDLouis1946 Gen. Jeremenko 1958 Hlubina – závod 2† 19931840TrojiceWTrojice1961 Petr Bezruč1967 Důl Ostrava† 19681840TerezieVKDTerezie1946 Petr Bezruč† 19921845HermenegildSDFZárubek† 19911849Jan MariaWJan Maria1954 Zárubek† 19631896AlexanderSDFZárubek† 19911843MichaelSDFMichal1946 Petr Cingr1966 Důl Rudý říjen† 1993Důl Heřmanice1865Michaeli (Michálka)WMichalka1954 P. Cingr† 19651873IdaVKDViktoria1946 Stalin1962 Důl Rudý říjen† 19621942ViktoriaVKDViktoria I.† 19931962RychvaldVKDStalin, Rychvald1963 Důl Rudý říjen† 1995 Vysvětlivky:
SDF – Doly Severní dráhy Ferdinandovy
BH – Báňská a hutní společnost
VKD – Vítkovické kamenouhelné doly
W – Wilczek
† – ukončení provozu
OKD v novém tisíciletí 15. září 2004 schválila vláda Stanislava Grosse prodej 45,88 % akcií OKD vlastněných Fondem národního majetku.Rozhodnutí č. 904 ze dne 15. září 2004, podepsán JUDr. Stanislav Gross Následující den uzavřel Karbon Invest s FNM smlouvu na koupi akcií za 4,1 mld. Kč, takže poté vlastnil 95,89% akcií OKD. Dle médií a zprávy poradenské společnosti EY (ten ohodnotil podíl státu na 27,4 mld Kč) byl státní podíl ve společnosti prodán hluboko pod svojí tržní cenou. Politicky zodpovědným za privatizaci byl tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka. Ministerstvo financí 10. dubna 2014 přiznalo, že Evropské komisi v kauze OKD zaslalo zavádějící, či dokonce nepravdivé informace, na základě kterých pak Brusel privatizaci posvětil. Tuto zprávu pro Evropskou komisi zpracovali právníci kupující firmy Karbon Invest. V souvislosti s privatizací byl v roce 2014 obviněn znalec, který vypracoval posudek na ocenění podílu, z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku; dva bývalí místopředsedové FNM, kteří připravovali smlouvu o prodeji státního podílu a vycházeli ze znaleckého posudku, byli obviněni z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Těmito jednáními měla být podle obžaloby státu způsobena škoda ve výši nejméně 5,7 mld. Kč.
Krátce nato se vlastníkem Karbon Investu – a přeneseně tedy i OKD – stala firma Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG INDUSTRIES, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala.http://www.novinky.cz/ekonomika/43542-kolacek-a-otava-prodali-karbon-invest-za-asi-deset-miliard.html
Po této majetkoprávní změně byly do OKD začleněny Českomoravské doly (v té době už s jediným činným dolem – ČSM) a od počátku roku 2006 probíhala restrukturalizace společnosti.
K 31. květnu 2006 tak firma OKD, a. s. formálně zanikla a její jmění přešlo na několik nástupnických společností (OKD, Mining, a. s., RPG Trading, s. r. o., RPG Transport, s. r. o., RPG Gas, s. r. o., RPG RE Residential, s. r. o., RPG RE Commercial, s. r. o., RPG RE Land, s. r. o.). K témuž datu byla společnost OKD, Mining, a. s. přejmenována na OKD, a.s.
V roce 2008 firma představila „Program optimalizace produktivity (POP 2010)“, v jehož rámci došlo k modernizaci razicích a dobývacích technologií za téměř 11 miliard korun. Program nemá svým rozsahem v těžařské branži ve střední Evropě obdoby. Nové technologie zvýšily produktivitu těžby, mezi lety 2009 a 2010 došlo k průměrnému nárůstu těžby v jednom porubu o 15 %. Program otevřel OKD cestu k těžbě uhelných zásob v místech, kde by to předcházejícími technologiemi nebylo technicky možné nebo ekonomicky efektivní.
Firma v letech 2008–2010 zároveň realizovala program SAFETY 2010, když investovala více než půl miliardy korun do nákupu moderních pracovních bezpečnostních a ochranných pomůcek pro horníky. Tyto dva programy byly hlavními příčinami toho, že počet úrazů v dolech OKD každoročně klesá. Zatímco v roce 2009 firma reportovala 346 úrazů, v roce 2012 to bylo 238.
K roku 2014 byl výkonným ředitelem OKD Dale R. Ekmark, provozním ředitelem Pavel Hadrava, technickým ředitelem Václav Kopta, finanční ředitelkou Jarmila Ivánková, ředitelem vnějších vztahů Petr Jonák a ekonomicko-personálním ředitelem Jan Jurášek.
Společnost OKD se dostala do úpadku v roce 2016 kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Věřitelé přihlásili u soudu pohledávky za více než 20 miliard korun, větší část z nich ale insolvenční správce popřel. Věřitelé, insolvenční správce i soud následně firmě schválili reorganizační plán. Akcie firmy v dubnu 2018 převzal státní podnik Prisko, vlastněný Ministerstvem financí ČR. Byla vytvořena firma Správa pohledávek OKD, a.s.Detail insolvenčního řízení Správa pohledávek OKD, a.s.