náhled|320x320pixelů|Základní architektura jazyka ArchiMate ArchiMate je standardizovaný modelovací jazyk, sloužící primárně pro účely zobrazení, popisu a pro následnou analýzu podnikové architektury. Jazyk umožňuje vizualizovat různé pohledy na daný informační či jiný podnikový systém. Základní principy ArchiMate nalézáme v jazyce Unified Modeling Language. Terminologie jazyka ArchiMate má velmi blízko k frameworku TOGAF. Vztah ArchiMate a TOGAF lze definovat i způsobem, kdy ArchiMate dává odpověď na otázku "jak", zatímco TOGAF odpovídá na otázku "co". Na ArchiMate vlastní ochrannou známku soukromá společnost The Open Group.
Základní principy jazyka ArchiMate ArchiMate se skládá ze dvou základních principiálních komponent (tzv. ArchiMate core): Vrstvy Aspekty
Vrstvy Popisují jednotlivé části architektury. Archimate rozlišuje tyto Business vrstva, Aplikační vrstva a Technologická vrstva. Přičemž základní princip fungování je takový, že by nižší vrstva vždy měla podporovat vrstvu vyšší, tedy Technologická vrstva by měla podporovat Aplikační vrstvu a Aplikační vrstva by měla podporovat Business vrstvu.
Business vrstva Business vrstva jazyka ArchiMate zobrazuje produkty nabízené zákazníkům, jednotlivé podnikové procesy, či role, aktéry nebo objekty vystupující v těchto procesech.
Aplikační vrstva Jedná se o vrstvu sloužící k podpoře Business vrstvy a jde o datové a aplikační komponenty, např. ve formě aplikační služby, či datového objektu.
Technologická vrstva Jedná se o vrstvu, která slouží k podpoře Aplikační vrstvy a zabývá se technickými a infrastrukturními prvky systému. Např. softwarem, datovými toky, či servery.
Aspekty
Aktivní strukturální aspekt Aktivní strukturální aspekt (angl. Active structure aspect) zastupuje strukturální elementy, které vykonávají určité chování v daném systému. Elementy tohoto typu jsou označovány jako elementy "aktivní". Jedná se např. o role, komponenty, či hardware.
Strukturální aspekt chování Strukturální aspekt chování (angl. Behavior Aspect) zastupuje chování aktivních strukturálních prvků. Toto chování je přiřazeno danému aktivnímu strukturálnímu prvku.
Pasivní strukturální aspekt Pasivní strukturální aspekt (angl. Passive structure aspect) zastupuje konkrétní objekty, na které má být provedeno chování aktivního elementu. Jedná se např. o datové objekty nebo business objekty.
Základní prvky jazyka ArchiMate V této kapitole budou popsány základní prvky jazyka ArchiMate. Základní prvky ArchiMate jsou tedy následující: Element – jedná se o základní prvek jazyka ArchiMate, který slouží k popisu struktury nebo chování. Vazba (relace) – další důležitý prvek jazyka Archimate. Vazby definují vztahy mezi jednotlivými elementy. V praxi rozlišujeme několik druhů vazeb, např. dynamické, definující závislosti, či strukturální. Atribut – atribut definuje určité vlastnosti daných elementů, či vazeb. Koncept – koncept je na obecné úrovni název elementu, či vazby. Vrstva – vrstva definuje úroveň abstrakce, která může být v rámci daného modelu namodelována. Aspekt – aspekt popisuje charakteristiku daného elementu, z pohledu různých stakeholderů.
Vazby Jak již bylo řečeno v předcházející kapitole, vazby určují vztahy mezi jednotlivými elementy modelu. Rozlišujeme tyto druhy vazeb – strukturální, dynamické, definující závislosti a jiné.
Strukturální vazby Realizace – entita hraje zcela zásadní úlohu při realizaci, provádění činnosti, či dosažení cílů jiné entity. Přiřazení – tento druh strukturální vazby přiřazuje určité chování jinému aktivnímu elementu. Agregace – agregace podává v modelu informaci, že daný element se skládá z více jiných elementů.
