Jeníkov () je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji, zhruba tři až čtyři kilometry severně od Duchcova a šest kilometrů západně od Teplic. Žije v ní obyvatel. Jeníkovem protéká potok Bouřlivec.

Obec Jeníkov s osadou Oldřichov leží v okrese Teplice nedaleko starého hornického města Duchcova v nadmořské výšce 250 metrů.

Historie První písemná zmínka o vesnici se datuje k roku 1352. Ve středověku náležel Jeníkov i Oldřichov poddanstvím nejdříve rodu Hrabišiců k jejich panství a hradu Rýzmburku v Oseku. Od jejich rodových křestních jmen se také odvozuje pojmenování obou obcí. Roku 1423 již patřil Jeníkov ke klášteru cisterciáků v Oseku, kteří zde zbudovali první kostel, z něhož se dochoval vzácný pozdně gotický oltář s deskovou malbou Zvěstování Panně Marii s lovem na jednorožce z doby kolem roku 1460. Tento bájný symbol mravní čistoty Panny Marie se dostal také do znaku obce. Oltářní archa se dochovala a je vystavena v Městském muzeu v Duchcově.Jaroslav Pešina, Desková malba; in: Dějiny českého výtvarného umění, díl I/2, editor Rudolf Chadraba, Praha 1984, s. 578, obr. s. 582. Goticko-renesanční kostel svaté Anny s letopočtem 1551 na portálu byl vystavěn na hřbitově. Katolickou orientaci obyvatel potvrdila v pobělohorské době novostavba barokního kostela svatého Petra a Pavla, založeného roku 1756.

Po roce 1860 se k Jeníkovu připojily osady Oldřichov, Kocourkov, Dřevoruby, Křižanov, Staré a Nové Verneřice a Střelná.

Zavedení železnice v roce 1867 do Oldřichova a počátek těžby hnědého uhlí učinily celou oblast výrazně průmyslovou. V minulosti se v okolí obce těžilo hnědé uhlí mj. hlubinným dolem Barbora a následně ve stejné lokalitě i povrchovým dolem. Po vytěžení povrchového lomu vznikla zbytková jáma o rozloze 65 hektarů s názvem Barbora.

Po ukončení těžby byla Barbora zatopena kvalitní pramenitou vodou, čímž vznikla vodní nádrž místy dosahující hloubku až 60 metrů. Pro vynikající kvalitu vody a její průhlednost je vodní nádrž využívána pro výcvik sportovních potápěčů, k jízdám na plachetnicích a k windsurfingu. Koupání v čisté vodě je velmi příjemné a břehová část s občerstvovacími stánky v letních měsících pojme tisíce návštěvníků z celého regionu Teplicka a Duchcovska i širšího okolí.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 833 obyvatel (z toho 408 mužů), z nichž bylo 149 Čechoslováků, 676 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a sedm cizinců. Většina lidí byla římskými katolíky, ale žilo zde také sedmnáct evangelíků, dva členové nezjišťovaných církví a 75 lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 851 obyvatel: 141 Čechoslováků, 708 Němců a dva cizinci. Kromě 23 evangelíků, dvou členů církve československé a 98 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Jeníkov 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 274 376 558 700 780 833 851 605 532 480 378 333 325 351 315 Domy 46 54 62 69 72 80 96 122 235 98 83 84 91 100 107

Obecní správa Části obce Jeníkov Oldřichov

Na území obce též stály také vesnice Kocourkov a Hajniště. Obě zanikly v důsledku těžby hnědého uhlí.

Obecní symboly Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedkyně PSP ČR dne 27. června 2025.

Pamětihodnosti Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel byl postaven mezi lety 1756–1763 a stojí na návrší v obci, kde je jeho dominantou. Kostel postavený v pozdně barokním stylu byl vysvěcen roku 1763 a od roku 2005 je postupně restaurován. V průčelní západní věži se nacházejí tři zvony na dřevěné konstrukci, na jejímž horním žebru je datace ANNO 1760. Velký zvon vyrobil Jiljí Konvář v roce 1496, střední zvon je dílem Richarda Herolda z roku 1925, malý zvon není blíže určen.

Další pamětihodnosti Hřbitovní kaple svaté Anny (původně zasvěcená Zvěstování Panny Marie) – goticko-renesanční stavba neobvyklého lichoběžníkového půdorysu. Jde o pozůstatek kněžiště původního jeníkovského kostela, datovaná v kartuši nad portálem letopočtem 1551. V letech 2010–2015 byla rekonstruována. Stala se také součástí výstavy Má vlast cestami proměn, ročníku 2018/2019, kde v internetovém hlasování o nejlepší proměně obsadila 2. místo. Socha Krista Salvátora – vrcholně barokní skulptura z roku 1727 Socha svatého Vavřince ve výklenkové kapli, z roku 1756 Fara – pozdně barokní budova s neúplným letopočtem 177. na portálu Asi 1,5 km severozápadně od obce se nachází chráněné území Háj u Oseka.

Osobnosti Antonín Liehm (1817–1860), malíř a pedagog

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Teplice Kategorie:Obce v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Mikroregion Bouřlivák Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Mikroregion Stropník