Védský sanskrt, též védský jazyk či staroindičtina je mrtvý indoárijský jazyk, předchůdce klasického sanskrtu. V tomto jazyce byly zaznamenány posvátné texty védského náboženství, tedy především sanhity: Rgvéd, Sámavéd, Jadžurvéd a Atharvavéd, ale také bráhmany , áranjaky a starší upanišady. Védský sanskrt patří mezi nejstarší známé indoevropské jazyky a jeho vznik lze klást nejpozději do doby v 18. století př. n. l., kdy již muselo proběhnout jeho oddělení od íránské avestánštiny. Vznik Rgvédu, nejstaršího díla v tomto jazyce bývá kladen zpravidla do 15. až 10. století př. n. l., tento text byl poté přechováván v ústní podobě a v 7. století př. n. l. editován. V 6. až 4. století př. n. l. byl védský sanskrt nahrazen sansktem klasickým.
Příklady Číslovky Védský sanskrt Česky एकस्, aíkas jeden द्वा, dvá dva त्रतस्, trájas tři चतुरि, čáturi čtyři पञ्च, páňča pět षष्, šáš šest सप्त, saptá sedm अष्टौ, aštaú osm नव, nava devět दश, daša deset vimšatihi dvacet trimšat třicet čatvārimšat čtyřicet pančāšat padesát šaštihi šedesát saptatihi sedmdesát ašeetihi osmdesát navatihi devadesát šatam sto sahasra tisíc
Reference
Externí odkazy Ondřej Šefčík - Klasifikace okluzivních konsonantů staroindičtiny Petr Vavroušek - K nové gramatice védského jazyka
Kategorie:Mrtvé indoárijské jazyky Kategorie:Sanskrt Kategorie:Starověké jazyky