Vazby definující závislost Vliv – tento typ vazby slouží k zaznamenání situace, kdy jeden element ovlivňuje druhý element a to např. k dosažení nějakého cíle. Přístup – pomocí této vazby lze zaznamenat situaci, kdy element typu "chování" může ovlivňovat jiný, pasivní element. Serving – tato vazba slouží ke znázornění situace, kdy jeden element poskytuje službu (slouží) jinému elementu. Používá se např. v rámci architektury orientované na služby, tzv. SOA (angl. Service Oriented Architecture) kdy jeden systém poskytuje službu jinému systému.
Dynamické vazby Tok – tato vazba znázorňuje přenos mezi dvěma elementy. Může se jednat o datový přenos, informační přenos, či finanční tok. Přechod – tento typ vazby popisuje pořadí jednotlivých činností mezi elementy. Obecně platí, že předcházející činnost musí být ukončena, aby mohla začít následující činnost. Jedná se tedy o situaci, kdy je určitá činnost "triggerována" (spouštěna) jinou činností.
Jiné Specializace – tato vazba popisuje situaci, kdy je jeden element určitou speciální variantou jiného elementu. Asociace – tento druh vazby se zpravidla užívá v případech, kdy je nutné vyjádřit vztah mezi elementy a nelze použít jinou vazbu. Spojení – tato vazba se užívá v případě, kdy je třeba propojit dvě vazby stejného typu. Může být typu OR (nebo) nebo AND (a zároveň). Tento typ vazby se užívá např. pro synchronizaci business procesů.
Elementy Elementy v business vrstvě Aktér – jedná se o element, který je schopen určitého druhu chování. Např. dodavatel, či odběratel. Role – popisuje úlohu, či specifickou formu chování, ke které je aktér přiřazen. Např. se může jednat o business funkci. Business kolaborace – spojuje dva nebo více aktérů nebo rolí, které musí spolupracovat, aby bylo dosaženo cíle. Např. projektový tým. Business interface – jde o kanál, skrze který je business služba dostupná z okolního prostředí. Business proces – znázorňuje posloupnost akcí, které musí být provedeny, aby bylo dosaženo požadovaného cílového výstupu. Business funkce – znázorňuje množinu chování, která je definována na základě určité oblasti, či zdroje. Business interakce – představuje chování, které je společné pro více business rolí. Business událost – znázorňuje změnu stavu. Např. faktura vystavena. Business služba – popisuje funkcionalitu, vystavenou entitou do okolního prostředí. Business objekt – zobrazuje data, informace, či hmotné předměty v dané business doméně.
Elementy v aplikační vrstvě Aplikační komponenta – zobrazuje funkcionalitu dané aplikační domény. Udržuje své chování a data a vystavuje do okolí své služby skrze rozhraní. Aplikační rozhraní – zobrazuje způsob distribuce určité aplikační funkcionality do okolí ostatním elementům. Aplikační kolaborace – popisuje spojení dvou a více aplikačních komponent za účelem dosažení určitého cíle. Aplikační interakce – znázorňuje to konkrétní chování, prováděné aplikační kolaborací. Aplikační funkce – zobrazuje aplikační funkcionalitu, či chování, některé aplikační komponenty. Aplikační služba – popisuje jednoznačně definované chování, které je vystaveno do okolí. Aplikační proces – představuje posloupnost akcí na aplikační úrovni, které musí být provedeny pro dosažení cíle. Aplikační událost – reprezentuje změnu stavu na aplikační doméně.
