Druhá vláda Andreje Babiše

Druhá vláda Andreje Babiše byla vláda České republiky menšinového charakteru, vedená předsedou vlády Andrejem Babišem a vládnoucí v letech 2018–2021. Jmenována byla 27. června 2018, důvěru Poslanecké sněmovny získala 12. července 2018 poměrem hlasů 105 ku 91. Koaliční kabinet ANO a ČSSD vznikl poté, co jednobarevná první vláda Andreje Babiše, zformovaná po volbách do Poslanecké sněmovny 2017, nezískala v lednu 2018 důvěru Poslanecké sněmovny.

Vládu tvořili zástupci ANO a ČSSD. Oba politické subjekty uzavřely 10. července 2018 koaliční smlouvu. Ve stejný den byla také podepsána dohoda o toleranci mezi ANO (Babiš, Faltýnek) a KSČM (Filip, Kováčik), v níž se komunisté zavázali podpořit vládu při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Babišův kabinet se naopak zavázal plnit několik programových podmínek komunistické strany, která však neprosadila požadavek na obsazení míst ve státních podnicích. Komunisté dokument nazvali „toleranční patent“. V dubnu 2021 jej však vypověděli a kabinet přestali podporovat.

Po sněmovních volbách v říjnu 2021 získaly v dolní komoře většinu 108 mandátů předtím opoziční subjekty sdružené ve dvou koalicích SPOLU a Piráti a Starostové. Tyto koalice vyjádřily záměr sestavit většinovou vládu. Prezident Miloš Zeman přijal 11. listopadu 2021 demisi Babišovy vlády a pověřil ji úřadováním do nástupu kabinetu Petra Fialy, jenž byl jmenován 17. prosince téhož roku.

Tiskovou mluvčí vlády byla nejdříve Petra Doležalová. V březnu 2019 ji nahradila Jana Adamcová.Novou mluvčí vlády byla jmenována Petra Doležalová

Legitimita vlády Legitimita vlády se odvozovala od výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017. Na základě těchto výsledků disponovaly koaliční vládní strany ANO a ČSSD celkem 93 mandáty. Pro vyslovení důvěry druhé vládě Andreje Babiše hlasovalo při jejím vzniku také 14 poslanců KSČM.

vládní strana počet hlasů ve volbách % zisk počet mandátů v PSP ČR počet křesel ve vládě předseda strany ANO 1 500 113 29,64 % 78 10 Andrej Babiš ČSSD 368 347 7,27 % 15 5 Jan Hamáček vládní strany celkově 1 868 460 36,92 % 93 15 ČR celkově 5 060 745 100 % 200 -

Seznam členů vlády

Poměr sil ve vládě

Počet ministrů ANO10 ČSSD5

Vývoj ve vládě

Odstoupení Taťány Malé Dne 28. června 2018 uvedl server iROZHLAS zprávu, v níž poukazoval na údajné plagiátorství ministryně spravedlnosti Taťány Malé v její magisterské práci z bratislavské Panevropské vysoké školy z roku 2011. Malá podle závěrů oslovených odborníků opsala část práce z internetových příspěvků nebo z diplomové práce na obdobné téma z roku 2006. V kontrolovaném úseku se dokonce nacházely stejné gramatické chyby jako v originální práci. Sama Malá obvinění odmítla, na svou diplomovou práci je podle svých slov hrdá. Její stranický šéf Andrej Babiš označil celou kauzu za „kampaň“. Mezitím ale vyšly najevo informace, že Malá údajně opisovala už ve své diplomové práci z roku 2005 na Mendelově univerzitě v Brně. Pod sílícím tlakem ze strany médií i opozice se Malá dne 9. července rozhodla rezignovat. Zároveň znovu odmítla obvinění z plagiátorství. Premiér Andrej Babiš proto prezidentu republiky navrhl Jana Kněžínka, dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády České republiky, jako nového ministra spravedlnosti.

Prezident Zeman přijal demisi Malé 10. července 2018 a téhož dne jmenoval Jana Kněžínka ministrem, avšak premiér Babiš si nebyl jistý, zdali Kněžínek na ministerstvu už zůstane do konce vládního období, nebo bude ministrem jen dočasně. Nakonec se potvrdila druhá možnost po jeho demisi ze dne 18. dubna 2019.

Odstoupení Petra Krčála Dne 16. července 2018 zveřejnil portál Seznam Zprávy zprávu, ve které poukazoval na údajné plagiátorství ministra Petra Krčála v jeho bakalářské práci, kterou napsal a obhajoval na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2007. Podle závěru oslovených odborníků opsal přibližně 30 stran z jiné bakalářské práce na obdobné téma z roku 2006.

Podle svých slov nechtěl být Petr Krčál zátěží pro ČSSD, a proto se dne 17. července 2018 rozhodl rezignovat. O den později přijal jeho demisi prezident republiky. Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že na post ministra práce navrhne ředitelku odboru rodinné politiky a politiky stárnutí Janu Maláčovou.

