náhled|Mapa volebních krajů, které jsou totožné se samosprávnými kraji Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři rokyČl. 16 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. podle zásad poměrného zastoupení.Čl. 18 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Volí se 200 poslanců. Kandidovat může ten, kdo je starší 21 let, hlasovat ten, kdo je starší 18 let.Čl. 19 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Volby vyhlašuje prezident republikyČl. 63 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (zákon stanoví, že tak učiní nejpozději 90 dnů před konáním těchto voleb§ 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.).

Volby upravuje zákon o volbách do Parlamentu České republiky (č. 247/1995 Sb.). Volebními obvody jsou kraje, voliči hlasují pro kandidáty na krajských kandidátních listinách s možností využití až 4 preferenčních hlasů.§ 39 zákona č. 247/1995 Sb.

Volební systém a volební právo Podrobněji pak volby do Poslanecké sněmovny upravuje zákon o volbách do Parlamentu České republiky (č. 247/1995 Sb.). Podle něj se volby konají vždy v pátek od 14 do 22 a v sobotu od 8 do 14 hodin,§ 1 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb. zákon pamatuje i na časovou úpravu voleb v zahraničí§ 1 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb. (na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí). Hlasovat smí každý, kdo dosáhl alespoň druhý den voleb věku 18 let,§ 1 odst. 7 zákona č. 247/1995 Sb. kromě těch, kterým byla omezena osobní svoboda nebo jim byla v tomto směru omezena svéprávnost.§ 2 zákona č. 247/1995 Sb. Pokud volič zažádá obecní nebo zastupitelský úřad o voličský průkaz, může volit kdekoliv v ČR i na zastupitelském úřadě v zahraničí.§ 6a zákona č. 247/1995 Sb.

Volební obvody Územními volebními obvody jsou kraje, ty se dále dělí na volební okrsky. Pro každý kraj je zákonem určen maximální počet kandidátů na kandidátní listině – nejvíce, shodně 36, mají Praha a Moravskoslezský kraj, nejméně, 14, má Karlovarský kraj.Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. Volič smí hlasovat jen pro jeden kandidující subjekt (strana/hnutí, koalice stran/hnutí), smí však na lístku vyznačit až čtyři kandidáty, jimž v rámci zvoleného politického subjektu dává přednost (jedná se tedy o systém vázaných, nikoliv však přísně vázaných kandidátních listin, ten se v ČR neuplatňuje při žádných volbách). náhled|Mapa územních krajů, které byly totožné s volebními kraji do roku 2000 Před ustanovením krajů jako vyšších územních samosprávných celků k 1. lednu 2000, byly volebními kraji původní územní kraje, tzv. velké kraje. Novela volebního zákona v roce 2001 (tedy v době opoziční smlouvy) zvýšila počet volebních krajů na 35, tuto změnu však zrušil Ústavní soud jako protiústavní.

Volby v zahraničí Volit v zahraniční bylo českým občanům poprvé umožněno ve volbách roku 2002. Pro každé sněmovní volby Státní volební komise losem určila, kterému volebnímu kraji byly tyto zvláštní volební okrsky podřazeny.§ 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 247/1995 Sb. Hlasování probíhalo na všech zastupitelských úřadech a na některých konzulárních úřadech.§ 3 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb. Obdržené hlasy byly přiřazeny k vylosovanému volebnímu kraji. Popularita hlasování v zahraničí postupně stoupala.

+Volby v zahraničí (2002–2021) Rok Přiřazenok volebnímu kraji Početokrsků Odevzdanéhlasy % z celkovéhopočtu hlasů 2002 Jihomoravský kraj 108 3 762 0,08 2006 Jihočeský kraj 108 6 743 0,13 2010 Jihočeský kraj 108 8 211 0,16 2013 Středočeský kraj 104 10 567 0,21 2017 Středočeský kraj 109 10 524 0,21 2021 Ústecký kraj 111 13 236 0,25

Po zavedení korespondenčního hlasování V roce 2024 byla novelou zákona schválena pro sněmovní volby možnost korespondenčního hlasování v zahraničí. Zároveň došlo ke změně v přiřazování hlasů ze zahraničí volebním krajům. Zahraničí bylo pro účely sněmovních voleb rozděleno na čtyři oblasti (Západní Evropa, Ostatní Evropa, Amerika, Ostatní svět) a Státní volební komise vylosuje pro každou oblast jeden volební kraj, kterému jsou hlasy z dané oblasti přičteny. Do losování jsou zařazeny pouze čtyři nejlidnatější volební kraje, tedy Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj.

+Hlasování v zahraničí (od 2025) Rok Početokrsků Odevzdanéhlasy % z celkovéhopočtu hlasů 2025 108 28 040 0,49 +Vylosované oblasti pro hlasování v zahraničí (od 2025) Rok Západní Evropa Ostatní Evropa Amerika Ostatní svět 2025 Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

Sčítání

V každém okrsku spočítají komise platné hlasy, které obdržely jednotlivé strany a jejich jednotliví kandidáti, a předá je příslušnému krajskému pracovišti Českého statistického úřadu.§ 46 zákona č. 247/1995 Sb. Český statistický úřad zjistí, jaký podíl má daný kraj na celkovém počtu hlasů (vydělí počet platných odevzdaných hlasů v daném kraji počtem platných odevzdaných hlasů ve všech krajích dohromady; potom tímto podílem dělí celkový počet poslanců, výsledek zaokrouhlí dolů, mandáty, které nebyly takto rozděleny, se postupně po jednom přidělují krajům, které vykázaly největší zbytek při dělení, vykázalo-li více krajů stejný zbytek, rozhodne o jejich pořadí los§ 48 zákona č. 247/1995 Sb.).

Uzavírací klauzule Mandáty se rozdělují jen těm stranám či hnutím, které získaly alespoň 5 % hlasů z celkového počtu hlasů za ČR celkem, v případě dvojkoalic 8 %, troj- a vícekoalice 11 %. Tato hranice se nazývá uzavírací klauzule a jejím smyslem je zabránit přílišné roztříštěnosti zákonodárných sborů. Zákon pamatuje i na případ, kdy by nepostoupily do druhého skrutinia alespoň dva subjekty (klauzule se pak snižuje). Do roku 2002 činila uzavírací klauzule pro dvojkoalice 7 %, trojkoalice 9 % a čtyř- a vícekoalice 11 %. V období opoziční smlouvy byla tato klauzule pro koalice navýšena na 10 % pro dvojkoalice, 15 % pro trojkoalice a 20 % pro čtyř- a vícekoalice§ 49 zákona č. 247/1995 Sb.. V nadcházejících volbách kandidovala čtyřkoalice, a proto bylo navýšení kritizováno jako účelové. Tato volební klauzule byla změněna novelou volebního zákona z roku 2021, a to na 8 % pro dvojkoalice a 11 % pro troj- a vícekoalice.

Skrutinium Subjekty, které překročily uzavírací klauzuli, postupují do tzv. skrutinia, k ostatním subjektům se již nepřihlíží. Ve skrutiniu se již rozdělují mandáty v rámci krajů. Skrutinium je kolo, ve kterém se rozdělují hlasy pro jednotlivé politické subjekty. Počet skrutinií záleží na metodě přepočtu hlasů na mandáty. Pokud se jedná o metodu volebního dělitele, tak se všechny hlasy rozdělují pouze v jednom skrutiniu, takový systém měly volby do Poslanecké sněmovny v letech 2002, 2006, 2009, 2013 a 2017. Pokud je přepočet prováděn metodou volebního čísla, tak ne všechny mandáty, které je možné rozdělit, se rozdělí v první skrutiniu a některé postupují do skrutinia druhého. Toto byl příklad voleb před novelou volebního zákona z roku 2000 a po novelizaci v roce 2021.

Metoda volebního dělitele funguje na principu dělením hlasů odevzdaných pro strany řadou čísel. Tato řada čísel se liší podle konkrétní metody, ale nejznámější je d'Hondtova metoda, která dělí postupně řadou 1,2,3,4, atd., ale tyto řady se mohou lišit. A postupně se rozdělují mandáty stranám podle největšího čísla získaným vydělením hlasů řadou čísel po nejmenší, až nezbyde žádný. V případě, že by tato čísla byla shodná, rozhodne o udělení mandátu celkový počet hlasů odevzdaných pro dané strany, pokud i ten je shodný, rozhodne o udělení mandátu los.§ 50 zákona č. 247/1995 Sb.

Metoda volebního čísla nerozděluje všechny možné mandáty pouze v jednom skrutiniu, ale umožňuje jejich postup do skrutinia druhého. Tyto mandáty se rozdělují tak, že hlasy obdržené politickou stranou se vydělí volebním číslem. V tomto případě existuje opět několik kvót. Hareova kvóta je prosté vydělení počtu hlasů počtem mandátů rozdělovaných v daném volebním obvodě (kraji). Hagenbach-Bischoffova kvóta dělí počet hlasů počtem mandátů +1, tedy číslem o 1 větší, než by dělala Hareova kvóta. Tato kvóta se používala v České republice do roku 2002. Imperialiho kvóta dělí počtem mandátů +2. Imperialiho kvóta je aktuální metoda převodu hlasů na mandáty od novelizace v roce 2021. Hlasy, které se takto nerozdělí putují do druhého skrutinia, které je celostátní a v němž se rozdělí mandáty stranám s největším zbytkem hlasů nerozdělených v prvních skrutiniích.§51 zákona č. 247/1995, o volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Rozdělování mandátů Mandáty plynoucí ze seznamu podílů se přiřazují konkrétním kandidátům daných subjektů podle toho, v jakém pořadí stáli na kandidátce. Ke kandidátům, kteří před volbou odstoupili, ale na listině stále jsou, se již nepřihlíží. Pokud zároveň alespoň 5 % voličů dané strany dalo svůj preferenční hlas určitému kandidátovi, připadne mandát přednostně jemu (pokud je takových více, přidělují se jim podle počtu preferenčních hlasů). Výsledkem tedy je, že ti kandidáti daného subjektu, kteří počtem preferenčních hlasů překročili hranici 5 % hlasů pro daný subjekt (do roku 2010 7 %, do roku 2002 10 %) v rámci kraje, se podle počtu preferenčních hlasů seřadí na začátek výsledného pořadí a zbývající kandidáti jsou již za nimi seřazení dle jejich původního pořadí na kandidátce. V případě rovnosti počtu preferenčních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku.

Příklad V Tramtárii používají stejný volební systém jako v ČR v letech 2002–2020. Tramtárie se také dělí na kraje. V kraji Kocourkov odevzdali voliči 1000 platných hlasů. Kandidovaly čtyři strany – A, B, C a D. A získala v kraji 50 % hlasů, B 30 %, C 16 % a D 4 %. V rámci celé Tramtárie získaly strany po řadě A 40 %, B 35 %, C 22 % a D 3 %. D nepřekročila v rámci celé Tramtárie volební klauzuli (5 %) a do skrutinia nepostoupila. Krajská pobočka Tramtarijského statistického úřadu vypočítala, že na Kocourkov připadne 10 poslaneckých mandátů z celkových 100 (PS Tramtárie má oproti PS PČR polovinu členů). Všechny strany poslaly do klání pět kandidátů. Na kandidátní listině strany C zakroužkovalo více než 5 % voličů této strany kandidáta č. 10, žádnému jinému z kandidátů se to však na žádné listině nepodařilo.

Podíly pro kraj Kocourkov se vypočítají následovně:

Kolo Strana A Strana B Strana C 1. 500 300 160 2. 250 150 80 3. 166,67 100 53,33 4. 125 75 40 5. 100 60 32

Nejvyšších deset čísel je tedy: 500 (A 1.), 300 (B 1.), 250 (A 2.), 166,67 (A 3.), 160 (C 1.), 150 (B 2.), 125 (A 4.), 100 (A 5.) – při rovnosti podílů získává mandát přednostně subjekt s vyšším počtem hlasů v rámci kraje), 100 (B 3.) a 80 (C 2.). Na kandidátních listinách stran A a B se přidělují mandáty postupně, tedy ve straně A získají mandáty kandidáti s kandidátními čísly 1–5, ve straně B s čísly 1–3. Ve straně C však vzhledem k počtu svých preferenčních hlasů postupuje první kandidát s číslem 10 a po něm ten s číslem 1. Kandidát s číslem 2 mandát nezískal.

Jednotlivé volby

Seznam