Elementy v technologické vrstvě Uzel- technologický uzel (nebo také node) reprezentuje fyzický, či informační zdroj, který je schopný manipulace nebo interakce s jinými fyzickými, či informačními zdroji. Entita tohoto typu může představovat hardware nebo software. Zařízení- jedná se o jakousi specializaci předešlého elementu, kdy zařízení (nebo také device) představuje fyzický zdroj, na kterém může být uchováván software a na kterém může být tento software spouštěn. Může se jednat o PC, či tablet. Software – i zde se jedná o specializaci elementu node. Zobrazuje softwarové prostředí, ve kterém mohou být spuštěny, či ukládány artefakty. Technologická kolaborace – reprezentuje agregaci dvou a více nodů, které spolu spolupracují za účelem dosažení určitého cíle. Tato forma spolupráce je zpravidla definována pomocí technologické interakce Technologické rozhraní – představuje přístupový bod, ve kterém je daná technologická služba, kterou nabízí technologický node, přístupná pro okolí. Cesta – znázorňuje spojení dvou a více technologických nodů, které si spolu mohou vyměňovat např. data. Komunikační síť – vyobrazuje integraci dvou a více zařízení, za účelem posílání, routování, či přijímání dat. Technologická funkce – popisuje chování, které může být prováděno jednotlivými technologickými nody. Technologický proces – reprezentuje posloupnost akcí, které musí být vykonány nodem, v daném pořadí, pro dosažení požadovaného výstupu. Technologická interakce – slouží k popisu společného chování prováděného kolaborací. Technologická událost – je takové chování, které má za následek změnu stavu na technologické úrovni. Technologická služba – popisuje určité chování, které je vystaveno do technologické infrastruktury. Tato služba, tedy funkcionalita technologického nodu, je dostupná prostřednictvím technologického rozhraní. Technologický objekt – představuje fyzický objekt, se kterým se zachází v rámci technologické infrastruktury. Technologický artifakt – je specializací technologického objektu, který představuje určitý výstup, např. zdrojový kód, nebo soubor.
Pohledy ArchiMate Pohled je jeden z nejdůležitějších konceptů jazyka ArchiMate. Jedná se o konkrétní pohled na určitou část architektury nebo celou architekturu jako celek. Má formu diagramu, který je tvořen elementy a vztahy mezi nimi a zakresluje se s ohledem na konkrétního stakeholdera. Dle oficiální ArchiMate 3.0.1 specifikace existují základní pohledy. Některé z těchto pohledů mohou být omezeny pouze na jednu vrstvu, jiné mohou sledovat vrstev více. Dělí se do 4 skupin: Základní pohledy Motivační pohledy Strategické pohledy Implementační a migrační pohledy
Základní pohledy Využívají koncepty ze všech tří vrstev, tedy z Aplikační, Business i Technologické vrstvy.
Úvodní pohled – sleduje základní principy podnikové architektury Organizační pohled – prezentuje organizační strukturu Pohled spolupráce podnikových procesů – prezentuje tok klíčových business procesů podniku Produktový pohled – zaměřen na produkt Pohled spolupráce aplikací – prezentuje informační toky mezi jednotlivými aplikacemi Pohled využití aplikací – zaměřen na spolupráci a využití aplikací a jejich podporu business procesů Pohled implementace a nasazení – zaměřen na realizaci a implementaci aplikací v rámci infrastruktury Technologický pohled – zobrazuje, jak jsou aplikace podporovány hardwarovou a softwarovou infrastrukturou Pohled užití technologie – rozvíjí předešlý pohled a je zaměřen více analyticky Pohled informační struktury – popisuje, jak jsou informace z business vrstvy prezentovány na aplikační úrovni Pohled realizace služeb – popisuje, jak jsou realizovány business služby Fyzický pohled – sleduje vybavení, které manipuluje s daty nebo s materiálem Pohled vrstev – sleduje všechny vrstvy podniku
Motivační pohledy Sledují motivační koncepty napříč podnikovou architekturou Pohled zúčastněných stran – sleduje pohled na architekturu všech zúčastněných stran Pohled realizace cílů – sleduje vztah základních cílů podniku ke specifičtějším cílům Pohled požadavků – sleduje realizaci požadavků Motivační pohled – sleduje motivační aspekty zúčastněných stran
Strategické pohledy Sledují strategické aspekty napříč podnikovou architekturou Strategický pohled – sleduje odpovědnosti uvnitř podnikové architektury Pohled realizace výstupů – zaměřen na sledování základních business výstupů Pohled zdrojů – sleduje zdroje napříč podnikovou architekturou
Implementační a migrační pohledy Sledují změnové aspekty napříč podnikovou architekturou Projektový pohled – zaměřen na projektové změny Migrační pohled – sleduje přechod z existující architektury do požadované architektury Implementační a migrační pohled – sleduje programy a projekty ve vztahu k podnikové architektuře, kterou rozvíjí
Nástroje pro modelování