První hlasování o nedůvěře vládě Dne 23. listopadu 2018 proběhlo hlasování o nedůvěře vládě, které vyvolalo šest opozičních stran, a to kvůli kauze Čapí hnízdo, s níž souvisí údajný únos Andreje Babiše mladšího na Krym. Ke schválení návrhu byla třeba nadpoloviční většina z celkového počtu 200 poslanců. Nedůvěra nebyla vyslovena, pro bylo 92 poslanců a 90 poslanců bylo proti. Poslanci koaliční ČSSD při hlasování opustili sál.

Rezignace Dana Ťoka Dne 8. dubna 2019 Dan Ťok veřejně v médiích oznámil, že odstoupí z funkce ministra dopravy. Uvedl, že se rozmýšlel zhruba rok, jestli má z funkce odejít. Demisi podal již v lednu 2019, tu ovšem zamítl premiér Andrej Babiš. O Ťokově odchodu se v médiích spekulovalo několik týdnů. Jako důvod uvedl neustálé výtky a útoky proti své osobě, respektive proti svým krokům, a tlak různých zájmových skupin. Prezident Zeman jeho demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka.

Odvolání Marty Novákové Do povědomí veřejnosti se ministryně Marta Nováková dostala po pronesení výroku „Za drahá mobilní data si Češi mohou sami“, který uvedla v únoru 2019 v reportáži pořadu České televize 168 hodin, v němž obhajovala politiku mobilních operátorů ohledně ceny mobilních dat. Na březnovém setkání zahraničních investorů se zástupci českého ministerstva průmyslu a obchodu musel po žádosti velvyslance Čínské lidové republiky na její pokyn jednání opustit zástupce Tchaj-wanu, což v politickém i veřejném prostoru vyvolalo další reakce vůči ministryni. Následující sjezd KDU-ČSL za toto jednání žádal odstoupení ministryně. K odchodu Novákové také vyzvala ODS a senátoři z klubu Starostů a nezávislých. Dne 10. dubna 2019 informoval premiér Andrej Babiš o odvolání ministryně. Prezident Zeman ji odvolal 30. dubna 2019 a zároveň jmenoval nového ministra průmyslu Karla Havlíčka, jenž se také stal místopředsedou vlády.

Demise Jana Kněžínka Dne 18. dubna 2019, den poté, co policie navrhla obžalovat všechny obviněné v kauze Čapí Hnízdo, oznámil Jan Kněžínek svou demisi na ministra spravedlnosti s koncem svého působení k 30. dubnu téhož roku. Reagoval tak na mediální spekulace o jeho odchodu a o tom, že by jej měla nahradit Marie Benešová. Někteří politici z opozičních řad a část veřejnosti však poukazovali spíš na načasování demise a údajný pokus premiéra ovlivnit trestní řízení ve věci Čapího hnízda. Podle vlastního vyjádření se Kněžínek hodlal vrátit do úřednické pozice odborného náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády. Premiér Babiš následně skutečně oznámil záměr učinit ministryní Benešovou, která již předtím tento resort vedla v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Prezident Zeman Kněžínkovu demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval novou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou.

Krok a zejména jeho načasování vyvolal odpor části veřejnosti a stal se, spolu s obavami o zachování nezávislé justice, podnětem k zahájení série demonstrací organizovaných sdružením Milion chvilek pro demokracii. Největší z nich se uskutečnila 23. června 2019 na Letenské pláni pod názvem Je to na nás!. Během letních měsíců demonstrace utichly, spolek však proklamoval připravenost svolat další, pokud by v budoucnu k ohrožení nezávislosti justice mělo dojít.

Výměna místopředsedy Koncem dubna 2019 byla oznámena také změna na postu místopředsedy vlády. Dosavadního vicepremiéra Richarda Brabce (ANO), který vedl ministerstvo životního prostředí, měla nahradit místopředsednická dvojice – ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) a nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO). Dohodu o zvýšení počtu místopředsedů potvrdil i předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Oba nové vicepremiéry jmenoval prezident Zeman 30. dubna 2019.

Krize na ministerstvu kultury a demise Antonína Staňka Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD v dubnu 2019 odvolal ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na oba podal trestní oznámení. Fajt uvedl, že své odvolání považuje za politický krok. Soukup odmítl, že by se dopustil chyb v hospodaření muzea. Podle opozice se Staněk odvoláním Fajta snažil zavděčit prezidentovi Miloši Zemanovi.

Předseda ČSSD Jan Hamáček nařídil Staňkovi, aby podal demisi, ten tak učinil 20. května 2019, prezident ji však 28. května nepřijal. Hamáček uvedl, že prezident Zeman jednal na hraně ústavy, a pokud by se situaci nepodařilo odblokovat, mohlo by dojít k pádu vlády. ČSSD navrhla na nového ministra kultury svého místopředsedu Michala Šmardu a 31. května premiér Babiš poslal prezidentovi návrh na Staňkovo odvolání a jmenování Šmardy. Prezident se s navrhovaným ministrem setkal, jeho jmenování však ani poté nepotvrdil. Hamáček po premiérovi požadoval, aby na prezidenta podal kompetenční žalobu, ten to však odmítl a dal přednost dalšímu vyjednávání. Ke schůzce předsedy a místopředsedy vlády s prezidentem došlo 4. července 2019, avšak bez zásadní změny. Ani další schůzka premiéra s prezidentem 11. července řešení nepřinesla.

Druhá vláda Andreje Babiše

Źródło i licencja