Theodor Friedl (13. února 1842, Vídeň – 5. září 1900, osada Kirchau, tržní obec Warth, Dolní Rakousko) byl rakouský sochař období historismu, v pozdní tvrorbě i s prvky secese.
Životopis Friedl vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění ve Vídni pod vedením Antona Dominika Fernkorna. Měl tehdy ateliér v budově bývalé Ditrichštejnské knížecí jezdecké školy (Fürstlich-Dietrichsteinsche Reitschule) na Liechtensteinstraße 37 ve Vídni. Mezi jeho první hlavní zakázky patřily architektonické plastiky pro Vídeňskou burzu cenných papírů z roku 1877, které vytvořil ve spolupráci s dánsko-rakouským architektem Theophilem Hansenem, jedním z hlavních představitelů stylu novoklasicismu a novorenesance 19. století. Do čtyřúhelníku zakomponoval šest trojrozměrných soch a pod korunní římsu řadu vlysových panelů s dekorativními motivy.
V roce 1877 rovn+ž navázel dlouhodobou pracovní spolupráci s ateliérem vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Vytvářel jak skulptury, tak architektonické plastiky a štukovou dekoraci na palácích a činžovních domech při výstavbě Ringstraße ve Vídni. Pracoval také mimo Vídeň na četných budovách divadel v Monarchii, kde prováděl variace svých vídeňských realizací z Ringstraße, v novoklasicistním nebo obecně historizujícím stylu, a to v Sofii, Brně, Berlíně atd.
Je také autorem sochařské výzdoby tří českých divadel: průčelí a loží Státní opery Praha, brněnského Mahenova divadla a Městského divadla v Karlových Varech, pro něž vytvořil sochy v průčelí, na attice i architektonickou plastiku ve foyeru a v lóžích.ČECHOVÁ Hana: Karlovarské městské divadlo. Vydalo Karlovarské městské divadlo. Karlovy Vary 2025, nestránkováno
Friedl byl pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni. Jeho čestný hrob zdobí reliéfní portrét vytvořený sochařem Leopoldem Kosigem.
Dílo (výběr)
Architektonická plastika, reliéfy a štukatury, Vídeň, arkádové domy na Reichsratsstraße 9-11), 1880–1883 Amor a Psyche (Vídeň, Rakouská národní galerie Belvedere), 1881–82, mramor, v. 192 cm Skupina soch: Zkrocení koně, Rossebändigergruppe (Vídeň, Maria Theresien Platz), 1893 Sousoší Kybelé se lvy a dekorativní plastika fasády, Vídeňská burza, (Wiener Börse)), pro architekta Theophila Hansena, 1877 Dvě finální sochy Pegasa pro Městské divadlo v Augsburgu, pro architekty Fellner & Helmer, 1877 (odstraněny) Vnější a vnitřní práce v Mahenově divadle, Brno, 1882, pro Fellner & Helmer, 1882. Sochy múz (na atice) a 2 gryfů (na schodišti), a reliéfy v interiéru, Městského divadla Karlovy Vary, součást projektu vídeňské firmy Fellner & Helmer, 1886. Sochařská výzdoba fasády a další sochy, Státní opera Praha , pro firmu Fellner & Helmer a další architekty, 1888. Reliéfy liberecké radnice, Liberec, Česko, architekt Franz Neumann, 1893 Reliéfy v Komické opeře v Berlíně, pro firmu Fellner & Helmer, 1892. Nástropní reliéfy v holandské a italské síni v paláci Lanckorońských ve Vídni, pro firmu Fellner & Helmer, 1895 Sousoší Únos Persefony, spolupráce August Stauda, Palác Kranz v Argentinierstraße, Vídeň, 1897 Socha bohyně Vítězství (Niké) s planoucí pochodní, spolupráce August Stauda, atika Slezského zemského muzea v Opavě, 1897
Galerie
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Rakouští sochaři Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození 13. února Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1900 Kategorie:Úmrtí 5. září Kategorie:Úmrtí v Dolních Rakousích Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži